„Jeff chápe, jak zásadní je Grónsko pro naši národní bezpečnost, a bude razantně prosazovat zájmy naší země, pro jistotu, bezpečnost a přežití našich spojenců a popravdě světa,“ napsal šéf Bílého domu. Landry na sociální síti X prezidentovi poděkoval a dodal, že je mu ctí sloužit „v této neplacené funkci, jejímž cílem je začlenit Grónsko do Spojených států“.
ČTĚTE TAKÉ: Že chce Putin celou Ukrajinu a část Evropy? Lež a propaganda, reaguje šéfka tajných služeb USA
Landry, který v čele Louisiany stojí od loňského ledna, v příspěvku dodal, že nová funkce nijak neovlivní jeho současnou pozici guvernéra. Na dotazy agentury Reuters k jeho jmenování na post zvláštního vyslance se dosud nevyjádřil ani Bílý dům, ani kancelář grónského premiéra.
„Toto jmenování potvrzuje trvalý zájem Ameriky o Grónsko. Trváme však na tom, že všichni – včetně USA – musí respektovat územní celistvost Dánského království,“ cituje Reuters prohlášení dánského ministra zahraničí Larse Lökkeho Rasmussena.
Trump usiluje o Grónsko dlouhodobě
Trump své plány na získání Grónska, při nichž dříve nevylučoval ani nasazení vojenské síly, zdůvodňuje národní bezpečností USA. Ostrov o rozloze 2,17 milionu kilometrů čtverečních má strategický význam a zároveň disponuje velkým nerostným bohatstvím. Sám Laundry ve svém postu na X už z 9. ledna dával Trumpovi za pravdu a propagoval připojení ostrova ke Spojeným státům, připomněl Reuters.
Americký viceprezident J. D. Vance pak na konci března navštívil vojenskou základnu USA na ostrově a obvinil Dánsko z nedostatečných investic do Grónska. Obyvatelé Grónska Trumpovy plány z velké většiny odmítají, přejí si ale větší míru nezávislosti na Kodani.
Ačkoli se Spojené státy a Grónsko před dvěma týdny zavázaly ke „vzájemnému respektu“, grónská ministryně zahraničí Vivian Motzfeldtová uvedla, že komentáře USA o tomto největším ostrově světa vyvolaly mezi místními nejistotu, a zdůraznila potřebu otevřeného dialogu.
Ostrov obývaný zhruba 56.000 lidmi býval do 50. let 20. století dánskou kolonií a v roce 1979 získal částečnou autonomii, když vznikl jeho parlament. Kodaň má stále pod kontrolou zahraniční záležitosti, obranu či měnovou politiku Grónska. V roce 2009 získalo Grónsko možnost vyhlásit plnou nezávislost na základě referenda.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Putinův klíčový generál zemřel v Moskvě po explozi automobilu. Rusko podezírá Ukrajince
Trump jmenoval zvláštního vyslance. Landry má začlenit Grónsko do Spojených států
„Jeff chápe, jak zásadní je Grónsko pro naši národní bezpečnost, a bude razantně prosazovat zájmy naší země, pro jistotu, bezpečnost a přežití našich spojenců a popravdě světa,“ napsal šéf Bílého domu. Landry na sociální síti X prezidentovi poděkoval a dodal, že je mu ctí sloužit „v této neplacené funkci, jejímž cílem je začlenit Grónsko do Spojených států“.
ČTĚTE TAKÉ: Že chce Putin celou Ukrajinu a část Evropy? Lež a propaganda, reaguje šéfka tajných služeb USA
Landry, který v čele Louisiany stojí od loňského ledna, v příspěvku dodal, že nová funkce nijak neovlivní jeho současnou pozici guvernéra. Na dotazy agentury Reuters k jeho jmenování na post zvláštního vyslance se dosud nevyjádřil ani Bílý dům, ani kancelář grónského premiéra.
„Toto jmenování potvrzuje trvalý zájem Ameriky o Grónsko. Trváme však na tom, že všichni – včetně USA – musí respektovat územní celistvost Dánského království,“ cituje Reuters prohlášení dánského ministra zahraničí Larse Lökkeho Rasmussena.
Trump usiluje o Grónsko dlouhodobě
Trump své plány na získání Grónska, při nichž dříve nevylučoval ani nasazení vojenské síly, zdůvodňuje národní bezpečností USA. Ostrov o rozloze 2,17 milionu kilometrů čtverečních má strategický význam a zároveň disponuje velkým nerostným bohatstvím. Sám Laundry ve svém postu na X už z 9. ledna dával Trumpovi za pravdu a propagoval připojení ostrova ke Spojeným státům, připomněl Reuters.
Americký viceprezident J. D. Vance pak na konci března navštívil vojenskou základnu USA na ostrově a obvinil Dánsko z nedostatečných investic do Grónska. Obyvatelé Grónska Trumpovy plány z velké většiny odmítají, přejí si ale větší míru nezávislosti na Kodani.
Ačkoli se Spojené státy a Grónsko před dvěma týdny zavázaly ke „vzájemnému respektu“, grónská ministryně zahraničí Vivian Motzfeldtová uvedla, že komentáře USA o tomto největším ostrově světa vyvolaly mezi místními nejistotu, a zdůraznila potřebu otevřeného dialogu.
Ostrov obývaný zhruba 56.000 lidmi býval do 50. let 20. století dánskou kolonií a v roce 1979 získal částečnou autonomii, když vznikl jeho parlament. Kodaň má stále pod kontrolou zahraniční záležitosti, obranu či měnovou politiku Grónska. V roce 2009 získalo Grónsko možnost vyhlásit plnou nezávislost na základě referenda.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Putinův klíčový generál zemřel v Moskvě po explozi automobilu. Rusko podezírá Ukrajince