KOMENTÁŘ: Z profesora fotbalistou, co bude příště? Fiala zahazuje image, s níž vyhrál volby

Kdo šel před sněmovními volbami roku 2013 z brněnské ulice Česká na Náměstí Svobody, minul volební stánek politika, který poprvé kandidoval do Poslanecké sněmovny. Žádné buřty, žádné balonky ani skákací hrad. Stánek byl vlastně provizorní kavárna s knihovnou a kandidoval respektovaný profesor politologie a někdejší rektor Masarykovy univerzity Petr Fiala, jenž si před tím pobyl ve vládě Petra Nečase jako nestranický ministr školství. Na podzim 2013 mířil do Sněmovny za ODS jako jednička v Jihomoravském kraji.

ČTĚTE TAKÉ: Volby 2025? Ambicí Spolu je být první, určitě ale nevyhrajeme o parník, řekl Stanjura

Stejného Fialu jsme mohli sledovat následujících deset let. S menšími úpravami, samozřejmě. Petr Fiala si nechal narůst vlasy a přestal používat při řeči zdvižený prst, to časté gesto univerzitních profesorů. Ale stále to byl on. Solidní, realistický, vzdělaný. A samozřejmě suchopárný, odmítající pojmenovat neúspěch nebo prostě nudný. Takový ale vyhrál v roce 2021 volby a takový drží pohromadě koalici Spolu.

Nyní se zjevně pokouší o nový styl komunikace a není se čemu divit. Volby se blíží a každý novinář, s nímž se setká, se ho táže na nelichotivé volební modely. Fiala dokonce říká, že proměna jeho stylu je jeho nápad a že i jeho tým se diví. „Pozoruji svět, politiku a zdá se mi, že mi lidé chtějí lépe rozumět a vědět o mně víc. Tak ukazuji i tu méně formální stránku osobnosti,“ řekl Fiala v podcastu PoliTalk.

Jenže věrohodnost je alfou a omegou politického úspěchu. Ví to každý dobrý marketér a okolí premiéra nyní odvádí špatnou práci, pokud bytostně seriózního a opatrného Fialu nechá odstoupit do pozice, v níž autenticitu ztratí. A první signály takové proměny právě sledujeme. Jistěže se odehrávají ve vlně jinak normálního Fialova vystupování, ale lavina kritiky je důvodem se nad tím zamyslet.

Samozřejmě je řeč o slibu, že pokud bude jeho vláda v příštím volebním období pokračovat, čeští občané budou mít mzdy jako v Německu nebo Rakousku. A nejen to. Je zde fotbalová anabáze, jsou tu vyhrnuté rukávy a košile bez kravaty a z minulosti i případ nutella.

Žádný z těchto momentů není destruující sám o sobě. Problém je, že „nový Fiala“ najednou působí nepřirozeně a nemotorně. Nebo hůř, jako ten, kdo roky kritizuje populismus a nakonec k němu sám sáhne. Nastane-li v politikově vystupování změna, kterou volič snadno zaznamená, ale nechápe ji a nedej bože ji sám politik musí vysvětlovat, je to naprosto špatně.

Problém spočívá v detailech. Fiala mohl suverénně oznámit, že další čtyři roky jeho vlády zajistí německé mzdy českým zaměstnancům. Ale okamžitě měly následovat tři čtyři konkrétní kroky, jimiž jich lze dosáhnout, aby to celé nepůsobilo jako výstřel z čistého nebe. Fiala to učinil až se zpožděním a tedy bez úspěchu a už v defenzivě. Není špatně, že Fiala komentuje fotbal. Ostatně, kdo ho zná, ví, že ho opravdu má rád. Proč ale jeho účasti ve fotbalovém podcastu nepředcházely alespoň fotky na sociálních sítích, jak sedí na stadionu či kope s nějakým dorostencem?

Fiala se ani nemůže spolehnout, že mu jeho voličská skupina hlouposti odpustí. Opravdu není Andrej Babiš, který se může dopustit prakticky jakkoli nesouvislých a trapných vystoupení, a s jeho voličskou základnou to ani nehne.

O tyto voliče premiér Fiala usilovat nemůže a ty své tradiční nasekanými chybami naštve. Pokud chce Fiala uspět ve volbách, nemůže přestat být sám sebou. A pokud má ODS nějaké interní zjištění, že na voliče už jeho dosavadní profesorské charisma nezabírá a je potřeba změna, ať se proboha odehraje promyšleně a postupně.

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Ostrá hádka o Ukrajinu. A dost, neurážej české občany, pustila se Konečná do Zdechovského