Letouny B-2 i F-35, ale i střely Tomahawk. To a mnohem více v sobotu využily Spojené státy s Izraelem při zahájení společného úderu na Írán, při němž zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí spolu s několika vysokými představiteli. Reakce napadené země na sebe však nenechala dlouho čekat: Írán se zaměřil na Izrael či vojenské objekty napojené na USA v celém regionu – včetně států Perského zálivu, kde sídlí americké síly.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Vraždy dětí, vymyté mozky a miliardy v kapse. Co jsou zač Íránské gardy, které terorizují svět?
Po prvních výměnách vzájemných úderů však přichází klíčová otázka: Jedná se o jeden z cyklů oboustranných výpadů, nebo se konflikt rozvine v delší kampaň ovlivněnou dosahem íránských útoků, zapojením spojeneckých sil a ohrožením lodní a energetické infrastruktury?
Na rozdíl od dvanáctidenní války, kterou USA s Izraelem vedly proti Íránu v červnu 2025, se zdá, že Chameneího smrt Teherán přesvědčila o tom, že se jedná o samotné přežití Islámské republiky. V neděli tak íránský prezident Masúd Pezeškijan prohlásil, že snaha o pomstu za zabití Chameneího a dalších vysokých představitelů je „povinností a legitimním právem“ země, píše web Al Jazeera.
Jaké prostředky tedy může Írán ke své pomstě využít?
Íránský raketový program
Ústředním bodem íránského arzenálu jsou raketové síly, které zahrnují balistické a řízené střely. Jsou navrženy tak, aby Teheránu poskytly dosah i bez moderního letectva. Analytici je popisují jako největší a nejrozmanitější na Blízkém východě. Sami íránští představitelé raketový program země označují za klíčový.
Íránské balistické střely s nejdelším doletem mohou zasáhnout cíle vzdálené 2 000 až 2 500 kilometrů – dokážou tak udeřit v Izraeli i na amerických základnách v Perském zálivu.
Pro zemi jsou rakety sice klíčové, pro západní vlády však představují nebezpečí hned z několika důvodů. Dle jejich prohlášení íránské rakety zhoršují bezpečnost v regionu a mohly by později sloužit k šíření jaderných zbraní za pomoci přenosu jaderných hlavic. To však Írán silně popírá.
Střely krátkého doletu
Balistické střely krátkého doletu – zhruba 150 až 800 kilometrů – jsou konstruovány pro blízké vojenské cíle a rychlé regionální údery. Klíčové systémy zahrnují varianty Fateh: Zolfaghar, Qiam-1 a starší rakety Shahab-1/2. Mohou být odpalovány v salvách, což komplikuje reakci.
Írán tyto střely použil v lednu 2020, kdy odpálil balistické rakety na leteckou základnu Ajn al-Asad poté, co USA zabily Kásema Solejmáního – nejvýznamnějšího iráckého generála. Útok tehdy poškodil infrastrukturu a způsobil více než stovce amerických vojáků traumatická poranění mozku.
Střely středního doletu
Balistické rakety středního doletu – zhruba 1 500 až 2 000 kilometrů – proměňují odvetu v regionální rovnici. Systémy jako Šahab-3, Emad, Ghadr-1, varianty Khorramšahr a Sejdžil podporují schopnost Íránu udeřit na větší vzdálenosti spolu s novějšími konstrukcemi, jako jsou Khajbar Šekan a Hadž Kásem.
Tyto rakety dávají Íránu možnost zasáhnout Izrael a různá americká zařízení v Kataru, Bahrajnu, Kuvajtu, Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech, čímž zvyšují počet potenciálních cílů a ohrožených míst v regionu.
Střely s plochou dráhou letu a drony
Létají nízko, dokážou se přiblížit terénu a často je obtížnější je detekovat a sledovat – zejména pokud jsou odpalovány společně s drony nebo balistickými salvami určenými k přetížení protivzdušné obrany. Řeč je o střelách s plochou dráhou letu. Očekává se, že Írán ve své odvetné reakci sáhne po užití pozemních a protilodních střel s plochou dráhou letu, jako jsou Soumar, Ya-Ali či varianty Quds, Hoveyzeh, Paveh a Ra’ad.
Dalším klíčovým prvkem jsou útočné drony – jsou sice pomalejší než rakety, ale zároveň levnější a snáze se odpalují ve velkém množství. Mohou být použity v opakovaných vlnách k oslabení protivzdušné obrany nepřítele a udržení letišť, přístavů a energetických zařízení v nepřetržité pohotovosti po dobu několika hodin, nikoli minut.
Podzemní „raketová města“
Počet raket sice hraje roli, klíčové však také je, jak dlouho může Írán pokračovat v útocích, i když utrpí vlastní ztráty. Teherán proto část svého programu přesunul do podzemních tunelů, skrytých základen a chráněných odpalovacích míst po celé zemi. Právě to velmi ztěžuje rychlé oslabení jeho raketových schopností.
Pro vojenské plánovače to znamená, že útoky na íránskou infrastrukturu neslibují rychlé ukončení konfliktu, ale spíše mohou vést k dlouhému střídání úderů.
Hormuzský průliv
Írán se ve své odplatě nemusí omezovat pouze na pozemní cíle. Hormuzský průliv, kterým prochází významná část světového obchodu s ropou a plynem, poskytuje Teheránu rychlou cestu k ovlivnění globálních trhů.
Země může ohrozit námořní síly a komerční lodní dopravu za pomoci protilodních raket, námořních min, dronů a rychlých útočných plavidel. K dispozici má údajně také hypersonické systémy, jako je řada Fattah, která se vyznačuje velmi vysokou rychlostí a vynikající manévrovatelností.
Americké síly v Perském zálivu
Washington v poslední době zvýšil počet námořních a leteckých prostředků v regionu a vybudoval tak to, co úředníci označují za jednu z největších koncentrací americké palebné síly poblíž Íránu za poslední roky. To posiluje úderné a protivzdušné obranné kapacity, ale zároveň rozšiřuje seznam potenciálních cílů.
Americké síly působí v mnoha zemích a spoléhají se na síť základen, logistických a velitelských center, která ale nelze neustále chránit na stejné úrovni. Analytici uvádějí, že prolomení obrany na několika místech by mohlo změnit politické rozhodování ve Washingtonu, zvýšit tlak na sousedy v regionu a zvýšit náklady na udržení konfliktu pod kontrolou.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Chameneí je mrtvý a jeho tělo leží v troskách, zní z Izraele. Trump mluví o úžasném úspěchu
PŘEHLEDNĚ: Hrozba z podzemí či dronové vlny. Čím se chce Írán mstít USA a Izraeli?
Letouny B-2 i F-35, ale i střely Tomahawk. To a mnohem více v sobotu využily Spojené státy s Izraelem při zahájení společného úderu na Írán, při němž zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí spolu s několika vysokými představiteli. Reakce napadené země na sebe však nenechala dlouho čekat: Írán se zaměřil na Izrael či vojenské objekty napojené na USA v celém regionu – včetně států Perského zálivu, kde sídlí americké síly.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Vraždy dětí, vymyté mozky a miliardy v kapse. Co jsou zač Íránské gardy, které terorizují svět?
Po prvních výměnách vzájemných úderů však přichází klíčová otázka: Jedná se o jeden z cyklů oboustranných výpadů, nebo se konflikt rozvine v delší kampaň ovlivněnou dosahem íránských útoků, zapojením spojeneckých sil a ohrožením lodní a energetické infrastruktury?
Na rozdíl od dvanáctidenní války, kterou USA s Izraelem vedly proti Íránu v červnu 2025, se zdá, že Chameneího smrt Teherán přesvědčila o tom, že se jedná o samotné přežití Islámské republiky. V neděli tak íránský prezident Masúd Pezeškijan prohlásil, že snaha o pomstu za zabití Chameneího a dalších vysokých představitelů je „povinností a legitimním právem“ země, píše web Al Jazeera.
Jaké prostředky tedy může Írán ke své pomstě využít?
Íránský raketový program
Ústředním bodem íránského arzenálu jsou raketové síly, které zahrnují balistické a řízené střely. Jsou navrženy tak, aby Teheránu poskytly dosah i bez moderního letectva. Analytici je popisují jako největší a nejrozmanitější na Blízkém východě. Sami íránští představitelé raketový program země označují za klíčový.
Íránské balistické střely s nejdelším doletem mohou zasáhnout cíle vzdálené 2 000 až 2 500 kilometrů – dokážou tak udeřit v Izraeli i na amerických základnách v Perském zálivu.
Pro zemi jsou rakety sice klíčové, pro západní vlády však představují nebezpečí hned z několika důvodů. Dle jejich prohlášení íránské rakety zhoršují bezpečnost v regionu a mohly by později sloužit k šíření jaderných zbraní za pomoci přenosu jaderných hlavic. To však Írán silně popírá.
Střely krátkého doletu
Balistické střely krátkého doletu – zhruba 150 až 800 kilometrů – jsou konstruovány pro blízké vojenské cíle a rychlé regionální údery. Klíčové systémy zahrnují varianty Fateh: Zolfaghar, Qiam-1 a starší rakety Shahab-1/2. Mohou být odpalovány v salvách, což komplikuje reakci.
Írán tyto střely použil v lednu 2020, kdy odpálil balistické rakety na leteckou základnu Ajn al-Asad poté, co USA zabily Kásema Solejmáního – nejvýznamnějšího iráckého generála. Útok tehdy poškodil infrastrukturu a způsobil více než stovce amerických vojáků traumatická poranění mozku.
Střely středního doletu
Balistické rakety středního doletu – zhruba 1 500 až 2 000 kilometrů – proměňují odvetu v regionální rovnici. Systémy jako Šahab-3, Emad, Ghadr-1, varianty Khorramšahr a Sejdžil podporují schopnost Íránu udeřit na větší vzdálenosti spolu s novějšími konstrukcemi, jako jsou Khajbar Šekan a Hadž Kásem.
Tyto rakety dávají Íránu možnost zasáhnout Izrael a různá americká zařízení v Kataru, Bahrajnu, Kuvajtu, Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech, čímž zvyšují počet potenciálních cílů a ohrožených míst v regionu.
Střely s plochou dráhou letu a drony
Létají nízko, dokážou se přiblížit terénu a často je obtížnější je detekovat a sledovat – zejména pokud jsou odpalovány společně s drony nebo balistickými salvami určenými k přetížení protivzdušné obrany. Řeč je o střelách s plochou dráhou letu. Očekává se, že Írán ve své odvetné reakci sáhne po užití pozemních a protilodních střel s plochou dráhou letu, jako jsou Soumar, Ya-Ali či varianty Quds, Hoveyzeh, Paveh a Ra’ad.
Dalším klíčovým prvkem jsou útočné drony – jsou sice pomalejší než rakety, ale zároveň levnější a snáze se odpalují ve velkém množství. Mohou být použity v opakovaných vlnách k oslabení protivzdušné obrany nepřítele a udržení letišť, přístavů a energetických zařízení v nepřetržité pohotovosti po dobu několika hodin, nikoli minut.
Podzemní „raketová města“
Počet raket sice hraje roli, klíčové však také je, jak dlouho může Írán pokračovat v útocích, i když utrpí vlastní ztráty. Teherán proto část svého programu přesunul do podzemních tunelů, skrytých základen a chráněných odpalovacích míst po celé zemi. Právě to velmi ztěžuje rychlé oslabení jeho raketových schopností.
Pro vojenské plánovače to znamená, že útoky na íránskou infrastrukturu neslibují rychlé ukončení konfliktu, ale spíše mohou vést k dlouhému střídání úderů.
Hormuzský průliv
Írán se ve své odplatě nemusí omezovat pouze na pozemní cíle. Hormuzský průliv, kterým prochází významná část světového obchodu s ropou a plynem, poskytuje Teheránu rychlou cestu k ovlivnění globálních trhů.
Země může ohrozit námořní síly a komerční lodní dopravu za pomoci protilodních raket, námořních min, dronů a rychlých útočných plavidel. K dispozici má údajně také hypersonické systémy, jako je řada Fattah, která se vyznačuje velmi vysokou rychlostí a vynikající manévrovatelností.
Americké síly v Perském zálivu
Washington v poslední době zvýšil počet námořních a leteckých prostředků v regionu a vybudoval tak to, co úředníci označují za jednu z největších koncentrací americké palebné síly poblíž Íránu za poslední roky. To posiluje úderné a protivzdušné obranné kapacity, ale zároveň rozšiřuje seznam potenciálních cílů.
Americké síly působí v mnoha zemích a spoléhají se na síť základen, logistických a velitelských center, která ale nelze neustále chránit na stejné úrovni. Analytici uvádějí, že prolomení obrany na několika místech by mohlo změnit politické rozhodování ve Washingtonu, zvýšit tlak na sousedy v regionu a zvýšit náklady na udržení konfliktu pod kontrolou.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Chameneí je mrtvý a jeho tělo leží v troskách, zní z Izraele. Trump mluví o úžasném úspěchu