Povinnost financování nepedagogických pracovníků, tedy školníků, kuchařek či uklízeček, přešla na zřizovatele se začátkem roku 2026 – šlo o jeden z hlavních bodů velké školské novely prosazené bývalou vládou Petra Fialy (ODS). Obce se s touto další položkou v rozpočtu zatím vypořádávají bez větších problémů, zároveň však od zavedení novinky uběhl sotva měsíc a půl.
ČTĚTE TAKÉ: Babiš tvrdě o francouzském velvyslanci: Šíří dezinformace. O Ukrajině jednat budeme, zaznělo z Paříže
V případě Karlových Varů jde například o růst nákladů o zhruba 125 milionů korun. Souběžně s tím se ale navýšilo rozpočtové určení daní (RUD) na žáka o zhruba 115 milionů. „Patříme tak mezi města, kde ono navýšení pokrývá většinu nákladů na nepedagogické pracovníky,“ uvedl pro CNN Prima NEWS tiskový mluvčí karlovarského magistrátu Jan Kopál.
Vláda se mimo jiné na konci ledna domluvila s odbory, že porostou platy státním zaměstnancům, mezi něž se řadí i nepedagogičtí pracovníci. Konkrétně se jedná o nárůst mezd o 10 procent od 1. dubna. „Tyto náklady tak letos ještě dále vzrostou, ale pořád to není tak úplně likvidační,“ pokračoval Kopál s tím, že je nezbytné vzít další prostředky z městského rozpočtu.
Dobrá příprava a komunikace s řediteli
V případě větších měst se jedná o miliony korun z kasy navíc oproti minulým rokům. Nejinak je tomu v Bruntále v Moravskoslezském kraji. „Zhoršení fungování škol se ale neobáváme, protože v našem prvořadém zájmu je, aby městem zřizované školy a školky fungovaly co nejlépe,“ uvedl na dotaz redakce, jak magistráty tuto změnu zatím zvládají mluvčí tamní radnice Jiří Ondrášek.
Situaci zvládají zatím bez problémů i v Teplicích. Je to dáno i tím, že se prý na tuto úpravu připravovalo vedení města s předstihem a ve spolupráci s řediteli vzdělávacího zařízení. „S každým z ředitelů mateřských a základních škol jsme individuálně konzultovali reálnou potřebnost nepedagogických pracovníků ve školách v tomto roce a na základě toho město vyčlenilo dostatečné finanční prostředky ve svém rozpočtu na letošní rok k úhradě jejich platů,“ popisuje strategii náměstek primátora pro oblast školství a Smart city Adam Souček.
Desítky milionů korun z městské kasy
Provoz škol tak díky přípravě není ohrožen. Podle Adiny Sedlákové z odboru vedení Teplic je situace kolem nepedagogických pracovníků stabilní a zpětná vazba od učitelských sborů pozitivní. „V případě MŠ a ZŠ v Teplicích se jednalo o zachování zhruba 216 pracovních úvazků pro kuchařky, uklízečky, školníky a administrativní pracovníky,“ přiblížila pro CNN Prima NEWS.
Na nepedagogické pracovníky je zde vymezeno 119 milionů korun v ročních nákladech, na neinvestiční výdaje, tedy financování školních pomůcek či další vzdělávání pedagogů, pak přes osm milionů korun. „Zůstává ovšem smutným faktem, že stát ve svém navýšení ‚školního RUD‘ pro města na tento rok opravdu nepočítal se skutečnými potřebami obcí a měst v této oblasti,“ uvedla také Sedláková.
Do městské kasy poputovalo na základě tohoto přerozdělení 99 milionů – podle vedení města je ale na tuto oblast školství potřeba více než 127 milionů ročně. „Město tak muselo přímo z rozpočtu vyčlenit zhruba 30 milionů. Tyto peníze ale budou chybět jinde, třeba v oblasti městských investic,“ dodala mluvčí s tím, že stát tento problém přehodil na města.
Na vyhodnocení je zatím brzy, zní z měst
S řediteli škol komunikovali ještě před přesunem povinnosti financování i ve středočeském Slaném. „Po dohodě s nimi jsme nastavili systém zasílání měsíčních splátek na platy jednotlivým školám a dohodli se, že vyhodnocení nového systému financování proběhne po prvním kvartálu letošního roku,“ popsal na dotaz redakce starosta Martin Hrabánek (ODS), který apeloval na to, aby byl zásah do systému v průběhu školního roku co nejmenší.
Sběr dat proběhne v prvních měsících, poté se zástupci magistrátů a radnic s pedagogy setkají a rozhodnou o případné změně strategie. Takový plán potvrdila i další města. „Na vyhodnocení nového financování je zatím brzo,“ shodují se napříč magistráty.
„V tuto chvíli nemáme informace od ředitelů škol, že by nový systém financování měl negativní dopad na každodenní fungování škol,“ uzavírá Hrabánek. V severočeském Varnsdorfu zatím neví, kolik budou činit příjmy z RUD. „Nicméně predikujeme, že to celou částku nepokryje. Město má však dostatečnou finanční rezervu a rozvoj města ani investice to neohrozí,“ uvedl tiskový mluvčí z odboru vedení úřadu Tomáš Secký.
O této změně jednali na začátku roku i v městské části Praha 11 s celkem 9 základními školami a 15 mateřskými školkami. Vzdělávacím zařízením bylo přislíbeno, že na mzdy nepedagogů bude zajištěno dostatečné množství prostředků. „Naším cílem je zajistit, aby změna systému financování neměla negativní dopad na zaměstnance ani na provoz škol,“ poznamenal radní pro školství při pražské městské čtvrti Michal Veselský (Praha sobě, Zelení).
Samosprávy varují před zhoršením školství, Plaga čeká na vyhodnocení
Již v samém začátku ledna uvedli zástupci Sdružení místních samospráv ČR, že již před převedením povinnosti doplácelo na platy nepedagogů z prostředků určených na pedagogy až 75 procent škol a školských zařízení. „Jednoznačně odmítáme, aby nový systém financování tlačil zejména menší obce ke slučování škol a nucenému vytváření svazkových základních škol,“ vymezil se proti změně předseda sdružení Petr Halada.
Podle samospráv nebyl převod dostatečně prodiskutován na úrovni zřizovatelů. „Změna postihne zásadním způsobem rozpočty řady obcí,“ zmínil také Halada s tím, že případné svazkování by mohlo ohrozit kvalitu regionálního školství.
Ministr školství Robert Plaga (za ANO) je pro to, aby o podobě financování nepedagogů bylo jasno do konce června. U příležitosti předání pololetního vysvědčení žákům, jež proběhlo 29. ledna, o tomto tématu jednal i s ředitelem kladenského gymnázia Lukášem Eichenmannem i středočeským radním pro školství Milanem Váchou (STAN). Diskuze ho ubezpečila v tom, že změna prý nebyla provedena „zcela férově a zdárně“.
Při jednání Sněmovny o vyslovení důvěry nové vládě se k této problematice rovněž vyjádřil. „Bývalý kabinet s tím mohl za celé čtyři roky něco udělat, byl prostor na analýzu. Jen jste na konci mandátu prostřednictvím ministra Mikuláše Beka (STAN) a s přispěním ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) chtěli ušetřit 10 miliard korun v rozpočtu na těchto číslech,“ vyčetl předchůdcům.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Velká domů pro Babiše, řekl k rozpočtu Hřib. Chováte se jako šmejdi s hrnci, opáčil Rajchl
Platit kuchařky a školníky? Nebudou peníze na investice, zní z měst. Kritika míří na stát
Povinnost financování nepedagogických pracovníků, tedy školníků, kuchařek či uklízeček, přešla na zřizovatele se začátkem roku 2026 – šlo o jeden z hlavních bodů velké školské novely prosazené bývalou vládou Petra Fialy (ODS). Obce se s touto další položkou v rozpočtu zatím vypořádávají bez větších problémů, zároveň však od zavedení novinky uběhl sotva měsíc a půl.
ČTĚTE TAKÉ: Babiš tvrdě o francouzském velvyslanci: Šíří dezinformace. O Ukrajině jednat budeme, zaznělo z Paříže
V případě Karlových Varů jde například o růst nákladů o zhruba 125 milionů korun. Souběžně s tím se ale navýšilo rozpočtové určení daní (RUD) na žáka o zhruba 115 milionů. „Patříme tak mezi města, kde ono navýšení pokrývá většinu nákladů na nepedagogické pracovníky,“ uvedl pro CNN Prima NEWS tiskový mluvčí karlovarského magistrátu Jan Kopál.
Vláda se mimo jiné na konci ledna domluvila s odbory, že porostou platy státním zaměstnancům, mezi něž se řadí i nepedagogičtí pracovníci. Konkrétně se jedná o nárůst mezd o 10 procent od 1. dubna. „Tyto náklady tak letos ještě dále vzrostou, ale pořád to není tak úplně likvidační,“ pokračoval Kopál s tím, že je nezbytné vzít další prostředky z městského rozpočtu.
Dobrá příprava a komunikace s řediteli
V případě větších měst se jedná o miliony korun z kasy navíc oproti minulým rokům. Nejinak je tomu v Bruntále v Moravskoslezském kraji. „Zhoršení fungování škol se ale neobáváme, protože v našem prvořadém zájmu je, aby městem zřizované školy a školky fungovaly co nejlépe,“ uvedl na dotaz redakce, jak magistráty tuto změnu zatím zvládají mluvčí tamní radnice Jiří Ondrášek.
Situaci zvládají zatím bez problémů i v Teplicích. Je to dáno i tím, že se prý na tuto úpravu připravovalo vedení města s předstihem a ve spolupráci s řediteli vzdělávacího zařízení. „S každým z ředitelů mateřských a základních škol jsme individuálně konzultovali reálnou potřebnost nepedagogických pracovníků ve školách v tomto roce a na základě toho město vyčlenilo dostatečné finanční prostředky ve svém rozpočtu na letošní rok k úhradě jejich platů,“ popisuje strategii náměstek primátora pro oblast školství a Smart city Adam Souček.
Desítky milionů korun z městské kasy
Provoz škol tak díky přípravě není ohrožen. Podle Adiny Sedlákové z odboru vedení Teplic je situace kolem nepedagogických pracovníků stabilní a zpětná vazba od učitelských sborů pozitivní. „V případě MŠ a ZŠ v Teplicích se jednalo o zachování zhruba 216 pracovních úvazků pro kuchařky, uklízečky, školníky a administrativní pracovníky,“ přiblížila pro CNN Prima NEWS.
Na nepedagogické pracovníky je zde vymezeno 119 milionů korun v ročních nákladech, na neinvestiční výdaje, tedy financování školních pomůcek či další vzdělávání pedagogů, pak přes osm milionů korun. „Zůstává ovšem smutným faktem, že stát ve svém navýšení ‚školního RUD‘ pro města na tento rok opravdu nepočítal se skutečnými potřebami obcí a měst v této oblasti,“ uvedla také Sedláková.
Do městské kasy poputovalo na základě tohoto přerozdělení 99 milionů – podle vedení města je ale na tuto oblast školství potřeba více než 127 milionů ročně. „Město tak muselo přímo z rozpočtu vyčlenit zhruba 30 milionů. Tyto peníze ale budou chybět jinde, třeba v oblasti městských investic,“ dodala mluvčí s tím, že stát tento problém přehodil na města.
Na vyhodnocení je zatím brzy, zní z měst
S řediteli škol komunikovali ještě před přesunem povinnosti financování i ve středočeském Slaném. „Po dohodě s nimi jsme nastavili systém zasílání měsíčních splátek na platy jednotlivým školám a dohodli se, že vyhodnocení nového systému financování proběhne po prvním kvartálu letošního roku,“ popsal na dotaz redakce starosta Martin Hrabánek (ODS), který apeloval na to, aby byl zásah do systému v průběhu školního roku co nejmenší.
Sběr dat proběhne v prvních měsících, poté se zástupci magistrátů a radnic s pedagogy setkají a rozhodnou o případné změně strategie. Takový plán potvrdila i další města. „Na vyhodnocení nového financování je zatím brzo,“ shodují se napříč magistráty.
„V tuto chvíli nemáme informace od ředitelů škol, že by nový systém financování měl negativní dopad na každodenní fungování škol,“ uzavírá Hrabánek. V severočeském Varnsdorfu zatím neví, kolik budou činit příjmy z RUD. „Nicméně predikujeme, že to celou částku nepokryje. Město má však dostatečnou finanční rezervu a rozvoj města ani investice to neohrozí,“ uvedl tiskový mluvčí z odboru vedení úřadu Tomáš Secký.
O této změně jednali na začátku roku i v městské části Praha 11 s celkem 9 základními školami a 15 mateřskými školkami. Vzdělávacím zařízením bylo přislíbeno, že na mzdy nepedagogů bude zajištěno dostatečné množství prostředků. „Naším cílem je zajistit, aby změna systému financování neměla negativní dopad na zaměstnance ani na provoz škol,“ poznamenal radní pro školství při pražské městské čtvrti Michal Veselský (Praha sobě, Zelení).
Samosprávy varují před zhoršením školství, Plaga čeká na vyhodnocení
Již v samém začátku ledna uvedli zástupci Sdružení místních samospráv ČR, že již před převedením povinnosti doplácelo na platy nepedagogů z prostředků určených na pedagogy až 75 procent škol a školských zařízení. „Jednoznačně odmítáme, aby nový systém financování tlačil zejména menší obce ke slučování škol a nucenému vytváření svazkových základních škol,“ vymezil se proti změně předseda sdružení Petr Halada.
Podle samospráv nebyl převod dostatečně prodiskutován na úrovni zřizovatelů. „Změna postihne zásadním způsobem rozpočty řady obcí,“ zmínil také Halada s tím, že případné svazkování by mohlo ohrozit kvalitu regionálního školství.
Ministr školství Robert Plaga (za ANO) je pro to, aby o podobě financování nepedagogů bylo jasno do konce června. U příležitosti předání pololetního vysvědčení žákům, jež proběhlo 29. ledna, o tomto tématu jednal i s ředitelem kladenského gymnázia Lukášem Eichenmannem i středočeským radním pro školství Milanem Váchou (STAN). Diskuze ho ubezpečila v tom, že změna prý nebyla provedena „zcela férově a zdárně“.
Při jednání Sněmovny o vyslovení důvěry nové vládě se k této problematice rovněž vyjádřil. „Bývalý kabinet s tím mohl za celé čtyři roky něco udělat, byl prostor na analýzu. Jen jste na konci mandátu prostřednictvím ministra Mikuláše Beka (STAN) a s přispěním ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) chtěli ušetřit 10 miliard korun v rozpočtu na těchto číslech,“ vyčetl předchůdcům.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Velká domů pro Babiše, řekl k rozpočtu Hřib. Chováte se jako šmejdi s hrnci, opáčil Rajchl