Pět procent HDP na obranu? Pro českou armádu nereálné a drahé, tvrdí generál Šedivý

S výdaji na obranu ve výši pěti procent HDP přišel nastupující prezident Spojených států Donald Trump. Ten tento požadavek chce po členských zemích Severoatlantické aliance. V současné době vydává nejvíce Polsko, které se loni dostalo na 4,12 procenta. Samotné Spojené státy mají ve stejném období 3,3 procenta. Průměr zemí NATO je pak 2,71 procenta.

ČTĚTE TAKÉ: Čeká nás rok finanční stability, ekonomika poroste, řekl Michl. Mluvil i o propouštění

Česká republika po dvou desetiletích vydává na obranu přes dvě procenta HDP. Navýšení na pět procent by znamenalo více než zdvojnásobení rozpočtu ministerstva obrany. Nyní má resort Jany Černochové (ODS) rozpočet ve výši 160 miliard korun. Spojenecký závazek v podání Trumpa by znamenal nárůst o 260 miliard na celkových 420 miliard korun.

Podle armádního generála Jiřího Šedivého to ale není na pořadu dne. „Nenasvědčuje tomu ani výkon naší ekonomiky. I když s tím zejména Československo zkušenost má, tak pro Českou republiku je to nereálné. Naše armáda není tak velká, aby pojmula tak velký rozpočet. Utrácet peníze za drahé systémy, které nakonec vůbec nepoužijeme, je prostě nereálné,“ řekl pro CNN Prima NEWS.

Podle něj je možné, že se výdaje na obranu v dohledné době zvýší. A to kvůli nákladnému nákupu protivzdušné raketové obrany. „To nás ale teprve čeká. Bude velký tlak na zvýšení dvou až 2,5 procenta HDP. V současné době ale máme problém naplnit i ta dvě procenta. Ovšem situace by se změnila, pokud by se blížil válečný konflikt,“ dodal Šedivý.

Fiala připustil vyšší výdaje na obranu

Další radikální navýšení rozpočtu nevidí reálně ani poradce premiéra a hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. „Vnímám Donalda Trumpa jako transakčního politika, který má kořeny v byznysu. Požadavek nad pět procent je vstupní číslo do vyjednávání. Výdaje by nakonec mohly skončit mezi třemi či třemi a půl procenty,“ řekl Křeček pro CNN Prima NEWS.

Ekonom také upozorňuje, že závody ve zbrojení podnikají i další země. „Není to otázka jen pro NATO. Například Čína zbrojí více než nacistické Německo. Rusko překlopilo svou ekonomiku na válečnou. Je tedy potřeba reagovat a dvě procenta stačit nebudou. Vše je ale o prioritách a například některé zelené projekty budou v budoucnu ukončeny,“ řekl Křeček.

Předseda vlády Petr Fiala (ODS) ve středu připustil, že současné výdaje ve výši dvou procent HDP jsou pouze minimální hranicí. „Budeme se muset bavit o tom, zda dávat více peněz. Bude to otázkou debaty, které se Česká republika nebrání. Pokud se hranice zvedne, tak to nebude z roku na rok. Realistické je se bavit o třech procentech v horizontu několika let,“ řekl Fiala po jednání vlády.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Euro není spása, říká Michl. K německým platům nás přiblíží produktivita či posilující koruna