Pákistán v pátek ráno v odvetě za čtvrteční přeshraniční údery bombardoval pozice Tálibánu podél hranic s Afghánistánem a také v Kábulu a Kandaháru. Jde o další vyhrocení dlouhodobého konfliktu mezi dobře financovanou a jaderně vyzbrojenou pákistánskou armádou a zkušenými bojovníky afghánského Tálibánu, kteří mají za sebou desítky let bojů a v roce 2021 po vleklém povstání porazili síly USA a NATO, píše CNN.
Jak to začalo?
Pozdě ve čtvrtek večer zahájila armáda Tálibánu útoky na pákistánské pozice podél některých úseků sporné hranice, která se táhne 2 600 kilometrů drsnými horami a pouští. Kábul uvedl, že tyto útoky byly odvetou za pákistánské bombardování údajných táborů militantů v Afghánistánu, ke kterému došlo o víkendu a při němž zahynulo nejméně 18 lidí.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Nestihli svatby, pohřby, mají ucpané toalety. Američtí námořníci jsou naštvaní na Trumpa
V reakci na to Pákistán v pátek brzy ráno spustil „Operaci Spravedlivý hněv“. Pákistánské nálety zasáhly Kábul, jihovýchodní provincii Paktíja, a Kandahár, považovaný za duchovní kolébku Tálibánu, kde se předpokládá, že sídlí tajný vůdce skupiny Hibatulláh Akhundzáda. Pákistán oznámil, že jeho útoky cílily na obranné pozice Tálibánu, což znamená výrazné vyostření dosavadní odvetné strategie země.
Obyvatelka Kábulu popsala okamžik, kdy její rodinu v pátek probudila hlasitá exploze. „Byla jsem vyděšená,“ řekla žena, jejíž jméno CNN z bezpečnostních důvodů neuvádí. „Pak jsme slyšeli střelbu. Když jsme se podívali z okna našeho bytu, viděli jsme k nebi létat kulky,“ řekla s tím, že se bála, co se bude dít dál. „Od první exploze svítila světla ve většině domů a bytů kolem nás. Jsem si jistá, že každý obyvatel Kábulu sedí a bojí se, že ho zasáhne bomba,“ popsala.
Obě strany hlásily různé počty obětí pátečního útoku. Pákistán tvrdil, že jeho armáda zabila 133 afghánských bojovníků Tálibánu, zatímco Afghánistán uvedl, že bylo zabito osm jeho vojáků. Zprávy z bojů ale nelze nezávisle ověřit.
Opakuje se historie?
Navzdory blízkým ekonomickým a kulturním vazbám mají obě země složitou historii. Loni v říjnu bojovaly v nejkrvavějším konfliktu za poslední roky, od té doby platilo křehké příměří.
Poté, co byl afghánský Tálibán v roce 2001 svržen silami NATO proto, že poskytoval útočiště pachatelům útoků z 11. září, stal se Pákistán jedním z hlavních podporovatelů hnutí. Bojovníci Tálibánu tam našli útočiště a podporu pro pokračující povstání. Tento konflikt se nakonec stal nejdelší válkou v historii Spojených států.
Od konečného vítězství Tálibánu v této válce po chaotickém stažení amerických vojsk však Pákistán čelí nárůstu islamistického násilí. Islámábád z velké části tohoto násilí viní právě militanty Tálibánu – a obviňuje Kábul, že jim poskytuje útočiště na svém území. Mnoho z těchto útoků je provedeno s použitím amerických zbraní, které v zemi po chaotickém odchodu spojeneckých vojsk zůstaly. Podle údajů pákistánské armády bylo v roce 2025 při útocích militantů po celé zemi zabito více než 1200 lidí, vojáků i civilistů. To je dvojnásobek oproti roku 2021.
Mnoho afghánských představitelů Tálibánu má stále v Pákistánu majetek a rodiny, řekl v listopadu CNN ministr obrany Khawaja Asif. Na otázku CNN, zda je současný nárůst násilí definicí protiútoku, odpověděl: „Ano, myslím, že ano.“ Asif se v pátek brzy ráno na sociálních sítích ozval a obvinil Afghánistán ze shromažďování „všech teroristů světa“ a „vyvážení terorismu“. „Naše trpělivost došla,“ napsal Asif na síti X. „Teď je to otevřená válka mezi námi a vámi.“
Jak si stojí jednotlivé armády?
Podle Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) je rozdíl mezi pákistánskou a afghánskou armádou zjevný. Armáda zůstává nejmocnější pákistánskou institucí a svou dominanci v průběhu historie země upevnila převraty a ústavními dodatky. Jako jaderná mocnost má Pákistán k dispozici sofistikovaný obranný aparát, který zahrnuje armádu, námořnictvo, letectvo a námořní pěchotu.
Podle IISS tyto složky čítají přibližně 660 tisíc aktivních vojáků, posílených polovojenskými a policejními jednotkami s téměř 300 tisíci příslušníky. Jejich konvenční sílu posiluje moderní arzenál, včetně amerických stíhaček F-16, francouzských stíhaček Mirage a letounu JF-17, který byl vyroben společně s Čínou, hlavním obranným partnerem Islámábádu.
Naproti tomu Afghánistán má jedinou sjednocenou sílu: Tálibán. Tálibánská vojenská struktura, jejíž počet se odhaduje na méně než 200 tisíc mužů, postrádá funkční letectvo a spoléhá se místo toho na hrstku stárnoucích sovětských útočných vrtulníků a transportních letadel opuštěných během amerického odchodu a také na drony. Určujícím rysem vojenské identity Tálibánu je guerillová taktika zpevněná ideologií, náboženskou horlivostí a desetiletími asymetrické války.
Předchozí vyhrocení konfliktu se po několika dnech bojů uklidnilo díky diplomatickému zásahu zahraničních vlád, včetně Saúdské Arábie a Turecka. Analytici se ale obávají, že další eskalace by mohla zhoršit nestabilitu. „Islámábád a Kábul by měly urychleně obnovit jednání za pomoci důvěryhodných partnerů, jako jsou Turecko, Katar a Saúdská Arábie,“ uvedla Samina Ahmedová z International Crisis Group, nezávislé organizace upozorňující na potenciální válečné konflikty.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Může ještě Ukrajina vojensky vyhrát válku? Má spíš nakročeno k čestnému míru, říká expert Bříza
PŘEHLEDNĚ: Vypukla další otevřená válka. Proč se Afghánistán a Pákistán ostřelují?
Pákistán v pátek ráno v odvetě za čtvrteční přeshraniční údery bombardoval pozice Tálibánu podél hranic s Afghánistánem a také v Kábulu a Kandaháru. Jde o další vyhrocení dlouhodobého konfliktu mezi dobře financovanou a jaderně vyzbrojenou pákistánskou armádou a zkušenými bojovníky afghánského Tálibánu, kteří mají za sebou desítky let bojů a v roce 2021 po vleklém povstání porazili síly USA a NATO, píše CNN.
Jak to začalo?
Pozdě ve čtvrtek večer zahájila armáda Tálibánu útoky na pákistánské pozice podél některých úseků sporné hranice, která se táhne 2 600 kilometrů drsnými horami a pouští. Kábul uvedl, že tyto útoky byly odvetou za pákistánské bombardování údajných táborů militantů v Afghánistánu, ke kterému došlo o víkendu a při němž zahynulo nejméně 18 lidí.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Nestihli svatby, pohřby, mají ucpané toalety. Američtí námořníci jsou naštvaní na Trumpa
V reakci na to Pákistán v pátek brzy ráno spustil „Operaci Spravedlivý hněv“. Pákistánské nálety zasáhly Kábul, jihovýchodní provincii Paktíja, a Kandahár, považovaný za duchovní kolébku Tálibánu, kde se předpokládá, že sídlí tajný vůdce skupiny Hibatulláh Akhundzáda. Pákistán oznámil, že jeho útoky cílily na obranné pozice Tálibánu, což znamená výrazné vyostření dosavadní odvetné strategie země.
Obyvatelka Kábulu popsala okamžik, kdy její rodinu v pátek probudila hlasitá exploze. „Byla jsem vyděšená,“ řekla žena, jejíž jméno CNN z bezpečnostních důvodů neuvádí. „Pak jsme slyšeli střelbu. Když jsme se podívali z okna našeho bytu, viděli jsme k nebi létat kulky,“ řekla s tím, že se bála, co se bude dít dál. „Od první exploze svítila světla ve většině domů a bytů kolem nás. Jsem si jistá, že každý obyvatel Kábulu sedí a bojí se, že ho zasáhne bomba,“ popsala.
Obě strany hlásily různé počty obětí pátečního útoku. Pákistán tvrdil, že jeho armáda zabila 133 afghánských bojovníků Tálibánu, zatímco Afghánistán uvedl, že bylo zabito osm jeho vojáků. Zprávy z bojů ale nelze nezávisle ověřit.
Opakuje se historie?
Navzdory blízkým ekonomickým a kulturním vazbám mají obě země složitou historii. Loni v říjnu bojovaly v nejkrvavějším konfliktu za poslední roky, od té doby platilo křehké příměří.
Poté, co byl afghánský Tálibán v roce 2001 svržen silami NATO proto, že poskytoval útočiště pachatelům útoků z 11. září, stal se Pákistán jedním z hlavních podporovatelů hnutí. Bojovníci Tálibánu tam našli útočiště a podporu pro pokračující povstání. Tento konflikt se nakonec stal nejdelší válkou v historii Spojených států.
Od konečného vítězství Tálibánu v této válce po chaotickém stažení amerických vojsk však Pákistán čelí nárůstu islamistického násilí. Islámábád z velké části tohoto násilí viní právě militanty Tálibánu – a obviňuje Kábul, že jim poskytuje útočiště na svém území. Mnoho z těchto útoků je provedeno s použitím amerických zbraní, které v zemi po chaotickém odchodu spojeneckých vojsk zůstaly. Podle údajů pákistánské armády bylo v roce 2025 při útocích militantů po celé zemi zabito více než 1200 lidí, vojáků i civilistů. To je dvojnásobek oproti roku 2021.
Mnoho afghánských představitelů Tálibánu má stále v Pákistánu majetek a rodiny, řekl v listopadu CNN ministr obrany Khawaja Asif. Na otázku CNN, zda je současný nárůst násilí definicí protiútoku, odpověděl: „Ano, myslím, že ano.“ Asif se v pátek brzy ráno na sociálních sítích ozval a obvinil Afghánistán ze shromažďování „všech teroristů světa“ a „vyvážení terorismu“. „Naše trpělivost došla,“ napsal Asif na síti X. „Teď je to otevřená válka mezi námi a vámi.“
Jak si stojí jednotlivé armády?
Podle Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) je rozdíl mezi pákistánskou a afghánskou armádou zjevný. Armáda zůstává nejmocnější pákistánskou institucí a svou dominanci v průběhu historie země upevnila převraty a ústavními dodatky. Jako jaderná mocnost má Pákistán k dispozici sofistikovaný obranný aparát, který zahrnuje armádu, námořnictvo, letectvo a námořní pěchotu.
Podle IISS tyto složky čítají přibližně 660 tisíc aktivních vojáků, posílených polovojenskými a policejními jednotkami s téměř 300 tisíci příslušníky. Jejich konvenční sílu posiluje moderní arzenál, včetně amerických stíhaček F-16, francouzských stíhaček Mirage a letounu JF-17, který byl vyroben společně s Čínou, hlavním obranným partnerem Islámábádu.
Naproti tomu Afghánistán má jedinou sjednocenou sílu: Tálibán. Tálibánská vojenská struktura, jejíž počet se odhaduje na méně než 200 tisíc mužů, postrádá funkční letectvo a spoléhá se místo toho na hrstku stárnoucích sovětských útočných vrtulníků a transportních letadel opuštěných během amerického odchodu a také na drony. Určujícím rysem vojenské identity Tálibánu je guerillová taktika zpevněná ideologií, náboženskou horlivostí a desetiletími asymetrické války.
Předchozí vyhrocení konfliktu se po několika dnech bojů uklidnilo díky diplomatickému zásahu zahraničních vlád, včetně Saúdské Arábie a Turecka. Analytici se ale obávají, že další eskalace by mohla zhoršit nestabilitu. „Islámábád a Kábul by měly urychleně obnovit jednání za pomoci důvěryhodných partnerů, jako jsou Turecko, Katar a Saúdská Arábie,“ uvedla Samina Ahmedová z International Crisis Group, nezávislé organizace upozorňující na potenciální válečné konflikty.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Může ještě Ukrajina vojensky vyhrát válku? Má spíš nakročeno k čestnému míru, říká expert Bříza