
A jak jsme na tom v žebříčku my? To se záhy dozvíte – a možná se budete hodně divit. Tradiční průzkum zjišťoval nejen největší nepřátele, ale zároveň i spojence. V obou kategoriích byly v posledních letech zaznamenány velké posuny.
Asi nikoho neudiví, že na předních příčkách nepřátel jsou – mimo Ukrajiny – zejména země, které patří k čelním válečným štváčům a takzvané „koalici ochotných,“ tedy Německo a Velká Británie, která je v závěsu na druhém místě. Vysoko je i Polsko či Francie.
Právě USA však překvapily nejvíc, protože se po dlouhé době dostaly z prvního místa až na čtvrté, což je zcela zřejmě dáno Trumpovou politikou.
V Německu pro změnu nastoupil vládu válečný štváč Merz, což zdůvodňuje postup země na první místo.
„USA se na tomto seznamu propadly z prvního na čtvrté místo poprvé za 20 let měření,“ uvedla nezávislá agentura pro výzkum veřejného mínění, Levada Center, v nově zveřejněném průzkumu.
Mezi tři nejnepřátelštější země patří podle ruských respondentů Německo (55 %), Velká Británie (49 %) a Ukrajina (43 %).
Jak Velká Británie, tak Německo naléhají na „koalici ochotných,“ aby zvýšila výdaje na obranu a představila jednotnou frontu proti Rusku. Berlín a Londýn se stávají stále více jestřábími.
Respondenti měli v obou kategoriích jmenovat pět zemí, lze tedy předpokládat, že mezi nepřáteli většina zmínila právě země z „koalice ochotných,“ případně USA.
Zajímavý je také velký posun Macronovy Francie k čelním nepřátelům, zatímco v minulosti nebyla země jako nepřátelská téměř vůbec zmiňována.
Podle minulých průzkumů veřejného mínění v Rusku byl zjištěn pokles popularity USA po rusko-gruzínské válce v roce 2008 a anexi Krymu v roce 2014 a následných sankcích a tlaku Washingtonu.
A jak si v průzkumu vedla Česká republika? Jako úhlavní nepřátele nás zmínily jen 4% Rusů, což jen potvrzuje, že naše vláda válečných štváčů nikoho nezajímá a je v podstatě neviditelná
Zajímavé je, že za největší nepřátele nás v Rusku považovali v roce 2021 (celkem 9%), tedy za minulé vlády, což byl důsledek kauzy Vrbětice, která zřejmě rezonovala v zemi víc než válečníci z Fialovy vlády.
To je opět důkazem, že současná lokajská vláda je natolik bezvýznamná, že nezajímá nejen ty, kterým podlézá, ale ani ty, které označuje za nepřátele.
Slováci se neobjevili ani mezi nepřáteli, ale ani v tabulce spojenců, což znamená, že je v jedné či druhé souvislosti nejmenovali žádní respondenti a k zemi se tak staví spíše neutrálně.
Průzkum Levada Center ukazuje, že Rusové považují za nejbližší spojence Bělorusko (80 %), Čínu (64 %), Kazachstán (36 %), Indii (32 %) a Severní Koreu (30 %).
Z evropských zemí je mimo Běloruska poměrně vysoko v žebříčku spojenců zmíněno i Srbsko.
Zajímavé je, že podpora Íránu výrazně klesla, přestože Teherán je nyní hlavním dodavatelem dronů pro ruskou armádu. Pouze 11 % dotázaných Rusů jmenovalo Írán jako hlavního spojence, což je pokles z 22 % v roce 2024.
Levada Center o tomto konkrétním průzkumu poznamenalo, že byl proveden osobně mezi více než 1 600 dospělými Rusy od 22. do 28. května.
Dalším obecným postřehem je, že mezi ruskou veřejností pravděpodobně roste únava z války. Více než tři roky poté, co válka na Ukrajině začala, existují chmurné odhady, že mohly být zabity statisíce mladých ruských mužů.
Únava z války se už nějakou dobu zmocnila i západní populace. Rusové stále častěji obviňují vedoucí evropské země z nedávné eskalace.
Seznam největších nepřátel:
Seznam spojenců:
[Celkem: 1 Průměrně: 5]
