Open AI chce vybudovat datová centra, která by spotřebovala více energie než celá Velká Británie

Datová centra pro AI po celém světě spotřebují nevídané množství energie. Náhle to nikomu nevadí, omezit se musí jen „plebs,“ který je obtěžován politikou „uhlíkové čisté nuly.“

To ostatně vidíme už velmi dlouho, vždyť čelní klimaalarmisté jako Gates, Kerry nebo Gore požadují omezení jen po masách, zatímco sami si létají v soukromých tryskáčích.

Jenže většina populace stále této uhlíkové propagandě věří, zatímco firmy se snaží ze všech sil plnit zásady ESG.

Mezitím je třeba vymyslet, jak ve světě bez fosilních paliv zajistit dostatek elektřiny nejen pro všechny elektromobily a další zařízení, nucená přecházet od fosilních paliv na elektřinu, ale i pro všechna vznikající datová centra, která opět staví ti, kteří propagují politiku čisté nuly.

Ale tato politika je zde zaváděna jen pro někoho.

Situace kolem datových center je níže srovnávána s Velkou Británií, kde jsou nyní v rámci Evropy nejdražší energie a až fanaticky zelená Starmerova vláda se netají tím, že jejím cílem je rychlé dosažení čisté nuly.

Jak se to ovšem může slučovat právě se zaváděním datových center, která jsou energeticky mnohem náročnější než běžná spotřeba celé země – a to včetně průmyslu?

Úvod

V posledních několika měsících se v novinách objevily články o rozsáhlých datových centrech, která budou zapotřebí k uspokojení potřeb nadcházející revoluce v oblasti umělé inteligence (AI).

Kolik elektřiny tato nová datová centra spotřebují a co to znamená pro prognózy poptávky po elektřině, které jsou základem plánů na čistou nulu?

Nedávná oznámení datových center

Chcete-li si udělat představu o rozsahu vývoje datových center, který se chystá, je užitečné podívat se na nedávná oznámení velkých technologických společností.

V březnu bylo oznámeno, že společnost Amazon koupila datové centrum o výkonu 960 MW, které je napájeno ze sousední jaderné elektrárny.

V dubnu Mark Zuckerberg, generální ředitel společnosti Meta, která vlastní Facebook a Instagram, uvedl, že energetické požadavky mohou brzdit výstavbu datových center s umělou inteligencí. Hovořil také o budování datových center, která by spotřebovala 1 GW energie.

Minulý měsíc oznámil předseda představenstva společnosti Oracle Larry Ellison, že Oracle navrhuje datové centrum, které by spotřebovávalo více než 1 GW a bylo by napájeno třemi malými modulárními jadernými reaktory (SMR).

Poté se do hry vložil i Microsoft, když oznámil, že uzavřel dohodu s americkou společností Constellation o restartu jaderné elektrárny Three Mile Island (TMI) o výkonu 835 MW, aby mohl napájet svá datová centra.

Sundar Pichai, generální ředitel společnosti Google, se obává, aby nebyl opomenut, a řekl, že i oni pracují na datových centrech o výkonu 1 GW a investují peníze do SMR.

A konečně Sam Altman ze společnosti OpenAI, tvůrce ChatGPT, je všechny trumfnul tím, že Bílému domu  předložil  myšlenku datových center o výkonu 5 GW.

Altman dokonce hovořil o vybudování pěti až sedmi těchto gigantů.

Agentura Bloomberg, která je obvykle řidičem rozjetého vlaku čisté nuly, neochotně připustila, že není dostatek čisté energie – jaderné ani jiné – aby uspokojila nenasytný apetit umělé inteligence, a že tuto mezeru bude muset zaplnit plyn.

A kdepak je najednou ona starost o „změnu klimatu?“ Jakmile jde o prominenty, agenda je rázem zapomenuta.

Toto přiznání je důležité, protože uznává, že tak důležitá infrastruktura se nemůže spoléhat na výkyvy počasí. Tato datová centra potřebují zdroj elektrické energie, který je spolehlivý a vždy k dispozici.

Bylo by absurdní si myslet, že uživatel ChatGPT bude chtít obdržet zprávu, že jeho žádost nelze zpracovat, protože není dostatečně větrno.

Rozsah poptávky po energii pro AI

Když se společnosti předhánějí v tak velkých číslech, je někdy obtížné si představit, jak velká jsou. Pro kontext si představte, že datové centrum o výkonu 1 GW by spotřebovalo 8,76 TWh elektřiny ročně.

Sedm z obrovských datových center Altmana o výkonu 5 GW by spotřebovalo 306,6 TWh. Podle údajů DUKES (tabulka 5.6) vyrobilo Spojené království v roce 2023 pouze 292,6 TWh.

Plány pro samotný ChatGPT by za rok spotřebovaly více elektřiny, než se Velké Británii, šesté největší ekonomice světa, podařilo vyrobit. Nyní zvažte, jaká bude celková poptávka, když přidáte požadavky jako Amazon, Oracle, Microsoft, Meta, Google a X.

Plány čisté nulové elektřiny

Je zřejmé, že poptávka po energii z umělé inteligence bude obrovská, a pokud chceme v tomto novém odvětví konkurovat, budeme potřebovat levnou, spolehlivou a hojnou energii.

Plány na využití elektřiny ve Velké Británii v roce 2050 jsou však ve srovnání s tím malé. Královská společnost ve své zprávě o dlouhodobém skladování předpokládala roční poptávku 570 TWh.

Ve své nejnovější zprávě FES NG ESO předpokládala celkovou poptávku ve výši 615-719 TWh napříč průmyslovými a komerčními, rezidenčními a dopravními sektory na jejich cestě k dosažení čisté nuly do roku 2050.

Zpráva RS se opírá pouze o větrné a solární obnovitelné zdroje a skladování vodíku, zatímco zpráva FES doplňuje obnovitelné zdroje o BECCS, plyn a zachycování uhlíku spolu s částí jádra a vodíku.

Je snadné si představit, jak by revoluce v oblasti umělé inteligence mohla spotřebovat extrémně vysoký podíl – nebo dokonce veškerou elektřinu, která je plánována na rok 2050.

Je těžké si představit, jak bude dostatek elektřiny pro výrobu.

Už teď jsme daleko od cesty k zajištění kapacity obnovitelných zdrojů jak pro cíl Labouristické strany pro rok 2030, tak pro plán Královské společnosti pro rok 2050.

Existuje jen velmi malá šance na urychlení dodávek tak, aby uspokojily poptávku po elektřině, která by mohla být snadno dvakrát vyšší než současné odhady.

Samozřejmě, že se také spoléhají na to, co eufemisticky nazývají Reakce na straně poptávky, jinak známé jako vypínání firem a domácích spotřebičů v době vysoké poptávky nebo jednoduše řečeno přídělový systém energie.

Vratký energetický systém, kde lze datová centra na krátkou dobu vypnout, nebude pro průmysl umělé inteligence dostatečně robustní, což je důvod, proč tolik z nich mluví o jaderné energii.

Teprve minulý týden jsme se však dozvěděli, že osoba jmenovaná do rady komisařů DESNZ je aktivním odpůrcem jaderné energie.

To vše zpochybňuje nedávno dohodnutou dohodu společnosti Blackstone o investici 10 miliard liber do nového komplexu datových center v Blythu.

Vzhledem k tomu, že vláda nedávno oznámila, že máme nejdražší náklady na průmyslovou elektřinu z 28 zemí, na které se vztahuje IEA, musí existovat značné riziko, že projekt nebude pokračovat.

Nezapomeňte, že stejný závod Blyth byl kdysi vyčleněn na výrobu energeticky náročných baterií pro elektromobily a z této dohody sešlo.

Vidíme, že plány na drahou a nedostatkovou energii nejen poškozují stávající průmyslová odvětví.

Musíme radikálně změnit naši energetickou politiku, než bude příliš pozdě. Jak ukazují investice Amazonu a Microsoftu, jaderná energetika musí hrát v našem budoucím energetickém mixu mnohem větší roli.

Potřebujeme ho mnohem více a potřebujeme ho hned.

Tolik zpráva z Velké Británie. Hůř je na tom v Evropě snad už jen Německo, které by bez francouzských jaderných elektráren bylo pod neustálými blackouty.

Jakmile se však začnou stavět datová centra po celé Evropě, pak je možné očekávat, že přídělový systém dodávek elektřiny se stane realitou prakticky všude.

A to i díky Bruselem prosazované čisté nule…