Skip to content
Capital.com – Ticker Tape Widget

Zobraziť viac...

Generic selectors
Exact matches only
Search in title
Search in content
Post Type Selectors
Menu

Radní z Buči: Desítky obětí genocidy stále nemají jména. Kreml vrahy umlčuje

Buča, duben 2022. „Rusové svázali sousedům ruce a nohy předtím, než je zabili. V tom sklepě naši vojáci nalezli osmnáct těl mužů, žen i dětí. Někteří měli uřezané uši, jiní vytrhané zuby. Byly tam i děti ve věku 14 a 16 let,“ citovala CNN Prima NEWS 3. dubna 2022 svědkyni pogromů Marii Dabičovou. Jen tři […]
Menej ako 1 min. min.

Buča, duben 2022. „Rusové svázali sousedům ruce a nohy předtím, než je zabili. V tom sklepě naši vojáci nalezli osmnáct těl mužů, žen i dětí. Někteří měli uřezané uši, jiní vytrhané zuby. Byly tam i děti ve věku 14 a 16 let,“ citovala CNN Prima NEWS 3. dubna 2022 svědkyni pogromů Marii Dabičovou. Jen tři dny poté, co okupanti Buču opustili a město obsadila ukrajinská armáda.

Od té doby uplynuly dva roky a sedm měsíců, ale ruská okupace Ukrajiny stále pokračuje. A ve válce je těžké najít nějakou spravedlnost, což dobře ví i 34letý tajemník městské rady v Buči Taras Šapravskyj, po starostovi druhý nejvýše postavený funkcionář na radnici a dříve také prokurátor státního zastupitelství v Rovenské oblasti. „Většinu pachatelů válečných zločinů z řad ruských vojáků už se nám podařilo jmenovitě odhalit, potrestat je však nemůžeme,“ říká.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Zajatí Rusové o Severokorejcích: Mají se lépe než v KLDR. Radují se z masa, porna i k-popu

Před soud je asi nedostanou

„A nejen, že známe jednotky i jména vojáků, kteří páchali zločiny proti lidskosti, ale máme i dostatek důkazů proti nim,“ pokračuje tajemník, který úzce spolupracuje s vyšetřovateli i prokuraturou. „Bohužel, před soud je asi nedostaneme, část z nich už jsme alespoň obvinili v nepřítomnosti,“ informuje. Seznam ruských vojáků operujících v Buči je dostupný i pro veřejnost.

Hypotetická otázka: Jednou přece válka skončí a v Rusku se třeba chopí moci i prodemokratické síly, vydá pak nové Rusko válečné zločince k potrestání ukrajinskými soudy? „Pochybuji o tom. Se změnou režimu v Rusku nelze počítat ještě v hodně dalekém horizontu. Což ale neznamená, že si v Kremlu neuvědomují, jaké zločiny spáchali. Proto zametají stopy a v podstatě likvidují svědky těchto zvěrstev, aby někdy v budoucnu nemohli vypovídat třeba před mezinárodním soudem,“ zjistil Taras Šapravskyj.

Umlčování nepohodlných svědků

Ukrajinské tajné služby prý mají detailní přehled o tom, kam byly odveleny ruské jednotky i konkrétní vojáci terorizující Buču: „Většina z těchto vojáků byla postupně převelena do nejkritičtějších a nejvíce nebezpečných válečných zón, kde je mimořádně vysoká úmrtnost. Kreml se tak postupně zbavoval a stále zbavuje nepohodlných svědků.“

Několik korunních svědků získala také ukrajinská strana. „V průběhu této dlouhé války se dostali do našeho zajetí i ruští vojáci, kteří se na počátku invaze ocitli v Buči. Většina z nich pak souhlasila se spoluprací s vyšetřovateli a přímo v Buči ukazovali, kde a jak byla zvěrstva páchána,“ vypráví tajemník městské rady pro CNN Prima NEWS.

Kdo vystřelil na matku s dětmi?

„Dozvěděli jsme se strašné věci, ale díky tomu se podařilo vyšetřit řadu vražd, například likvidaci Čekmarových, což byla v Buči vážená rodina,“ pokračuje. Vyšetřovatelé tak nyní vědí, kdo vystřelil na auto civilistů s 34letou matkou a dětmi ve věku čtyř a devíti let. Všichni zemřeli.

A půjdou před soud i spolupracující ruští zajatci? „Nevím, zřejmě je s nimi uzavřena nějaká dohoda, to už ale po mně chcete moc, jde o utajované informace,“ říká Šapravskyj a odvede řeč k obětem: „Trápí nás, že 60 těl se nám zatím nepodařilo identifikovat.“ Někomu ti lidé přitom musejí scházet, v nějaké evidenci přece musejí být vedeni jako nezvěstní?

Ztraceni na útěku z války. Navždy

K identifikaci pozůstatků nepomáhají ani vzorky DNA, protože se nedaří najít shodu s jinými osobami. „Možná jde o lidi, kteří se na počátku války nějakým řízením osudu ocitli v Buči. Naše město bylo po vypuknutí bojů jedním z tranzitních center pro vnitřní uprchlíky,“ uvažuje tajemník.

Ve válce jsou to běžné příběhy už od dob, co si lidé války vymysleli. A uprchlíci zpravidla míří tam, kam zrovna vede relativně bezpečná cesta nebo jede nějaký vlak. Příbuzní neznámých obětí z Buči ale mohou žít už dva a půl roku v představě, že o blízké přišli v úplně jiné části Ukrajiny.

Šapravskyj přiznává, že pro forenzní specialisty a policejní vyšetřovatele je to úmorná mravenčí práce: „Tento rok se podařilo dát jména jen třem dalším obětem, ale i to považuji za úspěch.“

Některá těla jsou silně ohořelá nebo téměř shořelá. „A máme v Buči i rodiny, které byly vyvražděny úplně celé, takže nikdo po nikom nepátrá. Podobné je to s některými starými lidmi, jejichž pozůstatky se nedaří identifikovat, neboť už asi neměli žádné žijící příbuzné.“

Dvanáct dnů v pekle

Bezejmenné ostatky i konkrétní oběti jsou v Buči permanentní připomínkou pekla, které okupanti nastolili po násilném příchodu 27. února 2022. Doslova ďáblovi na lopatě seděl i tajemník městské rady Šapravskyj. „Okupace trvala 33 dní, já tam zůstal 12 dní, pak se mi podařilo Buču opustit. A zřejmě jsem přežil jen proto, že hned u radnice stojí nemocnice a já se převlékal do lékařského pláště a vydával se před Rusáky za doktora,“ vzpomíná.

„Starosta Anatolij Fedoruk se zase maskoval jako místní pobuda. Oblečením, a také se vůbec neholil. Velké štěstí, že nás nezabili, po lidech z městské samosprávy i vedoucích jednotlivých odborů šli okupanti naprosto cíleně,“ vypráví tajemník. „Zabili například hlavního městského energetika, ředitele kanalizací nebo šéfa odboru školství.“

Umučených bylo 504. To je číslo, které uvádí městský tajemník. Ukrajinská Wikipedie dokonce informuje, že to bylo přes 600 obětí. V každém případě více než při největším masakru civilistů od druhé světové války, který se odehrál v listopadu 1991 v někdejším jugoslávském Vukovaru (260 obětí).

Nemůžeme to vymazat z hlavy

Očitá svědectví a protokoly vyšetřovatelů z Buči jsou zprávy, které jako by nepatřily do lidské civilizace. Jenže patří. Polský premiér Mateusz Morawiecki i další státníci ruský teror v tomto městě označili za genocidu. „Okupanti 4. března shromáždili na ulici pět mužů. Přinutili je, aby si klekli na kraji silnice, přetáhli jim trička přes hlavu a jednoho z nich střelili do týla. Lidé na ulici děsně křičeli,“ uvádí jedno ze stovek svědectví.

A jako u jiných genocid, zásadním svědectvím se staly i masové hroby. Už několik dnů po odchodu Rusů z Buče bylo vykopáno na 280 těl civilních obětí. Okupanti zabíjeli náhodné chodce, třeba tři osoby nesoucí žrádlo do psího útulku. Znásilňovalo se, jeden z hrůzných nálezů prokázal pokus spálit celou skupinu nahých žen. „Nic z toho teď v Buči nedokážeme vymazat z paměti, pořád nás ty hrůzy pronásledují. Ale zároveň na ně nikdy nesmíme zapomenout,“ popisuje Taras Šapravskyj pocity těch, kdo masakry přežili.

Čtyři tisíce zničených domů

„Přes 90 procent objektů už jsme opravili a vnější ránu tak zacelili. Spáchaná zvěrstva ale asi navždy zanechají hlubokou jizvu v našich srdcích,“ přemítá tajemník. „Náhodný návštěvník přitom dnes nepozná, že se v Buči nějaká válka nebo masakry odehrály,“ dodá. Za 33 dnů stačili ruští vojáci zničit na čtyři tisíce domů. „Mluvím o počtech objektů, nikoliv o jednotlivých bytech, to by byla mnohem vyšší čísla.“

Město obnovilo inženýrské sítě, školy i zdravotnická zařízení. Ale také se musí zbavit stavebního odpadu, v důsledku agrese Ruské federace se navršily hromady suti o celkovém objemu 75 tisíc metrů krychlových. O způsobech likvidace odpadu proto Taras Šapravskyj jednal v těchto dnech i na stáži Nadace Partnerství v Brně.

Zprávy z bojiště do Brna

Válka nekončí. „V 10:00 bylo potvrzeno sestřelení dvou řízených střel Kh-101, dvou balistických střel Iskander-M/KN-23 a 37 nepřátelských UAV v oblastech Kyjev, Poltava, Žitomir, Sumy, Čerkasy, Záporoží, Černihiv a Kirovohrad,“ oznámily vzdušné síly ukrajinské armády v pravidelném hlášení z 13. listopadu. A právě tento typ zpráv ukrajinští účastníci brněnské stáže hledají i několikrát za den. Žádné výsledky ve fotbale anebo kulturní či společenské události, všichni chtějí vědět, zda ruská střela nezasáhla zrovna lokalitu, v níž žijí jejich nejbližší.

„Ve srovnání s podobou našeho města z roku 2022 jsme museli vybudovat celou síť protiraketových krytů. Zrovna teď je to velmi aktuální, protože se zintenzivňují útoky Rusáků na hlavní město i jeho okolí,“ říká tajemník Taras Šapravskyj a zadívá se na mírové nebe nad Brnem, po kterém krouží civilní letadla. Kyjev už celé týdny čelí intenzivním útokům ruských dronů a raket. Na město nalétávají každou noc, takže míří i na Buču, která je předměstím ukrajinské metropole.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Zajatí Rusové o Severokorejcích: Mají se lépe než v KLDR. Radují se z masa, porna i k-popu

Páčil sa Vám článok? Podporte SIA NEWS!

Vaša podpora nám pomôže pokračovať v činnosti a vývoji systému SIA NEWS.
Ďakujeme za každú vašu podporu.

Zadajte platnú sumu.
Ďakujeme za vašu podporu.
Vašu platbu nebolo možné spracovať.
revolut banner

Kategórie

Translate »