Otestujte si svou odolnost proti podvodníkům. Ve spolupráci s odborníky na finanční gramotnost jsme připravili kvíz, který vychází z praktických situací. Uvedené otázky byly inspirovány reálnými otázkami z celorepublikové Soutěže Finanční gramotnosti, v níž odpovídali žáci druhého stupně základních škol.
ČTĚTE TAKÉ: Babiš vyzval Orlen, Mol a OMV, aby snížily ceny paliv. Vládu kritizovala za nečinnost ODS
Než začnete: Jak dnes finanční šmejdi fungují?
Podvodníci dnes cílí na všechny generace, nejen na seniory. Mladí lidé častěji podléhají investičním podvodům a falešným online odkazům, starší generace zase telefonickému nátlaku či žádostem o finanční pomoc prostřednictvím podvodných zpráv a e-mailů. „Největší zbraní podvodníků není technologie, ale psychologický tlak,“ říká Josef Soumar, finanční poradce a lektor finanční gramotnosti. „Typickým znakem podvodu je naléhavost, strach nebo naopak pocit výjimečné příležitosti. Pokud vás někdo nutí jednat okamžitě, je to první varovný signál,“ dodává Soumar. Finanční gramotnost podle něj dnes neznamená jen umět spočítat úrok, ale také umět říct ne a nebát se zavěsit.
Základní obrana je jednoduchá, ale vyžaduje disciplínu:
-
Nikdy nesdělujte svá hesla ani autorizační kódy.
-
Nikdy nejednejte pod tlakem.
-
Nepřevádějte peníze během telefonátu.
-
Vždy si nabídky na „skvělé produkty“ ověřte z jiného zdroje.
-
Podepisujte smlouvy až po prostudování podmínek a všech dokumentů.
Podvodníci dnes nejčastěji využívají:
-
smishing – podvodné SMS zprávy obsahující odkaz (např. informace o nedoručené zásilce, údajném nedoplatku nebo zablokovaném účtu),
-
phishing – e-maily vydávající se za banku, policii, finanční úřad či investiční společnost,
-
vishing – podvodné telefonáty, při nichž se útočník vydává například za pracovníka banky nebo policie,
-
voice cloning – napodobení hlasu blízké osoby pomocí umělé inteligence s cílem vyvolat důvěru a naléhavost,
-
deepfake videa – falešná videa vytvořená pomocí umělé inteligence, ve kterých může vystupovat známá osobnost, politik nebo finanční expert a „doporučovat“ konkrétní investici,
-
falešné investice – projekty slibující „jisté“ výnosy 20–30 % ročně, často bez licence ČNB a bez reálného podnikání v pozadí,
-
offline tlak na podpis – uzavírání smluv bez času na rozmyšlenou, zamlčování podmínek nebo manipulativní dodatky.
Obstáli byste v takové situaci? V následujícím kvízu je správná vždy jen jedna odpověď.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Průměrná cena za obědové menu vzrostla na 200 korun. Ve kterých regionech je levněji?
Poznáte „finančního šmejda“? Otestujte se v kvízu dříve, než přijdete o úspory
Otestujte si svou odolnost proti podvodníkům. Ve spolupráci s odborníky na finanční gramotnost jsme připravili kvíz, který vychází z praktických situací. Uvedené otázky byly inspirovány reálnými otázkami z celorepublikové Soutěže Finanční gramotnosti, v níž odpovídali žáci druhého stupně základních škol.
ČTĚTE TAKÉ: Babiš vyzval Orlen, Mol a OMV, aby snížily ceny paliv. Vládu kritizovala za nečinnost ODS
Než začnete: Jak dnes finanční šmejdi fungují?
Podvodníci dnes cílí na všechny generace, nejen na seniory. Mladí lidé častěji podléhají investičním podvodům a falešným online odkazům, starší generace zase telefonickému nátlaku či žádostem o finanční pomoc prostřednictvím podvodných zpráv a e-mailů. „Největší zbraní podvodníků není technologie, ale psychologický tlak,“ říká Josef Soumar, finanční poradce a lektor finanční gramotnosti. „Typickým znakem podvodu je naléhavost, strach nebo naopak pocit výjimečné příležitosti. Pokud vás někdo nutí jednat okamžitě, je to první varovný signál,“ dodává Soumar. Finanční gramotnost podle něj dnes neznamená jen umět spočítat úrok, ale také umět říct ne a nebát se zavěsit.
Základní obrana je jednoduchá, ale vyžaduje disciplínu:
Nikdy nesdělujte svá hesla ani autorizační kódy.
Nikdy nejednejte pod tlakem.
Nepřevádějte peníze během telefonátu.
Vždy si nabídky na „skvělé produkty“ ověřte z jiného zdroje.
Podepisujte smlouvy až po prostudování podmínek a všech dokumentů.
Podvodníci dnes nejčastěji využívají:
smishing – podvodné SMS zprávy obsahující odkaz (např. informace o nedoručené zásilce, údajném nedoplatku nebo zablokovaném účtu),
phishing – e-maily vydávající se za banku, policii, finanční úřad či investiční společnost,
vishing – podvodné telefonáty, při nichž se útočník vydává například za pracovníka banky nebo policie,
voice cloning – napodobení hlasu blízké osoby pomocí umělé inteligence s cílem vyvolat důvěru a naléhavost,
deepfake videa – falešná videa vytvořená pomocí umělé inteligence, ve kterých může vystupovat známá osobnost, politik nebo finanční expert a „doporučovat“ konkrétní investici,
falešné investice – projekty slibující „jisté“ výnosy 20–30 % ročně, často bez licence ČNB a bez reálného podnikání v pozadí,
offline tlak na podpis – uzavírání smluv bez času na rozmyšlenou, zamlčování podmínek nebo manipulativní dodatky.
Obstáli byste v takové situaci? V následujícím kvízu je správná vždy jen jedna odpověď.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Průměrná cena za obědové menu vzrostla na 200 korun. Ve kterých regionech je levněji?