Proti systému výstavby větrných elektráren brojí vládní zmocněnec pro Green Deal a klimatickou politiku Filip Turek (za Motoristy). Podle jeho slov by obyvatelům poblíž takzvaných akceleračních zón mohl „za domem vyrůst větrník, který je v noci slyšet a bude mít výšku až 250 metrů“. Takovou možnost spojuje s rozhodnutím minulé vlády, což na začátku února říkal i premiér Andrej Babiš (ANO).
ČTĚTE TAKÉ: Schillerová hrozí kontrolami šedé ekonomiky. Kdo se má bát a kdy je ve hře i vězení?
Upozornil také, že komponenty sítě větrných elektráren mohou výrazně narušit ráz krajiny. „Umíte si představit, že v těch krásných kopcích budou stát tisíce větrníků?“ ptal se v příspěvku na sítích. Čestný prezident Motoristů se zavázal k požadavku, aby se věže stavěly minimálně 700 metrů, „ideálně kilometr“, od obydlí místních.
Proti akceleračním zónám, v nichž by se měla urychlit výstavba elektráren založených na obnovitelných zdrojích, se přímo nepostavil – pokud by je Česko odmítlo vymezit, přišlo by o miliardy z Evropy. Turek se tak nyní chce podílet na tom, aby tyto zóny byly stanoveny „v souladu s přírodou a obyvateli“, pronesl v pořadu Chuť moci.
Bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) již dříve uvedl, že žádné zóny zatím nejsou dané napevno, a je tudíž na stávající vládě, kde výstavbu schválí.
Proruské vlivy v boji o větrníky?
Turkovým spojencem je v tomto ohledu šéf Svobodných a místopředseda výboru pro evropské záležitosti Libor Vondráček z klubu SPD. Ten vyzval, aby obyvatelé obcí, kterým se výstavba nelíbí, dali najevo své stanovisko. V souvislosti s bojem proti větrným elektrárnám uvedly v tomto týdnu Seznam Zprávy, že kritici hojně využívají argumenty, jež mají základ v dezinformačním podhoubí.
V souboji o budoucnost tohoto druhu obnovitelných zdrojů v Česku se angažují i slovenští aktivisté, jmenovitě Katarína Ondrušová stojící za iniciativou Pokojný vietor. Ta napojení na proruské zdroje odmítá a tvrdí, že postojem jen „chrání svůj domov“, sdělila Parlamentním listům. Seznam Zprávy či Deník Referendum však upozorňují, že se pohybuje v okruhu dezinformačních médií.
Vondráček vystupoval s Ondrušovou i na akci v Milíně, kde se řešila otázka výstavby věží, a aktivistku brání. „Nevěřte tomu, že jde o hlas ruských trollů, jsou to nesmysly. Vyzývám vás – nebojte se říkat nahlas váš postoj,“ tvrdil ve videu. Přidal se i předseda Sněmovny a SPD Tomio Okamura.
O akceleračních zónách se vedla široká diskuze, tvrdí odborníci
K obavě z možných negativních účinků akceleračních zón se vyjádřili pro CNN Prima NEWS i zástupci z organizace Fakta o klimatu. „Příprava akceleračních zón prošla širokou veřejnou diskusí, ostatně samotný zákon byl schválen i hlasy ANO. U energetických staveb, včetně větrných elektráren, je zásadní posuzovat dopady na přírodu i na obyvatele a nastavovat podmínky tak, aby byly konflikty co nejmenší,“ vysvětlil Milan Vítek z mediálního odboru think tanku. Že jsou akcelerační zóny navrženy s respektem k přírodě, tvrdila i členka výboru pro životní prostředí Gabriela Svárovská (Piráti/Zelení).
Smyslem těchto zón podle Vítka není ignorovat ochranu přírody či snižovat laťku pro hodnocení dopadů na okolí. „Veřejná debata i rozhodování obcí musí vycházet z ověřitelných podkladů a obce musí mít kapacitu dělat informovaná rozhodnutí,“ zdůraznil. Současně však poznamenal, že bavit se o viditelném zásahu do rázu krajiny je zcela legitimní. V rétorice odpůrců se objevovaly také výtky týkající se přílišné hlasitosti větrníků.
„U hluku je klíčové držet se měření a limitů v povolování a nepřenášet do debaty tvrzení, která nejsou doložitelná,“ poznamenal představitel Fakt o klimatu a shrnul, jak se nejlépe bránit proti polarizaci veřejné debaty: „Je potřeba dát obcím srozumitelná data a férový proces, aby se nerozhodovalo ani pod tlakem strachu, ani pod tlakem ‚shora‘ nebo investorů.“
Změna názvů v Hospodářské strategii
Obnovitelné zdroje jsou součástí i nově představené Hospodářské strategie vlády. V dokumentu se přímo nepíše o větrné energetice ani o akceleračních zónách – ty jsou nahrazeny pojmem „vhodná oblast“. Ještě v období loňských sněmovních voleb zveřejnilo hnutí ANO koncept vlastní hospodářské strategie, v němž se objevuje ohledně obnovitelných zdrojů tento bod:
Ve finálním dokumentu je na „vhodné oblasti“ navázána součinnost s obcemi. Podle odborníků se nejedná o obsahovou úpravu. „Podstatný není název, ale strategie a proces: identifikace vhodných lokalit + spolupráce s obcemi + promítnutí do plánování atd,“ uvedl Vítek z Fakt o klimatu s tím, že rozdíl dvou pojmů „v současnosti nelze posoudit“.
Zdůrazňuje také, že strategie výstavbu větrníků přímo nenařizuje. „Zároveň ale počítá s rychlejším rozvojem nových zdrojů a uvádí cíl umožnit výstavbu alespoň 10 GW obnovitelných zdrojů do roku 2030. V části o cenách elektřiny také zmiňuje, že Česko má omezený přístup k levnější elektřině z německých větrných zdrojů mimo jiné kvůli nedostatečnému síťovému propojení,“ zmínil člen think tanku a dodal, že v tomto kontextu dává smysl „rozvíjet vítr“, jelikož to podle modelování vývoje může snížit náklady i na výrobu elektřiny v Česku.
Česko ve výstavbě větrníků vůči EU zaostává
Větrná technologie již pokrývá pětinu celkově spotřebované elektřiny v Evropské unii. Vyplývá to ze statistik za loňský rok, s nimiž přišla asociace WindEurope, která využívání tohoto druhu energie propaguje. Český trh se však ve srovnání s okolními zeměmi rozvíjí nejpomaleji. „Zatímco v Česku loni za celý rok přibylo pět větrných elektráren, Polsko instaluje srovnatelný výkon přibližně během jednoho týdne,“ uvedl v tiskové zprávě předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa.
Aktuálně je na našem území v provozu přes 200 těchto elektráren, jejichž výkon činí 372 megawattů (MW). Podíl na celkové výrobě elektřiny v Česku činí zhruba jedno procento. Chalupa také upozornil, že projekty vznikají i na válkou zasažené Ukrajině, kde se v roce 2025 podle dat prezentovaných komorou bude instalovat 325 MW navíc.
„Země tak posiluje svou energetickou odolnost. Ukazuje se tak, že hlavním limitem rozvoje v Česku nejsou technologie,“ pronesl. Společně s předsedou České společnosti pro větrnou energii Michalem Janečkem připomněli, že novější turbíny jsou vyšší kvůli výkonnosti. „Nejsou samoúčelné. Výše je stabilnější vítr, turbíny mají vyšší výkon a vyrábějí levnější elektřinu. Jde o přirozený technologický vývoj, který dnes vidíme po celé Evropě,“ poznamenal Chalupa.
Janeček mimo jiné tvrdí, že kvůli dlouhému povolovacímu procesu se v Česku nestavěly téměř deset let žádné nové věže – i proto je prý změna rozměrů technologie skoková, a může být tak pro mnohé obyvatele překvapivá.
„Vláda není dostatečně ambiciózní ve větrné energetice“
Změnu názvů „vhodné oblasti“ místo „akceleračních zón“ nepovažuje Chalupa za nic zásadního, co by měnilo samotný význam. „Je mi to i bližší. Akcelerační zóny nejsou pro větrnou energetiku ani tak důležité jako komplex celého procesu povolování, tedy aby se mohlo povolovat na celém území Česka,“ sdělil předseda komory pro CNN Prima NEWS.
Debata se podle něj zužuje na detail těchto zón. „Úprava jejich vyměřování nemusí být špatná, ale opakuji – rozvoj větrné energetiky nestojí na akceleračních zónách. Ať to s nimi dopadne jakkoliv, už teď je jasné, že pokud bychom nestavěli věže mimo ně, nenaplníme nastavené strategické cíle,“ zdůraznil Chalupa.
Jestliže podle něj někdo brojí proti nejnovějším větrným elektrárnám, „zbavuje se rozumného uvažování“. „Využívat argument výšky věží je za mě nepochopení fyzikálních zákonitostí,“ komentoval. „Vláda v této otázce působí, že je pod vlivem populisticky ovlivněné debaty opatrná ohledně větrných elektráren a obnovitelných zdrojů a bojí se argumentovat, že větrná složka má své místo v energetickém sektoru. To ostatně vyčítáme i představené Hospodářské strategii,“ uzavřel předseda komory s tím, že kabinet prý také není dostatečně ambiciózní.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Ticho před máslovou bouří. Nízké ceny jsou neudržitelné, tvrdí experti. Co všechno zdraží?
Boj o větrníky v Česku: Turek varuje před „obry“ za domem, experti mluví o nepochopení fyziky
Proti systému výstavby větrných elektráren brojí vládní zmocněnec pro Green Deal a klimatickou politiku Filip Turek (za Motoristy). Podle jeho slov by obyvatelům poblíž takzvaných akceleračních zón mohl „za domem vyrůst větrník, který je v noci slyšet a bude mít výšku až 250 metrů“. Takovou možnost spojuje s rozhodnutím minulé vlády, což na začátku února říkal i premiér Andrej Babiš (ANO).
ČTĚTE TAKÉ: Schillerová hrozí kontrolami šedé ekonomiky. Kdo se má bát a kdy je ve hře i vězení?
Upozornil také, že komponenty sítě větrných elektráren mohou výrazně narušit ráz krajiny. „Umíte si představit, že v těch krásných kopcích budou stát tisíce větrníků?“ ptal se v příspěvku na sítích. Čestný prezident Motoristů se zavázal k požadavku, aby se věže stavěly minimálně 700 metrů, „ideálně kilometr“, od obydlí místních.
Proti akceleračním zónám, v nichž by se měla urychlit výstavba elektráren založených na obnovitelných zdrojích, se přímo nepostavil – pokud by je Česko odmítlo vymezit, přišlo by o miliardy z Evropy. Turek se tak nyní chce podílet na tom, aby tyto zóny byly stanoveny „v souladu s přírodou a obyvateli“, pronesl v pořadu Chuť moci.
Bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) již dříve uvedl, že žádné zóny zatím nejsou dané napevno, a je tudíž na stávající vládě, kde výstavbu schválí.
Proruské vlivy v boji o větrníky?
Turkovým spojencem je v tomto ohledu šéf Svobodných a místopředseda výboru pro evropské záležitosti Libor Vondráček z klubu SPD. Ten vyzval, aby obyvatelé obcí, kterým se výstavba nelíbí, dali najevo své stanovisko. V souvislosti s bojem proti větrným elektrárnám uvedly v tomto týdnu Seznam Zprávy, že kritici hojně využívají argumenty, jež mají základ v dezinformačním podhoubí.
V souboji o budoucnost tohoto druhu obnovitelných zdrojů v Česku se angažují i slovenští aktivisté, jmenovitě Katarína Ondrušová stojící za iniciativou Pokojný vietor. Ta napojení na proruské zdroje odmítá a tvrdí, že postojem jen „chrání svůj domov“, sdělila Parlamentním listům. Seznam Zprávy či Deník Referendum však upozorňují, že se pohybuje v okruhu dezinformačních médií.
Vondráček vystupoval s Ondrušovou i na akci v Milíně, kde se řešila otázka výstavby věží, a aktivistku brání. „Nevěřte tomu, že jde o hlas ruských trollů, jsou to nesmysly. Vyzývám vás – nebojte se říkat nahlas váš postoj,“ tvrdil ve videu. Přidal se i předseda Sněmovny a SPD Tomio Okamura.
O akceleračních zónách se vedla široká diskuze, tvrdí odborníci
K obavě z možných negativních účinků akceleračních zón se vyjádřili pro CNN Prima NEWS i zástupci z organizace Fakta o klimatu. „Příprava akceleračních zón prošla širokou veřejnou diskusí, ostatně samotný zákon byl schválen i hlasy ANO. U energetických staveb, včetně větrných elektráren, je zásadní posuzovat dopady na přírodu i na obyvatele a nastavovat podmínky tak, aby byly konflikty co nejmenší,“ vysvětlil Milan Vítek z mediálního odboru think tanku. Že jsou akcelerační zóny navrženy s respektem k přírodě, tvrdila i členka výboru pro životní prostředí Gabriela Svárovská (Piráti/Zelení).
Smyslem těchto zón podle Vítka není ignorovat ochranu přírody či snižovat laťku pro hodnocení dopadů na okolí. „Veřejná debata i rozhodování obcí musí vycházet z ověřitelných podkladů a obce musí mít kapacitu dělat informovaná rozhodnutí,“ zdůraznil. Současně však poznamenal, že bavit se o viditelném zásahu do rázu krajiny je zcela legitimní. V rétorice odpůrců se objevovaly také výtky týkající se přílišné hlasitosti větrníků.
„U hluku je klíčové držet se měření a limitů v povolování a nepřenášet do debaty tvrzení, která nejsou doložitelná,“ poznamenal představitel Fakt o klimatu a shrnul, jak se nejlépe bránit proti polarizaci veřejné debaty: „Je potřeba dát obcím srozumitelná data a férový proces, aby se nerozhodovalo ani pod tlakem strachu, ani pod tlakem ‚shora‘ nebo investorů.“
Změna názvů v Hospodářské strategii
Obnovitelné zdroje jsou součástí i nově představené Hospodářské strategie vlády. V dokumentu se přímo nepíše o větrné energetice ani o akceleračních zónách – ty jsou nahrazeny pojmem „vhodná oblast“. Ještě v období loňských sněmovních voleb zveřejnilo hnutí ANO koncept vlastní hospodářské strategie, v němž se objevuje ohledně obnovitelných zdrojů tento bod:
Vymezení akceleračních zón s rychlým povolováním OZE projektů a zanesení zón do příslušných územních plánovacích dokumentací (ÚPD) a územních rozvojových plánů (URP) (Ministerstvo průmyslu a obchodu, do konce 2026)
Ve finálním dokumentu je na „vhodné oblasti“ navázána součinnost s obcemi. Podle odborníků se nejedná o obsahovou úpravu. „Podstatný není název, ale strategie a proces: identifikace vhodných lokalit + spolupráce s obcemi + promítnutí do plánování atd,“ uvedl Vítek z Fakt o klimatu s tím, že rozdíl dvou pojmů „v současnosti nelze posoudit“.
Zdůrazňuje také, že strategie výstavbu větrníků přímo nenařizuje. „Zároveň ale počítá s rychlejším rozvojem nových zdrojů a uvádí cíl umožnit výstavbu alespoň 10 GW obnovitelných zdrojů do roku 2030. V části o cenách elektřiny také zmiňuje, že Česko má omezený přístup k levnější elektřině z německých větrných zdrojů mimo jiné kvůli nedostatečnému síťovému propojení,“ zmínil člen think tanku a dodal, že v tomto kontextu dává smysl „rozvíjet vítr“, jelikož to podle modelování vývoje může snížit náklady i na výrobu elektřiny v Česku.
Česko ve výstavbě větrníků vůči EU zaostává
Větrná technologie již pokrývá pětinu celkově spotřebované elektřiny v Evropské unii. Vyplývá to ze statistik za loňský rok, s nimiž přišla asociace WindEurope, která využívání tohoto druhu energie propaguje. Český trh se však ve srovnání s okolními zeměmi rozvíjí nejpomaleji. „Zatímco v Česku loni za celý rok přibylo pět větrných elektráren, Polsko instaluje srovnatelný výkon přibližně během jednoho týdne,“ uvedl v tiskové zprávě předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa.
Aktuálně je na našem území v provozu přes 200 těchto elektráren, jejichž výkon činí 372 megawattů (MW). Podíl na celkové výrobě elektřiny v Česku činí zhruba jedno procento. Chalupa také upozornil, že projekty vznikají i na válkou zasažené Ukrajině, kde se v roce 2025 podle dat prezentovaných komorou bude instalovat 325 MW navíc.
„Země tak posiluje svou energetickou odolnost. Ukazuje se tak, že hlavním limitem rozvoje v Česku nejsou technologie,“ pronesl. Společně s předsedou České společnosti pro větrnou energii Michalem Janečkem připomněli, že novější turbíny jsou vyšší kvůli výkonnosti. „Nejsou samoúčelné. Výše je stabilnější vítr, turbíny mají vyšší výkon a vyrábějí levnější elektřinu. Jde o přirozený technologický vývoj, který dnes vidíme po celé Evropě,“ poznamenal Chalupa.
Janeček mimo jiné tvrdí, že kvůli dlouhému povolovacímu procesu se v Česku nestavěly téměř deset let žádné nové věže – i proto je prý změna rozměrů technologie skoková, a může být tak pro mnohé obyvatele překvapivá.
„Vláda není dostatečně ambiciózní ve větrné energetice“
Změnu názvů „vhodné oblasti“ místo „akceleračních zón“ nepovažuje Chalupa za nic zásadního, co by měnilo samotný význam. „Je mi to i bližší. Akcelerační zóny nejsou pro větrnou energetiku ani tak důležité jako komplex celého procesu povolování, tedy aby se mohlo povolovat na celém území Česka,“ sdělil předseda komory pro CNN Prima NEWS.
Debata se podle něj zužuje na detail těchto zón. „Úprava jejich vyměřování nemusí být špatná, ale opakuji – rozvoj větrné energetiky nestojí na akceleračních zónách. Ať to s nimi dopadne jakkoliv, už teď je jasné, že pokud bychom nestavěli věže mimo ně, nenaplníme nastavené strategické cíle,“ zdůraznil Chalupa.
Jestliže podle něj někdo brojí proti nejnovějším větrným elektrárnám, „zbavuje se rozumného uvažování“. „Využívat argument výšky věží je za mě nepochopení fyzikálních zákonitostí,“ komentoval. „Vláda v této otázce působí, že je pod vlivem populisticky ovlivněné debaty opatrná ohledně větrných elektráren a obnovitelných zdrojů a bojí se argumentovat, že větrná složka má své místo v energetickém sektoru. To ostatně vyčítáme i představené Hospodářské strategii,“ uzavřel předseda komory s tím, že kabinet prý také není dostatečně ambiciózní.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Ticho před máslovou bouří. Nízké ceny jsou neudržitelné, tvrdí experti. Co všechno zdraží?