Předseda nejvyššího soudu John Roberts ve zdůvodnění uvádí, že většina soudců dospěla k závěru, že ústava „velmi jasně“ zavádění daní, což zahrnuje i zavádění cel, svěřuje do kompetence Kongresu. „Autoři ústavy nesvěřili žádnou část daňové pravomoci výkonné moci,“ uvedl Roberts.DÁLE ČTĚTE: Putin spadl do vlastní pasti. Musí válčit, mír by ho stál moc, píše The […]
Menej ako 1 min.
min.
Předseda nejvyššího soudu John Roberts ve zdůvodnění uvádí, že většina soudců dospěla k závěru, že ústava „velmi jasně“ zavádění daní, což zahrnuje i zavádění cel, svěřuje do kompetence Kongresu. „Autoři ústavy nesvěřili žádnou část daňové pravomoci výkonné moci,“ uvedl Roberts.
DÁLE ČTĚTE: Putin spadl do vlastní pasti. Musí válčit, mír by ho stál moc, píše The Economist
Trump podle zdroje agentury AP rozhodnutí soudu označil za ostudné, když byl o něm informován při jednání se zhruba 20 guvernéry. Bílý dům na žádost AP o komentář zatím nereagoval.
Soud tak krokem potvrdil dřívější rozhodnutí nižší instance, podle níž Trump zavedením plošných cel podle zákona z roku 1977 překročil své pravomoci. Rozhodnutí soudu je vyústěním žaloby podniků dotčených cly a 12 amerických států, z nichž většinu spravují demokraté, poznamenala agentura Reuters.
Soudci Samuel Alito, Clarence Thomas a Brett Kavanaugh s rozhodnutím většiny nesouhlasili. „Cla, o něž se zde jedná, mohou, nebo nemusí být moudrou politikou. Avšak z hlediska textu, historie a precedentů jsou zjevně zákonná,“ uvedl Kavanaugh ve svém stanovisku.
Rozhodnutí se týká zákona známého pod zkratkou IEEPA, který umožňuje prezidentovi regulovat obchod v reakci na mimořádnou situaci. Trump tento zákon využil k zavedení cel vůči téměř všem obchodním partnerům USA, aniž by o souhlas požádal Kongres. Zmíněný zákon využili minulí američtí prezidenti v desítkách případů, často k zavedení sankcí, avšak Trump jej použil k zavedení cel jakožto první, poznamenala agentura AP.
Akcie ve Spojených státech i v Evropě na rozhodnutí soudu reagovaly růstem. Americký dolar naopak oslabuje ke koši měn, a přerušil tak sérii zisků, která trvala čtyři seance.
Investoři nabádají k opatrnosti
„Trhy reagují, protože se jedná o nejistotu, která je nyní jistá. Trhy reagují větší ochotou podstupovat riziko v případě akcií, protože jsme konečně něco vyřešili a v roce 2026 jsme se dosud nacházeli v tomto kolísavém stavu, jehož hlavní složkou byla nejistota, takže konečně máme něco, co můžeme alespoň považovat za hotové, a můžeme jít dál,“ uvedl investor firmy Crosscheck Management Todd Schoenberger.
Další investoři však upozorňují, že je třeba být opatrný, protože počáteční emocionální reakce je často přehnaná a náchylná k výkyvům. Většina investorů také očekává, že administrativa má alternativní strategii pro cla.
Rozhodnutí může mít významné ekonomické dopady. Cla měla v příští dekádě vynést biliony dolarů a ze soudem zrušených cel bylo vybráno již přes 175 miliard USD (3,6 bilionu Kč), které by mohly být firmám a spotřebitelům vráceny. Soud se nezabýval tím, zda by společnosti měly získat zpět peníze, které zaplatily navíc kvůli Trumpovým clům.
Výhra pro Američany, míní komentátoři
Soud se nezabýval tím, zda by společnosti měly získat zpět peníze, které zaplatily navíc kvůli Trumpovým clům. Rozhodnutí také zvyšuje nejistotu ohledně obchodních dohod a globálních trhů. Cla byla používána jako páka při vyjednávání mezinárodních dohod a jejich zrušení může ovlivnit investice v řádu bilionů USD a přístup amerických firem na zahraniční trhy.
Dopady se dotýkají i amerických spotřebitelů a firem. I když někteří političtí komentátoři hovoří o „výhře pro peněženky Američanů“, není jasný mechanismus vrácení již zaplacených částek, což může způsobit právní a byrokratické komplikace, upozorňují někteří analytici.
Páteční rozsudek zároveň nepokrývá některá cla, například na dovoz oceli, hliníku, dřeva či automobilů, která byla podle serveru BBC zavedena na základě jiného zákona z roku 1962. Verdikt tak podle agentury AP nebrání Trumpově administrativě v zavedení cel na základě jiných zákonů. Ačkoliv takové zavedení cel bude zřejmě pomalejší a komplikovanější proces, představitelé Trumpovy administrativy již dali najevo, že chtějí cla zachovat na základě jiných mechanismů.
Rozsudek analyzuje EU
Rozhodnutí Nejvyššího soudu USA pečlivě analyzuje i Evropská unie. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na mluvčí Evropské komise (EK). EU zůstává v blízkém kontaktu s americkou administrativou, stejný postup přislíbila v reakci na rozhodnutí soudu také Británie. Podle Kanady rozsudek ukazuje, že Trumpova cla jsou neoprávněná.
„Podniky na obou stranách Atlantiku jsou závislé na stabilitě a předvídatelnosti obchodních vztahů. Proto i nadále prosazujeme nízká cla a usilujeme o jejich snížení,“ uvedli mluvčí EK. Přislíbili také, že unie bude usilovat o to, aby od Trumpovy administrativy získala jasné informace o krocích, které hodlá podniknout v reakci na rozhodnutí soudu.
Britská vláda také přislíbila, že bude spolupracovat s americkou administrativou, aby lépe pochopila, jak rozsudek ovlivní cla uvalená na Británii i zbytek světa. „Británie těží z nejnižších vzájemných celních sazeb na světě a bez ohledu na další vývoj očekáváme, že naše privilegované obchodní postavení vůči Spojeným státům zůstane zachováno,“ doplnil. Díky dohodě s Washingtonem podléhala většina britských výrobků desetiprocentním clům, píše agentura AFP.
Kanada dál jedná s Washingtonem
Kanadský ministr Dominic LeBlanc zodpovědný za vztahy se Spojenými státy na síti X uvedl, že rozhodnutí soudu dále podporuje postoj Kanady, že Trumpova cla jsou neoprávněná. LeBlanc připomíná, že Ottawa pokračuje v jednáních s Washingtonem, protože kanadské podniky jsou i nadále postiženy těmito cly, která mají dopad na klíčová odvětví ekonomiky.
Švýcarská Spolková rada uvedla, že bere rozhodnutí Nejvyššího soudu na vědomí a zatím k němu nemá další vyjádření. Nyní bude sledovat další vývoj a dopady rozsudku, informovala agentura Reuters.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Vyrostl Trumpovi nový soupeř? Demokratický guvernér vyrazil do ostrého boje, jeho hvězda stoupá
