Impozantní senzace, nebo ukázka manipulace? Ať už máte názor na spartakiády jakýkoli, jedná se o největší společensko-sportovní události své doby (1955-1985), které mají v historii obou národů své místo. Stejně jako ve vzpomínkách mnohých z nás.
ČTĚTE TAKÉ: Na návštěvníky čekalo déle než 800 let: vodovodní potrubí ve Vodárenském muzeu Vrutice
Budíček ve tři ráno, tréninky od pěti
Jednou z pamětnic je i Daniela Klobásová. „Když jsme cvičili, pršelo. A nevěděli jsme, jestli nám tečou slzy, nebo jestli teče ten déšť. Ještě teď mám husí kůži, když na to vzpomínám,“ vypráví žena, která má ke sportu blízko stále. Dodnes ráda chodí do posilovny a plave. A stejně tak je ráda, že se spartakiády mohla zúčastnit. „Tenkrát jsme tu politiku ani nebraly, prostě jsme cvičily. Těšily jsme se do Prahy, ledaskdo se do ní nedostal. A my jsme se tam nakonec dostaly všechny, co jsme cvičily, takže to bylo bezvadné.“
Daniela Klobásová tedy nemohla chybět na výstavě Fenomén spartakiáda, která byla vůbec poprvé k vidění v Křížové chodbě Nové radnice v Brně. „Loni uplynulo 40 let od poslední a 70 let od první Spartakiády. Ukázali jsme, jak to tehdy chodilo. Návštěvníci se mohou podívat, jak se taková Spartakiáda připravovala,“ líčí Roman Blažko, garant výstavy, která se lidem opět otevře na jaře v Praze. Poté zamíří do slovenské Žiliny a následně se přesune do Plzně. Na každém místě bude přístupná po dobu dvou až tří měsíců.
Ukázková pětiletka
Uspořádání takové spartakiády nebyla snadná věc, jak dále líčí garant výstavy: „Spartakiáda se vždy chystala 5 let. Skončila jedna a hned vzápětí, jak se udělal audit, se chystala další.“
Samotné tréninky se konaly až během posledního roku příprav, nejintenzivnější byly poslední dva týdny před startem. „Na Strahově jsme cvičily i v 5 hodin ráno, tak jsme někdy i nadávaly. Ale zase potom jsme měly volno, šly jsme na Petřín, na Kampu, na Karlův most a bylo to moc hezké,“ vypráví Daniela Klobásová o zážitcích, které prožila spolu s ostatními účastnicemi.
Roman Blažko přidává další dojmy z doslechu: „Nejraději vzpomínají na to, že byli 14 dní v Praze, že měli budíka na třetí hodinu ráno, aby se secvičili. Že měli odznáčky, aby se dostali do divadel, dopravu měli zdarma… Starší generace mají slzy na krajíčku, říkají, že se vrátili do té doby, vzpomínají na to s láskou,“ říká o starších návštěvnících výstavy.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Tolik peněz pohromadě jste ještě neviděli. Sběratel si založil Muzeum hotovosti
Fenomén spartakiáda: Nástroj síly a nátlaku i příležitost navštívit Prahu
Impozantní senzace, nebo ukázka manipulace? Ať už máte názor na spartakiády jakýkoli, jedná se o největší společensko-sportovní události své doby (1955-1985), které mají v historii obou národů své místo. Stejně jako ve vzpomínkách mnohých z nás.
ČTĚTE TAKÉ: Na návštěvníky čekalo déle než 800 let: vodovodní potrubí ve Vodárenském muzeu Vrutice
Budíček ve tři ráno, tréninky od pěti
Jednou z pamětnic je i Daniela Klobásová. „Když jsme cvičili, pršelo. A nevěděli jsme, jestli nám tečou slzy, nebo jestli teče ten déšť. Ještě teď mám husí kůži, když na to vzpomínám,“ vypráví žena, která má ke sportu blízko stále. Dodnes ráda chodí do posilovny a plave. A stejně tak je ráda, že se spartakiády mohla zúčastnit. „Tenkrát jsme tu politiku ani nebraly, prostě jsme cvičily. Těšily jsme se do Prahy, ledaskdo se do ní nedostal. A my jsme se tam nakonec dostaly všechny, co jsme cvičily, takže to bylo bezvadné.“
Daniela Klobásová tedy nemohla chybět na výstavě Fenomén spartakiáda, která byla vůbec poprvé k vidění v Křížové chodbě Nové radnice v Brně. „Loni uplynulo 40 let od poslední a 70 let od první Spartakiády. Ukázali jsme, jak to tehdy chodilo. Návštěvníci se mohou podívat, jak se taková Spartakiáda připravovala,“ líčí Roman Blažko, garant výstavy, která se lidem opět otevře na jaře v Praze. Poté zamíří do slovenské Žiliny a následně se přesune do Plzně. Na každém místě bude přístupná po dobu dvou až tří měsíců.
Ukázková pětiletka
Uspořádání takové spartakiády nebyla snadná věc, jak dále líčí garant výstavy: „Spartakiáda se vždy chystala 5 let. Skončila jedna a hned vzápětí, jak se udělal audit, se chystala další.“
Samotné tréninky se konaly až během posledního roku příprav, nejintenzivnější byly poslední dva týdny před startem. „Na Strahově jsme cvičily i v 5 hodin ráno, tak jsme někdy i nadávaly. Ale zase potom jsme měly volno, šly jsme na Petřín, na Kampu, na Karlův most a bylo to moc hezké,“ vypráví Daniela Klobásová o zážitcích, které prožila spolu s ostatními účastnicemi.
Roman Blažko přidává další dojmy z doslechu: „Nejraději vzpomínají na to, že byli 14 dní v Praze, že měli budíka na třetí hodinu ráno, aby se secvičili. Že měli odznáčky, aby se dostali do divadel, dopravu měli zdarma… Starší generace mají slzy na krajíčku, říkají, že se vrátili do té doby, vzpomínají na to s láskou,“ říká o starších návštěvnících výstavy.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Tolik peněz pohromadě jste ještě neviděli. Sběratel si založil Muzeum hotovosti