Učitelé během dne zažívají kolotoč vyučovacích hodin a odpoledne je často čekají rozhovory s rodiči. Času na sebe zkrátka moc nemají. „Ta profese je extrémně časově náročná, špatně honorovaná, vyžaduje od vás velké soustředění a neustálé vzdělávání,“ uvedla Jarmila Čechová z organizace Učitel naživo.
ČTĚTE TAKÉ: Vondra varoval vládu před drsnou reakcí USA. Jermanová hrozila odchodem ze studia
Pedagogy tíží také platy, které se od nového roku sice zvedly o 3 800 korun pro učitele na základních a středních školách a pro ty vysokoškolské pak přes 4 300 korun. Stále je to ale podle názoru řady učitelů málo. Nedosahují ani na 130 procent průměrné mzdy, i proto někteří kantoři odcházejí. „Přesto, že se plat v minulosti zvýšil, tak jsem nezaznamenal, že by se snížilo procento vyhoření,“ konstatoval David Zenkl z Katedry matematiky a didaktiky matematiky Pedagogické fakulty pražské Univerzity Karlovy.
Podle dat organizace Učitel naživo je více než třetina zájemců od studia učitelství odrazena, přes 40 procent mladých lidí se po dokončení studia necítí připraveno jít učit a přes polovinu učitelů je ohroženo syndromem vyhoření. „Mám zkušenost se studenty z vyšších ročníků, kteří zmiňovali, že jsou na pokraji vyhoření, což je opravdu brzy. Vlastně to ještě nejsou kvalifikovaní učitelé a už s tím bojují kvůli závěru studia,“ popsal student učitelství pro první stupeň Jan Zeman svou zkušenost.
Učitelé podle děkana Pedagogické fakulty UK Antonína Jančaříka v některých situacích necítí – kromě již zmíněné finanční podpory – ani tu psychologickou. Problémem může být i příliš široké spektrum žáků s různými zvláštními potřebami. „Daleko více dětí má nějakou poruchu učení, nebo poruchu chování, což vlastně přináší do škol daleko větší nároky,“ vysvětlil pedagog Bob Kartous.
Pomoci by prý mohla takzvaná psychohygiena jak během vyučování, tak i po něm. „Ve chvíli, kdy se vedení o učitele trochu stará, aby klima nebo atmosféra ve škole byla přátelská, a když se můžete do práce aspoň trochu těšit, vydržíte mnohem víc,“ řekl psycholog Václav Mertin. Některé školy mají téma duševní pohody jako svou prioritu. Vedení vyškolilo celý učitelský sbor a pravidelně se při výuce duševnímu zdraví věnují.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Řada Čechů vyhazuje peníze za probiotika. Lékaři vysvětlili, kdy jsou opravdu účinná
Čeští učitelé bojují s vyhořením. Podle nich samotných i expertů za to nemohou jen nízké platy
Učitelé během dne zažívají kolotoč vyučovacích hodin a odpoledne je často čekají rozhovory s rodiči. Času na sebe zkrátka moc nemají. „Ta profese je extrémně časově náročná, špatně honorovaná, vyžaduje od vás velké soustředění a neustálé vzdělávání,“ uvedla Jarmila Čechová z organizace Učitel naživo.
ČTĚTE TAKÉ: Vondra varoval vládu před drsnou reakcí USA. Jermanová hrozila odchodem ze studia
Pedagogy tíží také platy, které se od nového roku sice zvedly o 3 800 korun pro učitele na základních a středních školách a pro ty vysokoškolské pak přes 4 300 korun. Stále je to ale podle názoru řady učitelů málo. Nedosahují ani na 130 procent průměrné mzdy, i proto někteří kantoři odcházejí. „Přesto, že se plat v minulosti zvýšil, tak jsem nezaznamenal, že by se snížilo procento vyhoření,“ konstatoval David Zenkl z Katedry matematiky a didaktiky matematiky Pedagogické fakulty pražské Univerzity Karlovy.
Podle dat organizace Učitel naživo je více než třetina zájemců od studia učitelství odrazena, přes 40 procent mladých lidí se po dokončení studia necítí připraveno jít učit a přes polovinu učitelů je ohroženo syndromem vyhoření. „Mám zkušenost se studenty z vyšších ročníků, kteří zmiňovali, že jsou na pokraji vyhoření, což je opravdu brzy. Vlastně to ještě nejsou kvalifikovaní učitelé a už s tím bojují kvůli závěru studia,“ popsal student učitelství pro první stupeň Jan Zeman svou zkušenost.
Učitelé podle děkana Pedagogické fakulty UK Antonína Jančaříka v některých situacích necítí – kromě již zmíněné finanční podpory – ani tu psychologickou. Problémem může být i příliš široké spektrum žáků s různými zvláštními potřebami. „Daleko více dětí má nějakou poruchu učení, nebo poruchu chování, což vlastně přináší do škol daleko větší nároky,“ vysvětlil pedagog Bob Kartous.
Pomoci by prý mohla takzvaná psychohygiena jak během vyučování, tak i po něm. „Ve chvíli, kdy se vedení o učitele trochu stará, aby klima nebo atmosféra ve škole byla přátelská, a když se můžete do práce aspoň trochu těšit, vydržíte mnohem víc,“ řekl psycholog Václav Mertin. Některé školy mají téma duševní pohody jako svou prioritu. Vedení vyškolilo celý učitelský sbor a pravidelně se při výuce duševnímu zdraví věnují.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Řada Čechů vyhazuje peníze za probiotika. Lékaři vysvětlili, kdy jsou opravdu účinná