Na začátku října zveřejnila ruská vláda kompletní návrh federálního rozpočtu na roky 2026 až 2028, v němž jsou nastíněny klíčové politické priority prezidenta Vladimira Putina pro nadcházející roky. Ve své zprávě pro think tank Free Russia Foundation ruský opoziční politik Vladimir Milov uvedl, že rozpočtová situace Ruska není ani zdaleka „normální“. Informuje o tom web […]
Menej ako 1 min. min.
Na začátku října zveřejnila ruská vláda kompletní návrh federálního rozpočtu na roky 2026 až 2028, v němž jsou nastíněny klíčové politické priority prezidenta Vladimira Putina pro nadcházející roky. Ve své zprávě pro think tank Free Russia Foundation ruský opoziční politik Vladimir Milov uvedl, že rozpočtová situace Ruska není ani zdaleka „normální“. Informuje o tom web The Kyiv Independent, který má zprávu k dispozici. „Aby (ruská) vojenská mašinérie mohla fungovat tak jako dosud, je zapotřebí mnohem více peněz – a ty prostě nejsou k dispozici,“ řekl Milov.
Sedm let deficitů
Podle zprávy prochází Rusko plnohodnotnou rozpočtovou krizí. „Deficit je nejzávažnějším ekonomickým a politicko-ekonomickým problémem země,“ uvedl Vladimir Dubrovskij, hlavní ekonom Centra pro sociální a ekonomický výzkum na Ukrajině. Kreml čelí sedmi po sobě jdoucím letům vysokého rozpočtového deficitu (nad 2 %), což je podle Milovovy zprávy série, která se od roku 1999 neopakovala. Ruská vláda oficiálně upustila od svého cíle udržet deficit pod 1 % HDP.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Rusko uložilo Češce v nepřítomnosti 13 let vězení za účast v bojích na Ukrajině
Pro rok 2025 byl předpokládaný deficit zvýšen o 0,5 % na celkových 2,6 %. Vláda očekává, že deficit v roce 2026 klesne na 1,6 % HDP, ale analytici tvrdí, že tento odhad je pravděpodobně nereálný. „Deficit, který Rusko očekává pro rok 2025, je poměrně významný. Je pravda, že plánovaný deficit pro rok 2026 je nižší, ale tato čísla jsou jen přáním,“ uvedl Benjamin Hilgenstock, vedoucí makroekonomického výzkumu a strategie v institutu KSE.
Za podhodnocené považuje údaje i Dubrovskij. „Pokud válka bude pokračovat, deficit téměř jistě výrazně poroste, stejně jako v minulosti. Navíc tento odhad nezohledňuje potenciální dopad budoucích ekonomických sankcí,“ popsal Dubrovskij. Moskva zůstává kvůli sankcím vyloučena z mezinárodních finančních trhů, což ji činí závislou na domácích půjčkách a omezených rezervách. Dokonce i Čína, která byla kdysi považována za potenciálního věřitele, odmítla poskytnout vládní půjčky.
Drahá válka
Fiskální krize ovlivňuje schopnost Ruska financovat válku proti Ukrajině. Kreml byl nucen – alespoň na papíře – omezit další zvyšování vojenských výdajů, aby udržel své účty pod kontrolou. Vláda však již nezveřejňuje skutečné údaje o výdajích, ale pouze prognózy.
Mezi lety 2026 a 2028 budou podle Moskvy výdaje na obranu stagnovat a jejich podíl na HDP mírně poklesne z 6,3 % v roce 2025 na 5,5 % v letech 2026 a 2027 a dále na 4,7 % v roce 2028. Milov tvrdí, že za těmito čísly se skrývá hlubší problém. „Vojensko-průmyslový komplex čelí finančním potížím. Udržet jeho fungování i při současném tempu – bez dalších škrtů, které jsme viděli – je stále obtížnější,“ řekl Milov.
Sergej Čemezov, generální ředitel společnosti Rostec, největšího ruského výrobce zbraní, v srpnu přiznal, že „ziskovost výroby zůstává nízká, někde dokonce nulová, ne-li záporná“, což „neponechává příliš mnoho prostředků na rozvoj“. Výsledkem je podle Milova to, že si Rusko může dovolit pouze omezenou válku nízké intenzity. Poznamenal, že současná fáze války není „příliš intenzivní“ z hlediska použití vojenské techniky, jako jsou tanky, a spoléhá se hlavně na útoky dronů, raketové útoky a lokální ofenzivy. „Tento typ války mohou udržet po určitou dobu, ale otázkou je, k čemu,“ řekl Milov.
„Aktuální ekonomická situace Ruska nemá na chod války vliv,“ uvedl pro CNN Prima NEWS expert na Rusko Jiří Just. Dodal, že pro Kreml je primární válku ufinancovat, takže všechny prostředky, které má a které může získat i prostřednictvím půjček na domácím trhu, dává do války. „Dokud bude Rusko v nějaké ekonomické kondici, tak peníze budou. Ekonomická kondice ale neznamená, že když má Rusko v rozpočtu nějaký deficit, že je na tom automaticky výrazně špatně a nemůže financovat válku,“ podotkl Just. Dodal, že ruští ekonomové se snaží držet ruské hospodářství nad vodou a zatím se jim to daří.
Snížení bonusů a ztráta možností
Několik významných regionů – včetně Petrohradu, Samary, Tatarstánu a Baškortostánu – výrazně snížilo náborové bonusy pro dobrovolné bojovníky, v některých případech až pětinásobně. Ačkoli tyto platby pocházejí z regionálních, nikoli federálních rozpočtů, tento trend odráží širší rozpočtovou krizi Ruska, která vážně omezuje schopnost federálního centra poskytovat regionům finanční pomoc.
Mark Stalczynski, analytik společnosti RAND, poznamenal, že ruská vláda od začátku plnohodnotné války zvýšila daně, aby „částečně kompenzovala“ výdaje na obranu. Zatímco vláda přistoupila k rozsáhlému zvýšení daní – například zvýšení daně z příjmu právnických osob na 25 % a plánovanému zvýšení daně z přidané hodnoty na 22 % – výsledné příjmy pokryly pouze zlomek potřebných prostředků.
Jedinou zbývající možností, ke které se vláda podle Milova, zdá se, uchyluje, je proto peněžní emise – de facto úvěr centrální banky vládě. „Rozsáhlé domácí půjčky by dále oslabily ekonomiku a okamžitě by ruským elitám připomněly katastrofální finanční kolaps z roku 1998, který byl způsoben stejným typem deficitního financování s vysokými úrokovými sazbami,“ uvedl Dubrovskij.
Jak může Západ tlačit na Rusko?
Podle Milova je prohlubující se ekonomická a rozpočtová krize Ruska přímým důsledkem západních sankcí. Evropa by proto podle něj měla urychlit odklon od ruské energie – snížit dovoz zkapalněného zemního plynu do roku 2027 a všech ostatních energetických zdrojů do roku 2028, aby dále narušila ruskou válečnou mašinerii. Dodávky plynu na Slovensko a do Maďarska, stejně jako vývoz LNG do západní Evropy, totiž zůstávají mezi hlavními zdroji příjmů Gazpromu.
Vasilij Astrov, hlavní ekonom Vídeňského institutu pro mezinárodní ekonomické studie, se domnívá, že zhoršení fiskálních výsledků Ruska v letošním roce vyplývá především ze dvou faktorů – nižších světových cen ropy a nadhodnoceného rublu.
Dubrovskij řekl, že cenový strop na ruskou ropu je sice hlavním opatřením proti Rusku, ale jeho účinky se zatím naplno neprojevily. Sekundární sankce a omezení zaměřená na konkrétní ruské subjekty podle něj „byly dosud převážně symbolické“ a přinesly nanejvýš „jednorázové účinky“. Milov ale podotkl, že západní sankce fungují. „Vysoká inflace a úrokové sazby jsou samozřejmě přímým důsledkem sankcí,“ sdělil Milov.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Pád Pokrovsku je otázkou dní, připouští ukrajinský důstojník. Poukazuje i na chyby velení
