Jednorázová vakcína by mohla chránit před všemi druhy kašle, nachlazení a chřipky, stejně jako bakteriálními plicními infekcemi, a dokonce by mohla zmírnit alergie, tvrdí podle BBC američtí vědci. Tým Stanfordské univerzity testoval svou „univerzální vakcínu“ na zvířatech, musí však ještě provést klinické studie na lidech. Jejich přístup prý představuje „radikální odklon“ od způsobu, jakým byly vakcíny navrhovány více než 200 let. Odborníci v oboru uvedli, že studie je „opravdu vzrušující“ a mohla by být „významným krokem vpřed“, i když je v rané fázi.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Zákeřná tropická nemoc se dostává do Evropy, varují vědci. Z šíření viní oteplování
Současné vakcíny připravují imunitní systém na boj vždy jen proti jedné konkrétní infekci. Vakcína proti spalničkám chrání pouze proti spalničkám a vakcína proti planým neštovicím chrání pouze proti planým neštovicím. Takto funguje imunizace od doby, kdy Edward Jenner na konci 18. století jako průkopník objevil nové vakcíny. Přístup popsaný v časopise Science netrénuje imunitní systém. Místo toho napodobuje způsob, jakým imunitní buňky komunikují mezi sebou.
Vakcína se podává jako nosní sprej a zanechává bílé krvinky v plicích – nazývané makrofágy – v pohotovosti a připravené zasáhnout bez ohledu na to, jaká infekce se snaží dostat dovnitř. Účinek v pokusech na zvířatech trval přibližně tři měsíce. Vědci prokázali, že tento zvýšený stav pohotovosti vedl ke stonásobnému až tisícinásobnému snížení počtu virů, které se dostaly plícemi do těla. A u těch, kteří se proplížili, byl zbytek imunitního systému „připravený je rychle odrazit,“ řekl Bali Pulendran, profesor mikrobiologie a imunologie na Stanfordu.
„Tato vakcína, kterou nazýváme univerzální, vyvolává mnohem širší reakci, která chrání nejen proti viru chřipky, covidu a viru běžného nachlazení, ale prakticky proti všem virům, mnoha různým bakteriím a dokonce i proti alergenům,“ popsal Pulendran. „Princip, na kterém tato vakcína funguje, se radikálně liší od principu, na kterém dosud fungovaly všechny vakcíny,“ podotkl.
„Toto je opravdu vzrušující výzkum,“ uvedla Daniela Ferreirová, profesorka vakcinologie na Oxfordské univerzitě, která se na studii nepodílela. Dodala, že by to mohlo změnit způsob, jakým se lidé chrání před běžným kašlem, nachlazením a dalšími respiračními infekcemi, pokud se výsledky potvrdí ve studiích na lidech.
Vakcína byla v experimentech podávána jako nosní sprej, ale aby se dostala do hlubin lidských plic, může být nutné ji vdechovat nebulizérem. Není známo, zda výsledku, kterého bylo dosaženo u zvířat, lze dosáhnout i u lidí, ani jak dlouho by imunitní systém zůstal v pohotovosti.
Jonathan Ball, profesor molekulární virologie na Liverpoolské škole tropické medicíny, uvedl, že práce je nepopiratelně „vzrušující“, ale varoval, že „je třeba zajistit, aby udržování těla ve vysoké pohotovosti nevedlo k palbě do vlastních řad, kdy hyperaktivní imunitní systém náhodně spustí nežádoucí vedlejší účinky“.
Výzkumný tým v USA si ale nemyslí, že by imunitní systém měl být trvale posílen, a domnívá se, že vakcína by měla být používána jako doplněk, nikoli jako náhrada stávajících vakcín. V prvních fázích pandemie, jako byla začátkem roku 2020 pandemie COVID-19, by univerzální vakcína mohla pomoct získat čas a zachránit životy, zatímco by se vyvíjela specializovaná vakcína. „To by snížilo úmrtnost, závažnost onemocnění a možná by to vybudovalo úroveň imunitní odolnosti, která by měla obrovský dopad,“ popsal Pulendran.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Ruská ruleta v hotelové sprše. Pro muže může být bakterie v trubkách smrtelná. Jak se chránit?
Jediná vakcína na všechny druhy kašle a chřipky. Vědci zkoumají unikátní očkování bez jehly
Jednorázová vakcína by mohla chránit před všemi druhy kašle, nachlazení a chřipky, stejně jako bakteriálními plicními infekcemi, a dokonce by mohla zmírnit alergie, tvrdí podle BBC američtí vědci. Tým Stanfordské univerzity testoval svou „univerzální vakcínu“ na zvířatech, musí však ještě provést klinické studie na lidech. Jejich přístup prý představuje „radikální odklon“ od způsobu, jakým byly vakcíny navrhovány více než 200 let. Odborníci v oboru uvedli, že studie je „opravdu vzrušující“ a mohla by být „významným krokem vpřed“, i když je v rané fázi.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Zákeřná tropická nemoc se dostává do Evropy, varují vědci. Z šíření viní oteplování
Současné vakcíny připravují imunitní systém na boj vždy jen proti jedné konkrétní infekci. Vakcína proti spalničkám chrání pouze proti spalničkám a vakcína proti planým neštovicím chrání pouze proti planým neštovicím. Takto funguje imunizace od doby, kdy Edward Jenner na konci 18. století jako průkopník objevil nové vakcíny. Přístup popsaný v časopise Science netrénuje imunitní systém. Místo toho napodobuje způsob, jakým imunitní buňky komunikují mezi sebou.
Vakcína se podává jako nosní sprej a zanechává bílé krvinky v plicích – nazývané makrofágy – v pohotovosti a připravené zasáhnout bez ohledu na to, jaká infekce se snaží dostat dovnitř. Účinek v pokusech na zvířatech trval přibližně tři měsíce. Vědci prokázali, že tento zvýšený stav pohotovosti vedl ke stonásobnému až tisícinásobnému snížení počtu virů, které se dostaly plícemi do těla. A u těch, kteří se proplížili, byl zbytek imunitního systému „připravený je rychle odrazit,“ řekl Bali Pulendran, profesor mikrobiologie a imunologie na Stanfordu.
„Tato vakcína, kterou nazýváme univerzální, vyvolává mnohem širší reakci, která chrání nejen proti viru chřipky, covidu a viru běžného nachlazení, ale prakticky proti všem virům, mnoha různým bakteriím a dokonce i proti alergenům,“ popsal Pulendran. „Princip, na kterém tato vakcína funguje, se radikálně liší od principu, na kterém dosud fungovaly všechny vakcíny,“ podotkl.
„Toto je opravdu vzrušující výzkum,“ uvedla Daniela Ferreirová, profesorka vakcinologie na Oxfordské univerzitě, která se na studii nepodílela. Dodala, že by to mohlo změnit způsob, jakým se lidé chrání před běžným kašlem, nachlazením a dalšími respiračními infekcemi, pokud se výsledky potvrdí ve studiích na lidech.
Vakcína byla v experimentech podávána jako nosní sprej, ale aby se dostala do hlubin lidských plic, může být nutné ji vdechovat nebulizérem. Není známo, zda výsledku, kterého bylo dosaženo u zvířat, lze dosáhnout i u lidí, ani jak dlouho by imunitní systém zůstal v pohotovosti.
Jonathan Ball, profesor molekulární virologie na Liverpoolské škole tropické medicíny, uvedl, že práce je nepopiratelně „vzrušující“, ale varoval, že „je třeba zajistit, aby udržování těla ve vysoké pohotovosti nevedlo k palbě do vlastních řad, kdy hyperaktivní imunitní systém náhodně spustí nežádoucí vedlejší účinky“.
Výzkumný tým v USA si ale nemyslí, že by imunitní systém měl být trvale posílen, a domnívá se, že vakcína by měla být používána jako doplněk, nikoli jako náhrada stávajících vakcín. V prvních fázích pandemie, jako byla začátkem roku 2020 pandemie COVID-19, by univerzální vakcína mohla pomoct získat čas a zachránit životy, zatímco by se vyvíjela specializovaná vakcína. „To by snížilo úmrtnost, závažnost onemocnění a možná by to vybudovalo úroveň imunitní odolnosti, která by měla obrovský dopad,“ popsal Pulendran.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Ruská ruleta v hotelové sprše. Pro muže může být bakterie v trubkách smrtelná. Jak se chránit?