Coby Piráti za sebou máte velmi turbulentní období – odchod z vlády, nový předseda Zdeněk Hřib, stranu mezitím opouští některé známé tváře. Jak se z vašeho pohledu nyní od odchodu z vlády Pirátská strana proměnila?
Myslím, že se proměnila velmi výrazně. Samozřejmě až příští volby ukážou, zda to bude dostatečné. Už jako předchozí předsednictvo jsme nastartovali změny v naší mediální sebeprezentaci, které bohužel nestihly doběhnout do krajských voleb, ale věřím, že jsme velmi zefektivnili to, jak budeme komunikovat. Vybrali jsme volebního manažera a stratéga, budeme mít i nový kreativní tým. Proč o tom takto mluvím? Protože se úplně upřímně domnívám, že právě ta komunikace nám i s tím, že jsme ve vládním angažmá, tak trochu zatuhla. Mnoho věcí se komunikovalo jako něco, co jsme udělali společně coby vláda, ale ztratila se v tom trošku pirátská stopa, co v nynější vládě představovala a jak bude vypadat teď v konstruktivní lepší opozici. Tohle všechno si myslím, že jsme schopni prodat. Udělali jsme mnoho dobrých věcí na to, že jsme ve vládě měli jen čtyři poslance, ale neuměli jsme to prodávat. Budu věřit, že nové předsednictvo tyto změny dotáhne a zvládne.
ČTĚTE TAKÉ: Babiš nazval Michálka psychopatem posedlým Agrofertem. Sněmovní výbor řízení nezahájí
Jak jsem ale zmínil, vaši stranu mezitím opustil třeba váš bývalý kolega z Europarlamentu a někdejší 1. místopředseda Pirátů Marcel Kolaja a další. Jiný exkolega Mikuláš Peksa aktuálně dost otevřeně kritizuje některé osobnosti strany, například Olgu Richterovou. Co na odchody a podobnou kritiku říkáte? Má se takové špinavé prádlo prát veřejně?
O odchodech ti lidé často psali ve svých projevech na fóru, že jsou primárně kvůli těm reformám, které zároveň s novým předsednictvem prošly hlasováním zbytku celostátního fóra. Většina z nich vnímala, že vstupovala do strany, která je určitým způsobem unikátní ve své přímé demokracii a v tom, jak přistupuje k vnitrostranické diskusi, že každý má skutečně hlas a může se zapojovat. Ano, někdy je to náročnější a méně efektivní, ale my, co jsme takto vstupovali, máme rádi demokracii. Nyní se to za účelem zefektivnění výrazně více centralizovalo.
Možná by někdo mohl říct, že jsme se v tomto ohledu stali tradičnější politickou stranou, a hodně lidí to prostě odmítalo skousnout, protože nechtěli být členy tradiční politické strany. Samozřejmě to však neznamená, že změny jsou trvalé. Vždycky může převládnout názor, že nevedly k té efektivitě, kterou potřebujeme, a tudíž se můžeme vrátit ke kořenům. Teď ale mají šanci se předvést ti, co změny odhlasovali. Třeba se ukáže, že měli pravdu. Já ale respektuji a chápu kolegy, kteří tam už nevnímají svoji roli, protože na těch změnách nechtějí pracovat, a tak se od toho všeho raději distancovali.
Co očekáváte od Zdeňka Hřiba jako nového předsedy po Ivanu Bartošovi?
Rozhodně výraznost. Hodně lidí, kteří ho znají z pražské politiky, ví, že na politických oponentech nenechá nit suchou. Nesmírně se těším na všechny debaty. Myslím, že takovou energii a svěžest, kterou má, potřebujeme a zároveň trošku cením i jeho drzost. Sama jsem známá tím, že si neberu servítky, takže jsem ráda, že toto můžu vidět na postu předsedy. Co se týče vnitrostranických změn, tak ačkoliv jsem se s ním neshodovala, budu se snažit ze své pozice co nejvíce prodávat práci Pirátů a tu, kterou budu dělat v Europarlamentu. Zájem máme totiž pořád všichni stejný – uspět v příštích sněmovních volbách.
Ve Sněmovně ale dnes sedíte v opozici společně s ANO a SPD. O slovo se mezitím hlásí komunisté pod hlavičkou uskupení Stačilo!, SOCDEM s Janou Maláčovou v čele, dále také Přísaha a Motoristé sobě. Je tohle společnost, ve které by Piráti chtěli dlouhodobě být? Nebo se spíš vidíte po boku stran současné vlády, navzdory odchodu z koalice a rozepři?
Ukotvení je samozřejmě na straně demokratických sil. Vždycky tomu tak bylo. Pokud máte zemi, v níž je demokracie pevně ukotvena a systém funguje, tak antiestablishmentové (protisystémové, pozn. red.) dezinformační síly mají svých průměrných jedno až čtyři procenta hlasů, které v normální společnosti mají. V té si můžete dovolit bavit se o drobnějších otázkách, jak se bude dělat politika, co se bude prioritizovat, zda to bude třeba jen školství a zdravotnictví, nebo to bude i výzkum s vědou apod. Nicméně, v celé Evropě i v Česku čelíme ohrožení ze strany populistických, extremistických a antiestablishmentových sil. To jsou všechno ty strany, které jste jmenoval. V takový moment si myslím, že demokratické síly se musí do nějaké míry spojovat a spolupracovat. Nemyslím tím spojovat před volbami, protože každá pořád nabízí něco jiného, ačkoliv respektuji, že Spolu chce kandidovat společně.
Spolupráce je tedy možná i navzdory pirátskému odchodu z vlády?
Ať jsme si, co jsme si ohledně digitalizace stavebního řízení, tak demokracie je mnohem důležitější než jeden projekt, na němž jsme se neshodli. Pokud se nám podaří získat nadpoloviční většinu do další vlády, tak si myslím, že o ní musíme uvažovat. Ale také si myslím, že důležité pro Pirátskou stranu je zvážit, jestli vůbec budeme v příští vládě potřeba. Podle mě je nejzásadnější problém našeho vládního angažmá ten, že jsme nebyli početně potřeba. Kdyby se to opakovalo, pak bychom to měli zvažovat mnohem intenzivněji. Pokud potřeba budeme, tak pro ochranu demokracie je velmi důležité, abychom se o tom uvažovali.
Druhou část rozhovoru s pirátskou europoslankyní Markétou Gregorovou si můžete přečíst ve čtvrtek ráno na CNN Prima NEWS.
PODÍVEJTE SE: Piráti vsadili na nejtěžší váhovou kategorii. Bartoše ve vedení strany nahradí Hřib
Páčil sa Vám článok? Podporte SIA NEWS!
Vaša podpora nám pomôže pokračovať v činnosti a vývoji systému SIA NEWS.
Ďakujeme za každú vašu podporu.