Pro návrh hlasovalo 111 poslanců hlavně z řad vládní koalice, ke kterým se ale přidali i poslanci ODS a Michal Kučera z klubu TOP 09. Zbývající část opozice se buď zdržela, nebo hlasovala proti.
ČTĚTE TAKÉ: Zakázat dětem sociální sítě a mobily? To nefunguje, říká Zajíčková a nastiňuje jinou cestu
Novinka měla původně platit již od počátku roku, to se ale nestihlo, a proto živnostníkům zákon platby zvýšil. Zvýšení obsahuje konsolidační balíček bývalé vlády z roku 2023. Schválená předloha počítá s tím, že se peníze zaplacené navíc živnostníkům vrátí.
Přijatá novela počítá s tím, že minimální záloha 5720 korun klesne na nezbytné minimum, tedy 5005 korun. Živnostníci a další samostatně výdělečně činné osoby budou od účinnosti novely platit nižší zálohy a přeplatek jim stát po konci roku vrátí, uvedla již dříve ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Živnostníci budou mít nižší důchody, varoval Jurečka
Bývalý ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) před snížením odvodů varoval. „Prosím, nedělejte to, byť vím, že to stejně uděláte,“ řekl. Již dříve varoval například před tím, že živnostníkům pak hrozí nižší důchody. Míní, že odvody nejsou nejpalčivějším aktuálním problémem živnostníků. Návrh podle něj znamená pouze výpadek příjmů státu, který bude muset daňový poplatník stejně jednou zaplatit.
Podle místopředsedy Sněmovny Jana Skopečka (ODS) je novela příkladem toho, že i opozice je někdy schopná podpořit návrhy koaličních zákonů. Za klub ODS přislíbil, že ji jeho poslanci podpoří. Zopakoval, že ze strany bývalé vlády, která růst odvodů prosadila, šlo o kompromis uvnitř tehdejší koalice. Poukázal na to, že koaliční návrh nevrací vyměřovací základ až na 25 procent průměrné mzdy, kde byl původně.
Sněmovna předlohu přijala pouze s legislativně technickou úpravou ministryně Schillerové. Týká se vracení přeplatků na pojistném. Nejedná se o klasický přeplatek, ale o peníze, které stát živnostníkovi na jeho žádost vrátí a ten je nemůže použít například na úhradu dluhů, které má u správy sociálního zabezpečení. Opoziční návrhy počítající s mírnějším poklesem odvodů či podporou pečujících sněmovní většina nepřijala.
Vyšší vyměřovací základ je dílem konsolidačního balíčku
Měsíční nejnižší vyměřovací základ osob samostatně výdělečně činných, které tuto činnost vykonávají jako hlavní, předloha zachová pro letošní rok na loňské úrovni 35 procent průměrné mzdy. Podle platného zákona mezitím vzrostl o pět procentních bodů.
Původně činil nejnižší vyměřovací základ čtvrtinu průměrné mzdy. Konsolidační balíček jej postupně zvyšoval v letech 2024 až 2026 na 30 až 40 procent průměrné mzdy. V případě osob samostatně výdělečně činných, které tuto činnost vykonávají jako vedlejší, základ vzrostl o jeden procentní bod na 11 procent. Nynější poslanecká předloha tento základ ponechává.
Pojištěnci VZP přijdou o peníze, kritizuje návrh Válek
Dolní komora Parlamentu dala také zelenou návrhu ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) na přerozdělení peněz z kasy VZP. Úprava prošla hlasy vládních klubů. Převod má podle Vojtěcha zajistit stabilizaci a finanční rovnováhu systému veřejného zdravotního pojištění v letošním roce. Je podle něj reakcí na rozkolísání systému v posledních čtyřech letech zejména kvůli schodkovým úhradovým vyhláškám i na příliv ukrajinských uprchlíků. Na takové mimořádné situace neumí nynější přerozdělovací mechanismus podle ministra reagovat.
Občanští demokraté pokládají ministrovu novelu za nespravedlivou. „Peníze už jednou přerozděleny byly v rámci systému a je zcela nesmyslné je přerozdělovat znovu,“ řekla Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS). Podle předsedkyně klubu STAN Michaely Šebelové je Vojtěchův návrh nekoncepční, nesystémový a neřeší problém do budoucna. „Nebereme peníze VZP, bereme peníze pojištěncům VZP,“ řekl bývalý ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Každý z nich přijde podle něj o 1300 až 1400 korun.
Návrhy opozice neprošly
Částka, která se bude přesouvat mezi pojišťovnami, se odvíjí podle zdůvodnění od zdravotního pojištění uprchlíků z Ukrajiny. Za běžence před ruskou válkou na Ukrajině platí pojistné stát. U VZP má pojištění podle důvodové zprávy devět z deseti těchto Ukrajinců, přičemž čerpají významně méně péče než jiní lidé. VZP do konce loňského října vydělala ve skupině ukrajinských pojištěnců zhruba 10,5 miliardy korun a šestice ostatních pojišťoven dohromady asi 2,6 miliardy korun, stojí ve zdůvodnění.
Nyní se má rozdělit podle novely rozdíl mezi zisky VZP a zisky zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. „Bez takového opatření je ohrožena již v krátkodobém horizontu splatnost poskytnutých hrazených zdravotních služeb vůči poskytovatelům,“ napsal Vojtěch. Potřebné zásadnější reformy systému veřejného zdravotního pojištění ke zvýšení jeho odolnosti a efektivity podle něj není možné činit v situaci, kdy hrozí ukončení činnosti několika zaměstnaneckých pojišťoven částečně i z důvodů, které nebyly schopny ovlivnit.
Sněmovna odmítla návrh poslanců KDU-ČSL, STAN, Pirátů a TOP 09 v čele s lidovcem Tomem Philippem na dodatečné přerozdělení celkového zisku zdravotních pojišťoven z pojištění uprchlíků asi 13,1 miliardy korun. Předkladatelé pokládali úpravu za spravedlivější. Plénum naopak přijalo posun přerozdělení peněz z března na červen, jak to doporučil zdravotnický výbor.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Nemáte koule se omluvit Pekarové, pustil se do šéfa SPD Jurečka. A vy je máte? znělo z hnutí
Snížíme odvody pro živnostníky, shodla se Sněmovna. Měli by ušetřit stovky korun měsíčně
Pro návrh hlasovalo 111 poslanců hlavně z řad vládní koalice, ke kterým se ale přidali i poslanci ODS a Michal Kučera z klubu TOP 09. Zbývající část opozice se buď zdržela, nebo hlasovala proti.
ČTĚTE TAKÉ: Zakázat dětem sociální sítě a mobily? To nefunguje, říká Zajíčková a nastiňuje jinou cestu
Novinka měla původně platit již od počátku roku, to se ale nestihlo, a proto živnostníkům zákon platby zvýšil. Zvýšení obsahuje konsolidační balíček bývalé vlády z roku 2023. Schválená předloha počítá s tím, že se peníze zaplacené navíc živnostníkům vrátí.
Přijatá novela počítá s tím, že minimální záloha 5720 korun klesne na nezbytné minimum, tedy 5005 korun. Živnostníci a další samostatně výdělečně činné osoby budou od účinnosti novely platit nižší zálohy a přeplatek jim stát po konci roku vrátí, uvedla již dříve ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Živnostníci budou mít nižší důchody, varoval Jurečka
Bývalý ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) před snížením odvodů varoval. „Prosím, nedělejte to, byť vím, že to stejně uděláte,“ řekl. Již dříve varoval například před tím, že živnostníkům pak hrozí nižší důchody. Míní, že odvody nejsou nejpalčivějším aktuálním problémem živnostníků. Návrh podle něj znamená pouze výpadek příjmů státu, který bude muset daňový poplatník stejně jednou zaplatit.
Podle místopředsedy Sněmovny Jana Skopečka (ODS) je novela příkladem toho, že i opozice je někdy schopná podpořit návrhy koaličních zákonů. Za klub ODS přislíbil, že ji jeho poslanci podpoří. Zopakoval, že ze strany bývalé vlády, která růst odvodů prosadila, šlo o kompromis uvnitř tehdejší koalice. Poukázal na to, že koaliční návrh nevrací vyměřovací základ až na 25 procent průměrné mzdy, kde byl původně.
Sněmovna předlohu přijala pouze s legislativně technickou úpravou ministryně Schillerové. Týká se vracení přeplatků na pojistném. Nejedná se o klasický přeplatek, ale o peníze, které stát živnostníkovi na jeho žádost vrátí a ten je nemůže použít například na úhradu dluhů, které má u správy sociálního zabezpečení. Opoziční návrhy počítající s mírnějším poklesem odvodů či podporou pečujících sněmovní většina nepřijala.
Vyšší vyměřovací základ je dílem konsolidačního balíčku
Měsíční nejnižší vyměřovací základ osob samostatně výdělečně činných, které tuto činnost vykonávají jako hlavní, předloha zachová pro letošní rok na loňské úrovni 35 procent průměrné mzdy. Podle platného zákona mezitím vzrostl o pět procentních bodů.
Původně činil nejnižší vyměřovací základ čtvrtinu průměrné mzdy. Konsolidační balíček jej postupně zvyšoval v letech 2024 až 2026 na 30 až 40 procent průměrné mzdy. V případě osob samostatně výdělečně činných, které tuto činnost vykonávají jako vedlejší, základ vzrostl o jeden procentní bod na 11 procent. Nynější poslanecká předloha tento základ ponechává.
Pojištěnci VZP přijdou o peníze, kritizuje návrh Válek
Dolní komora Parlamentu dala také zelenou návrhu ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) na přerozdělení peněz z kasy VZP. Úprava prošla hlasy vládních klubů. Převod má podle Vojtěcha zajistit stabilizaci a finanční rovnováhu systému veřejného zdravotního pojištění v letošním roce. Je podle něj reakcí na rozkolísání systému v posledních čtyřech letech zejména kvůli schodkovým úhradovým vyhláškám i na příliv ukrajinských uprchlíků. Na takové mimořádné situace neumí nynější přerozdělovací mechanismus podle ministra reagovat.
Občanští demokraté pokládají ministrovu novelu za nespravedlivou. „Peníze už jednou přerozděleny byly v rámci systému a je zcela nesmyslné je přerozdělovat znovu,“ řekla Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS). Podle předsedkyně klubu STAN Michaely Šebelové je Vojtěchův návrh nekoncepční, nesystémový a neřeší problém do budoucna. „Nebereme peníze VZP, bereme peníze pojištěncům VZP,“ řekl bývalý ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Každý z nich přijde podle něj o 1300 až 1400 korun.
Návrhy opozice neprošly
Částka, která se bude přesouvat mezi pojišťovnami, se odvíjí podle zdůvodnění od zdravotního pojištění uprchlíků z Ukrajiny. Za běžence před ruskou válkou na Ukrajině platí pojistné stát. U VZP má pojištění podle důvodové zprávy devět z deseti těchto Ukrajinců, přičemž čerpají významně méně péče než jiní lidé. VZP do konce loňského října vydělala ve skupině ukrajinských pojištěnců zhruba 10,5 miliardy korun a šestice ostatních pojišťoven dohromady asi 2,6 miliardy korun, stojí ve zdůvodnění.
Nyní se má rozdělit podle novely rozdíl mezi zisky VZP a zisky zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. „Bez takového opatření je ohrožena již v krátkodobém horizontu splatnost poskytnutých hrazených zdravotních služeb vůči poskytovatelům,“ napsal Vojtěch. Potřebné zásadnější reformy systému veřejného zdravotního pojištění ke zvýšení jeho odolnosti a efektivity podle něj není možné činit v situaci, kdy hrozí ukončení činnosti několika zaměstnaneckých pojišťoven částečně i z důvodů, které nebyly schopny ovlivnit.
Sněmovna odmítla návrh poslanců KDU-ČSL, STAN, Pirátů a TOP 09 v čele s lidovcem Tomem Philippem na dodatečné přerozdělení celkového zisku zdravotních pojišťoven z pojištění uprchlíků asi 13,1 miliardy korun. Předkladatelé pokládali úpravu za spravedlivější. Plénum naopak přijalo posun přerozdělení peněz z března na červen, jak to doporučil zdravotnický výbor.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Nemáte koule se omluvit Pekarové, pustil se do šéfa SPD Jurečka. A vy je máte? znělo z hnutí