Mazda 6e je na svou cenu překvapivě luxusní. Minusem jsou kompromisy a otáčení

Mazda si v posledních letech musela velmi pragmaticky ujasnit, jestli chce na evropském trhu pokračovat, nebo se úplně stáhne. Nakonec vyhrála první možnost. Jenže pokračovat dnes znamená splnit flotilové emise, a to bez elektromobilů nejde. Řešení bylo jednoduché a zároveň trochu bolestivé.

K TÉMATU: Nejdostupnější vozy zdražily v Česku za pět let až o polovinu. Kde rostly ceny nejméně?

Sáhnout po už existující technice patřící čínské automobilce Changan Automobile, postavit na ní elektromobil se známým názvem a tím si uvolnit ruce pro auta, která Mazda skutečně chce dál prodávat. Třeba naftová šestiválcová vlajková SUV CX-60 a CX-80. Výsledkem je tedy zbrusu nový model 6e.

To bude pro většinu zákazníků poměrně šok, protože Mazdu 6 si všichni pamatují jako prostorné kombi, potažmo sedan se spoustou manuálních tlačítek a hlavně 2,5 litrovým atmosférickým čtyřválcem. To nová šestka je od základu úplně jiným autem. Na pohled je to stylový liftback s délkou zhruba 4,9 metru, jehož dominantou je obří světelná maska, výsuvné kliky dveří, bezrámová okna a také elektricky řízený zadní spoiler.

Stále však obléká tu tradiční červenou barvu karoserie, takže na první dobrou budete čínskou techniku opravdu jen tipovat. A ještě lepší je to uvnitř. Přiznáme se bez mučení, tohle je jeden z nejhezčích interiérů, jaký jsme v elektromobilu kdy viděli. Po nasednutí máte pocit, že sedíte v minimálně o dvě třídy dražším autě.

Všude kolem hnědý semiš, pečlivě zpracované detaily a v naší testované výbavě Takumi Plus i sedadla potažená kvalitní hnědou kůží Nappa. Základní Takumi bude o něco střídmější, ale i tak je jasné, že Mazda si pohlídala to nejdůležitější, a tím je atmosféra, materiály a pocit z kvality. Zaručujeme, že kdo byl k Mazdě 6e zpočátku skeptický, ten po pár minutách uvnitř rychle změní názor.

Překlady do češtiny občas pobaví

Závan východní Asie začne být výraznější až ve chvíli, kdy se rozsvítí obrazovka. Přístrojový štít před řidičem je ještě v pořádku, má hezkou grafiku a ukazuje všechno podstatné, podobně jako head-up displej, ale ten středový… Ano, je sice obří, jenže grafika není úplně povedená, obzvlášť když do něj praží slunce. A ještě horší je, že přes něj musíte ovládat vlastně úplně všechno.

Některé funkce jsou schované hluboko v menu, jiné se tváří, jako by je někdo překládal ve spěchu a bez kontextu. Vysunutí zadního spoileru najdete pod názvem „Vydržte“, zasunutí pod „Držte se dál“ a podobných zvláštností je systém plný. Naštěstí je alespoň relativně rychlý a nezadrhává se.

Typicky čínská je i klimatizace. Umí topit nebo chladit, ale mezistupeň jako by neexistoval. V zimě si nastavíte klasických 22 stupňů a zjistíte, že to automaticky neznamená tepelnou pohodu. Spíš kompromis, který vás nutí přemýšlet, jestli už přitopit, nebo radši ubrat, aby to za chvíli nefoukalo studeně.

Co je až neuvěřitelné, je množství výbavy už v základu. Takumi má ve standardu 19palcová litá kola, LED světla, interiér ze syntetické kůže, elektricky ovládaná sedadla, vyhřívání sedadel i volantu, 360stupňovou kameru, prémiový audiosystém Sony, rychlou bezdrátovou nabíječku telefonu i panoramatickou střechu.

A když tohle všechno spojíte s cenou, začne Mazda 6 dávat docela smysl. Základ startuje na 1 069 900 Kč, Takumi Plus přidává hlavně kvalitnější materiály a začíná na 1 118 900 Kč. V porovnání s konkurencí, která se v téhle cenové hladině pohybuje také, je právě bohatá výbava jednou z největších zbraní Mazdy.

Zmatek v číslech

Kolem 1,1 milionu korun pořídíte i Hyundai Ioniq 6, Kiu EV4 Fastback, Teslu Model 3 nebo třeba BYD Seal. Jenže u nich často zjistíte, že podobná výbava už je o dost dražší. Kde naopak Mazda za konkurenty zaostává, je prostornost. Místa na nohy je vzadu dost, jenže místo nad hlavou bude vzadu postrádat už cestující s výškou okolo 180 centimetrů. A kufr? Ten je spíš skromný. Se svými 337 litry za konkurencí často zaostává i o stovku.

Pokud se pak přesuneme k samotnému pohonu, ani tady nebudeme o moc pozitivnější. Mazda v tom má totiž trochu čínský zmatek. Nová 6e se nabízí ve dvou variantách pohonu. Obě jsou zadokolky, což je sympatické, ovšem pak přijde paradox. Základ je silnější než Long Range. Má 258 koní, zatímco verze Long Range 244.

Rozdíl je tedy v bateriích. Menší LFP (lithium-železo-fosfátová) má kapacitu 68,8 kWh a dojezd 479 kilometrů, větší NMC (nikl-mangan-kobaltová) má 80 kWh a slibuje až 552 kilometrů. Pro nabíjení ale opět hledáme pochopení. Základ umí až 165 kW, zatímco dražší Long Range se dostává jen na 90 kW. Zrychlení i maximální rychlost jsou přitom prakticky totožné.

Nabízí se proto jednoduché doporučení, zůstat u standardu a zbytečně neutrácet. I pro redakční test jsme se tedy rozhodli zvolit právě základnější provedení, ale i u něj byly dojmy spíše smíšené. Dynamika je rozhodně příjemná. Auto hezky reaguje na plyn, svižně zrychluje i z vyšších rychlostí a ani maximálka 175 km/h není žádný velký problém. Na dálnici navíc potěší aerodynamika.

Mazda 6e proráží vzduch jako nůž máslem a nevydává přitom prakticky žádný nežádoucí zvuk. Také samotné odhlučnění je tedy fantastické. Jenže pak je tu například spotřeba, která v teplých letních dnech půjde bez větších problémů stlačit pod 17 kWh/100 km, kdežto v zimě jsme měli problém dostat se vůbec pod 21 kWh.

Dojezd a nabíjení

Tím se pochopitelně výrazně zkracuje i dojezd, který už tak není úplně nejdelší. Výrobce udává při spotřebě 16,6 kWh/100 km dojezd 479 kilometrů. My jsme však bojovali s tím, abychom v zimě ujeli alespoň tři sta. Dost zásadně se liší i nabíjecí výkon, výrobce udává nějakých 165 kW, ovšem nám se nikdy nepovedlo nabíjet rychleji než 110 kW. A to ani na supervýkonných nabíjecích stanicích PRE, kde jindy nemáme sebemenší problém.

V tomto ohledu nás trochu mrzí, že Mazda nesáhla po nějakém jiném čínském základu, protože zrovna dojezd a rychlost nabíjení bývají jednou z největších předností čínských elektromobilů. Jinak je ale jízda velmi komfortní, a ještě aby ne, když podvozek ladili přímo inženýři v Mazdě. Auto se na nerovnostech hezky pohupuje a umí být i zábavné.

Je to totiž zadokolka, u které se dá zcela deaktivovat stabilizace, takže když je kluzko, nechá se Mazda 6 hezky sklouznout. Na suchu je však znát vyšší hmotnost kolem dvou tun, takže se auto dost hrne přes přední nápravu ven, ale nenaklání se přitom. I samotné řízení je příjemně podmanivé, má dostatečnou odezvu a tak akorát nastavenou sílu posilovače.

Co stále nedokážeme pochopit, je rejd. Elektromobily se vyznačují tím, že se s nimi díky absenci velkého motoru otočíte na pětníku, Mazda 6e? Na tu potřebujete s nadsázkou řečeno alespoň letiště. Tak špatný rejd už jsme dlouho nezažili… Nová 6e je tedy pro Mazdu hlavně záchranné lano, díky kterému si sníží flotilové emise a může dál prodávat svoje šestiválcové diesely.

Na druhou stranu, i když je technicky postavená na čínském základu, na první pohled to vůbec nepoznáte. Zvenku vypadá sebevědomě a draze, uvnitř pak umí být až překvapivě luxusní a precizně zpracovaná. Na silnici potěší tichostí, pohodlím a příjemným naladěním podvozku, které je pořád typicky „mazdí“. Jenže čím déle s ní žijete, tím víc začnou vylézat na povrch zmiňované kompromisy.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: „Futuristické autíčko“ se prohánělo Ostravicí. Policisté kontrolovali unikátní velomobil