Šířka pouhé čtyři kilometry, zato délka 250 kilometrů. To jsou rozměry pásma mezi oběma korejskými státy, které je už po dekády pod neustálým dohledem stovek tisíc vojáků. V DZM přitom kromě místních posádek žijí i běžní lidé. Přímo na dohled od observatoře Dora, kde se nacházíme a která je asi nejtypičtějším místem pro návštěvu oblasti, jsou i severokorejské obce.
ČTĚTE TAKÉ: Vojenští „tučňáci“ míří na ukrajinskou frontu. Máme nový úkol, hlásí specialisté z Antarktidy
Nejblíže jsou dvě vesnice, které nemohou být odlišnější. Jedna působí honosně a všechny domy vypadají takřka stejně. Uprostřed se nachází obří stožár, na kterém se hrdě tyčí severokorejská vlajka. „Jsou tam krásné domy, ale nikdo tam nežije. Je to jako filmařský ateliér využívaný pro propagandu,“ vysvětluje CNN Prima NEWS jihokorejský průvodce pro DMZ jménem Han, kterému snad nikdo neřekne jinak než „Han Solo“ podle stejnojmenného hrdinného pašeráka ze Star Wars v podání Harrisona Forda.
Několik kilometrů na východ od této vesnice „na ukázku“ se nachází druhá, podstatně ošuntělejší. Ta už je naprosto reálná a přes dalekohled lze spatřit i místní obyvatele, kteří zde například jezdí na kolech. Obě jsou jen kousek od pozic jihokorejských pohraničníků a mezi nimi je na zalesněném pahorku ještě jedna dominanta – pozorovatelna severokorejských vojáků. Při pohledu dalekohledem skutečně spatřím jednoho z nich, který dělá to samé – sleduje, co se děje na opačné straně hranic.
Stojím na dosah té nejtvrdší totality na světě, ve které se umírá na hladomor, ale i za ty nejbizarnější prohřešky, jako třeba když v domácnosti chybí portrét vládnoucího diktátora Kim Čong-una, případně v minulosti jeho otce Kim Čong-ila a dědečka Kim Ir-sena. „Nedávno jeden diplomat z KLDR ztratil portrét Kima při stěhování. Měl takový strach z popravy, že radši utekl k nám,“ směje se Han.
Ten popisuje, co se běžně na nejstřeženější hranici zeměkoule děje. „Pouštíme jim K-pop, protože severokorejští vojáci ho nesnáší,“ zmiňuje jednu z provokací průvodce s dovětkem, že od nástupu nového prezidenta I Če-mjonga od toho Jihokorejci upustili. Nechtějí totiž své komunistické sousedy příliš dráždit, jak se to činilo za nedávno sesazené hlavy státu Jun Suk-jola. Podobný tah ale zkoušeli i rivalové ze severu. „Severokorejci také pouští svoji hudbu, typickou komunistickou a budovatelskou. Je pěkně nudná,“ glosoval Han.
Vedl nás i do jednoho z takzvaných infiltračních tunelů, které Severokorejci hloubili na jih pod 38. rovnoběžkou. Jihokorejci na tento, konkrétně Třetí infiltrační tunel, přišli v 70. letech díky přeběhlíkovi a dnes je jako jediný otevřen návštěvníkům. Jihokorejci celkem objevili čtyři infiltrační tunely, ale obávají se, že v reálu jich bude mnohem více.
Golfové hřiště mezi minami i „demilitarizované kafe“
DMZ má či měla také místa, která jako by sem vůbec nepatřila. Na jihokorejské straně je například golfové hřiště. „Říkáme mu nejnebezpečnější golfové hřiště na světě, protože je přímo mezi minovými poli,“ doplňuje průvodce pro CNN Prima NEWS. Pravidelně ho využívají jihokorejští i američtí důstojníci. Mezi nimi se prý hovořilo, že jej chtěl navštívit i prezident USA Donald Trump, který se sem chtěl v loňském roce podívat a setkat s Kim Čong-unem. KLDR však na jeho pozvánku podle Hana nereagovala.
Poblíž hranic na severní straně je také průmyslové město Kesong, kde mezi lety 2008 až 2016 pracovala téměř tisícovka Jihokorejců. „Bylo to v rámci usmiřování se s KLDR. Pracovali v místních továrnách jako řídící pracovníci. Severokorejci tam byli absolutně nevzdělaní a potřebovali někoho, kdo je povede a naučí,“ komentuje průvodce.
Důležitou a stále fungující součástí DMZ je pak tréninkové středisko nazvané „Jsme jeden“. Nejde o vojenský výcvikový areál, nýbrž o zařízení určené uprchlíkům z KLDR. Ti totiž běžně absolutně netuší, jak se žije ve svobodném světě. „Stráví zde tři až šest měsíců, aby se naučili jak žít v Jižní Koreji a pak dostanou občanství. Učí se nejen angličtinu nebo práci s počítačem, ale také jak nakupovat nebo využívat hromadnou dopravu,“ zmiňuje pro CNN Prima NEWS Han.
V přilehlých jihokorejských městečkách místní dobře chápou, že i DMZ může být zobchodovatelná značka. Prodávají zde oblečení s logy DMZ, zeleninu nebo čaj, u něhož se chlubí, že pochází právě z půdy v DMZ a každodenní rutinou pro turisty i místní je „demilitarizované kafe“ – naprosto běžná káva, na kterou však obyvatelé oblasti rovněž dají svoji značku.
Nepřekvapí tak, že se dnes DMZ nehemží pouze jihokorejskými vojáky, ale především turisty. Na ty pro změnu dohlížejí agenti v civilu. Někteří jsou prakticky jasní už na dlouhou vzdálenost, jiní jako by zapadli mezi jiné asijské návštěvníky. Jejich úkol je prostý – hlavně zajistit, aby si turisté Severní Koreu nefotili. „Zdůvodňují to obavami o bezpečnost, protože KLDR má ve vzduchu drony a na hranici dohlížejí odstřelovači. Spíš je to ale jen kvůli tomu, abychom je neprovokovali,“ vysvětluje Han.
Padne KLDR s Kim Čong-unem?
Tématem číslo jedna je pro řadu Jihokorejců Kim Čong-un. Mnozí jej vnímají jako poslední překážku pro znovusjednocení Koreje. „V rodině mají dlouhou historii srdečních chorob, on sám má těžkou nadváhu, je silným kuřákem a dost pije. K tomu má trpět nespavostí a místo toho právě pije, zejména pak francouzské víno. Říká se, že denně spotřebuje i několik lahví,“ vypráví Han.
Nutno podotknout, že informace o životě Kimů jsou i ze strany Jihokorejců potřeba brát s rezervou. S KLDR jsou už po více než 70 let stále ve válečném stavu a propaganda tudíž není záležitostí čistě režimu z Pchjongjangu. Han však věří, že pád Severní Koreje nemusí být vzdálený. „Další věc, která může uspíšit pád, je špatná ekonomická situace. Země je v naprosté krizi a Číňanům, jejich spojencům, už dochází trpělivost,“ hlásí přesvědčeně průvodce.
Na druhou stranu však připouští moji připomínku, že čím dál větší prostor po svém boku dává své dceři Kim Ču-ae. „Dost se ji snaží ukazovat před lidmi i na vojenských akcích, což musí něco znamenat. Je to ale trochu zvláštní, protože má i dva syny. Je tedy možné, že do budoucna změní názor. Ale je fakt, že i starší bratr Kim Čong-una, Kim Čong-Čchol nemá zájem o politiku a místo toho ho zajímá hudba. Hraje na kytaru v kapele,“ dodává Han. Stejně tak radí vůbec nepodceňovat Kimovu sestru Kim Jo-čong. „Má se za to, že je ještě horší, než Kim Čong-un,“ varuje Jihokorejec.
Tak či onak, ačkoliv Severokorejci často řinčí zbraněmi a představují pro své jižní bratry největší hrozbu, Han nevěří, že by se schylovalo k obnovení nikdy neukončeného konfliktu. „Žádná další válka nebude. KLDR je příliš chudá a dodnes využívá třeba zbraně ještě z dob 2. světové války. My naopak máme tu nejmodernější výzbroj,“ dušuje se Jihokorejec.
PODÍVEJTE SE: Kim Čong-un pořádá místo olympiády vlastní hry. Sportovce nahrazují dělníci a úředníci
REPORTÁŽ: Tady končí svobodný svět. CNN Prima NEWS na hranicích se Severní Koreou
Šířka pouhé čtyři kilometry, zato délka 250 kilometrů. To jsou rozměry pásma mezi oběma korejskými státy, které je už po dekády pod neustálým dohledem stovek tisíc vojáků. V DZM přitom kromě místních posádek žijí i běžní lidé. Přímo na dohled od observatoře Dora, kde se nacházíme a která je asi nejtypičtějším místem pro návštěvu oblasti, jsou i severokorejské obce.
ČTĚTE TAKÉ: Vojenští „tučňáci“ míří na ukrajinskou frontu. Máme nový úkol, hlásí specialisté z Antarktidy
Nejblíže jsou dvě vesnice, které nemohou být odlišnější. Jedna působí honosně a všechny domy vypadají takřka stejně. Uprostřed se nachází obří stožár, na kterém se hrdě tyčí severokorejská vlajka. „Jsou tam krásné domy, ale nikdo tam nežije. Je to jako filmařský ateliér využívaný pro propagandu,“ vysvětluje CNN Prima NEWS jihokorejský průvodce pro DMZ jménem Han, kterému snad nikdo neřekne jinak než „Han Solo“ podle stejnojmenného hrdinného pašeráka ze Star Wars v podání Harrisona Forda.
Několik kilometrů na východ od této vesnice „na ukázku“ se nachází druhá, podstatně ošuntělejší. Ta už je naprosto reálná a přes dalekohled lze spatřit i místní obyvatele, kteří zde například jezdí na kolech. Obě jsou jen kousek od pozic jihokorejských pohraničníků a mezi nimi je na zalesněném pahorku ještě jedna dominanta – pozorovatelna severokorejských vojáků. Při pohledu dalekohledem skutečně spatřím jednoho z nich, který dělá to samé – sleduje, co se děje na opačné straně hranic.
Stojím na dosah té nejtvrdší totality na světě, ve které se umírá na hladomor, ale i za ty nejbizarnější prohřešky, jako třeba když v domácnosti chybí portrét vládnoucího diktátora Kim Čong-una, případně v minulosti jeho otce Kim Čong-ila a dědečka Kim Ir-sena. „Nedávno jeden diplomat z KLDR ztratil portrét Kima při stěhování. Měl takový strach z popravy, že radši utekl k nám,“ směje se Han.
Ten popisuje, co se běžně na nejstřeženější hranici zeměkoule děje. „Pouštíme jim K-pop, protože severokorejští vojáci ho nesnáší,“ zmiňuje jednu z provokací průvodce s dovětkem, že od nástupu nového prezidenta I Če-mjonga od toho Jihokorejci upustili. Nechtějí totiž své komunistické sousedy příliš dráždit, jak se to činilo za nedávno sesazené hlavy státu Jun Suk-jola. Podobný tah ale zkoušeli i rivalové ze severu. „Severokorejci také pouští svoji hudbu, typickou komunistickou a budovatelskou. Je pěkně nudná,“ glosoval Han.
Vedl nás i do jednoho z takzvaných infiltračních tunelů, které Severokorejci hloubili na jih pod 38. rovnoběžkou. Jihokorejci na tento, konkrétně Třetí infiltrační tunel, přišli v 70. letech díky přeběhlíkovi a dnes je jako jediný otevřen návštěvníkům. Jihokorejci celkem objevili čtyři infiltrační tunely, ale obávají se, že v reálu jich bude mnohem více.
Golfové hřiště mezi minami i „demilitarizované kafe“
DMZ má či měla také místa, která jako by sem vůbec nepatřila. Na jihokorejské straně je například golfové hřiště. „Říkáme mu nejnebezpečnější golfové hřiště na světě, protože je přímo mezi minovými poli,“ doplňuje průvodce pro CNN Prima NEWS. Pravidelně ho využívají jihokorejští i američtí důstojníci. Mezi nimi se prý hovořilo, že jej chtěl navštívit i prezident USA Donald Trump, který se sem chtěl v loňském roce podívat a setkat s Kim Čong-unem. KLDR však na jeho pozvánku podle Hana nereagovala.
Poblíž hranic na severní straně je také průmyslové město Kesong, kde mezi lety 2008 až 2016 pracovala téměř tisícovka Jihokorejců. „Bylo to v rámci usmiřování se s KLDR. Pracovali v místních továrnách jako řídící pracovníci. Severokorejci tam byli absolutně nevzdělaní a potřebovali někoho, kdo je povede a naučí,“ komentuje průvodce.
Důležitou a stále fungující součástí DMZ je pak tréninkové středisko nazvané „Jsme jeden“. Nejde o vojenský výcvikový areál, nýbrž o zařízení určené uprchlíkům z KLDR. Ti totiž běžně absolutně netuší, jak se žije ve svobodném světě. „Stráví zde tři až šest měsíců, aby se naučili jak žít v Jižní Koreji a pak dostanou občanství. Učí se nejen angličtinu nebo práci s počítačem, ale také jak nakupovat nebo využívat hromadnou dopravu,“ zmiňuje pro CNN Prima NEWS Han.
V přilehlých jihokorejských městečkách místní dobře chápou, že i DMZ může být zobchodovatelná značka. Prodávají zde oblečení s logy DMZ, zeleninu nebo čaj, u něhož se chlubí, že pochází právě z půdy v DMZ a každodenní rutinou pro turisty i místní je „demilitarizované kafe“ – naprosto běžná káva, na kterou však obyvatelé oblasti rovněž dají svoji značku.
Nepřekvapí tak, že se dnes DMZ nehemží pouze jihokorejskými vojáky, ale především turisty. Na ty pro změnu dohlížejí agenti v civilu. Někteří jsou prakticky jasní už na dlouhou vzdálenost, jiní jako by zapadli mezi jiné asijské návštěvníky. Jejich úkol je prostý – hlavně zajistit, aby si turisté Severní Koreu nefotili. „Zdůvodňují to obavami o bezpečnost, protože KLDR má ve vzduchu drony a na hranici dohlížejí odstřelovači. Spíš je to ale jen kvůli tomu, abychom je neprovokovali,“ vysvětluje Han.
Padne KLDR s Kim Čong-unem?
Tématem číslo jedna je pro řadu Jihokorejců Kim Čong-un. Mnozí jej vnímají jako poslední překážku pro znovusjednocení Koreje. „V rodině mají dlouhou historii srdečních chorob, on sám má těžkou nadváhu, je silným kuřákem a dost pije. K tomu má trpět nespavostí a místo toho právě pije, zejména pak francouzské víno. Říká se, že denně spotřebuje i několik lahví,“ vypráví Han.
Nutno podotknout, že informace o životě Kimů jsou i ze strany Jihokorejců potřeba brát s rezervou. S KLDR jsou už po více než 70 let stále ve válečném stavu a propaganda tudíž není záležitostí čistě režimu z Pchjongjangu. Han však věří, že pád Severní Koreje nemusí být vzdálený. „Další věc, která může uspíšit pád, je špatná ekonomická situace. Země je v naprosté krizi a Číňanům, jejich spojencům, už dochází trpělivost,“ hlásí přesvědčeně průvodce.
Na druhou stranu však připouští moji připomínku, že čím dál větší prostor po svém boku dává své dceři Kim Ču-ae. „Dost se ji snaží ukazovat před lidmi i na vojenských akcích, což musí něco znamenat. Je to ale trochu zvláštní, protože má i dva syny. Je tedy možné, že do budoucna změní názor. Ale je fakt, že i starší bratr Kim Čong-una, Kim Čong-Čchol nemá zájem o politiku a místo toho ho zajímá hudba. Hraje na kytaru v kapele,“ dodává Han. Stejně tak radí vůbec nepodceňovat Kimovu sestru Kim Jo-čong. „Má se za to, že je ještě horší, než Kim Čong-un,“ varuje Jihokorejec.
Tak či onak, ačkoliv Severokorejci často řinčí zbraněmi a představují pro své jižní bratry největší hrozbu, Han nevěří, že by se schylovalo k obnovení nikdy neukončeného konfliktu. „Žádná další válka nebude. KLDR je příliš chudá a dodnes využívá třeba zbraně ještě z dob 2. světové války. My naopak máme tu nejmodernější výzbroj,“ dušuje se Jihokorejec.
PODÍVEJTE SE: Kim Čong-un pořádá místo olympiády vlastní hry. Sportovce nahrazují dělníci a úředníci