Už za dva roky bude téměř každý občan EU platit uhlíkové odpustky

Je zarážející, jak málo se lidé vzpírají ničivé klimatické agendě, která je založena na jedné velké lži o lidmi produkovaném CO2, který údajně způsobuje globální oteplování.

Tento mnohokrát vyvrácený nesmysl má zejména v zemích pod kuratelou totalitní EU již nyní drtivé důsledky, neboť Green Deal spolehlivě likviduje evropský průmysl i zemědělství.

Už v roce 2027 však bude platit formou speciálních daní uhlíkovou daň i téměř každý občan EU jen proto, že žije na území pod nadvládou bruselského molocha a vlastní „neekologický“ dům či auto.

Nicméně uhlíkové odpustky za pohonné hmoty se odrazí i v cenách mnoha produktů, které se zvednou vzhledem vyšším cenám za dopravu.

A zatímco pro přeplácené eurokraty nebudou vyšší ceny téměř všeho problémem, pro většinu lidí tímto přijde další nevídaná finanční zátěž. Uhlíkové odpustky totiž zaplatí přinejmenším každý, kdo má auto na benzín či naftu nebo jiné než „ekologické“ vytápění.

Kdo bude mít elektromobil a vytápí tepelným čerpadlem, toho se uhlíkové daně dotknou spíš okrajově. Paradoxně tak dopadnou spíš na chudší část obyvatel EU.

A v případě uhlíkových daní například za vytápění nepůjde o zanedbatelnou částku: za rok  čtyřčlenná rodina zaplatí za to, že je jejich dům vytápěn plynem, cca 25 000 Kč jen za uhlíkové kredity.

K tomu si přičtěte tisíce, které se nahromadí na odpustcích za pohonné hmoty – a dostanete se na docela slušnou částku.

Nicméně i přes to všechno stále většina lidí EU podporuje, což je ostatně znát i na každých dalších volbách…

Od roku 2027 budou muset spotřebitelé v Evropě počítat s výrazně vyššími náklady na vytápění a pohonné hmoty. Poté bude zaveden evropský systém obchodování s certifikáty pro emise CO₂ a odborníci očekávají drastické zdražení.

Achim Wambach, prezident Centra pro evropský ekonomický výzkum (ZEW), předpovídá až 200 eur na tunu CO₂

Podle Wambacha budou evropští spotřebitelé jen stěží připraveni na srovnatelné náklady. Postupné zavádění obchodování s certifikáty a komplexní informace by proto měly být nezbytné pro zmírnění přechodu.

Cena CO₂ 200 eur za tunu by mohla znamenat přibližně 60 centů dodatečných nákladů na litr benzínu. Pro čtyřčlennou domácnost, která vytápí plynem, by mohly vzniknout dodatečné roční náklady ve výši přibližně 1000 eur.

Tento vývoj se týká zejména těch, kteří nepoužívají alternativní systémy vytápění nebo žijí ve venkovských oblastech, kde jsou možnosti mobility omezené.

Sociální důsledky takového růstu cen jsou již patrné v jiných zemích. Ve Francii vyšly „Žluté vesty“ do ulic už při minimálním zvýšení cen pohonných hmot.

Výpočty jsou založeny na studiích ZEW a dalších institucí. Dokonce i německá vláda očekává, že ceny CO₂ se budou pohybovat mezi 100 a 200 eury za tunu. Wambach vysvětluje, že obchodní cena je určována nabídkou a poptávkou, což by mohlo vést k dalšímu růstu cen.

Evropská komise vytvořila bezpečnostní mechanismus, který má zmírnit cenové skoky. Pokud cena překročí hranici 45 eur za tunu po dobu dvou měsíců, mohou být vydány další certifikáty.

Tento efekt je však omezený. Může být vydáno maximálně 20 milionů certifikátů, což je ve srovnání s 1,2 miliardami certifikátů, se kterými se v roce 2027 počítá, sotva významné.

Výnosy z ceny CO₂ plynou do národních a evropských fondů. Na evropské úrovni bude vytvořen sociální klimatický fond. Jak budou peníze nakonec použity a rozděleny, je v rukou politiků. EU zřejmě povolí využít tyto daně výhradně na klimatické projekty.

Wambach zdůrazňuje důležitost opatření v oblasti sociálního odměňování. Kromě plánovaných klimatických peněz jsou potřeba cílené programy financování, například na výměnu topných systémů nebo elektromobilitu.

Kromě toho existují velké rozdíly mezi městskou a venkovskou populací, což ovlivňuje dopad těchto programů. Bez dostatečné kompenzace by mohlo vzniknout sociální napětí.

Obchodování s CO₂ je v EU považováno za nejúčinnější nástroj pro dosažení klimatických cílů. Vyšší cena CO₂ by navíc mohla způsobit, že mnoho dalších regulací bude zbytečných.

Například právně regulovaný odklon od uhlí nebo postupné vyřazování spalovacích motorů ztratí na významu, pokud bude cena za emise odpovídajícím způsobem vysoká.

Počítá se s tím, že většina Evropanů vymění auta na naftu či benzín za elektromobily už jen proto, že pohonné hmoty budou příliš nákladné. Stejně tak se počítá s tím, že majitelé domů a bytů raději změní způsob vytápění, aby nemuseli platit vysoké uhlíkové daně.

Zavedení evropského obchodování s certifikáty od roku 2027 je považováno za téměř nevratné. Dokonce i změna vlády v jakékoli evropské zemi by na tom nic nezměnila, protože taková rozhodnutí se přijímají na evropské úrovni.

Spotřebitelé by proto měli být připraveni na rostoucí ceny a nyní prozkoumat možná opatření ke snížení nákladů.