Válka, nebo dohoda? V Íránu tiká bomba a Trump váhá. Šance jsou 50 na 50, hodnotí experti

Jednání v Ženevě ve středu skončila bez výrazného průlomu. Bílý dům uvedl, že strany zůstávají „velmi vzdálené“, a to i přes „omezený pokrok“. Tisková mluvčí Karoline Leavittová připomněla, že Írán by měl během několika příštích týdnů přinést další podrobnosti.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Američané sestřelili íránský dron. Blížil se k jejich letadlové lodi

Před setkáním provedl Teherán cvičení, při kterém odpálil rakety směrem k Hormuzskému průlivu – jednomu z nejdůležitějších koridorů pro přepravu ropy na světě. Cvičení pokračovalo i ve čtvrtek společnou námořní akcí s Ruskem.

Pentagon v regionu v poslední době shromáždil značnou palebnou sílu. Operuje zde letadlová loď USS Abraham Lincoln vybavená stíhačkami F/A-18 a F-35. V Perském zálivu jsou nasazeny také torpédoborce s řízenými střelami, včetně USS Mitscher a USS Michael Murphy, píše web RFE/RL.

Teherán dál odolává mezinárodnímu tlaku kvůli svému jadernému programu a obohacování uranu. Tvrdí, že jeho aktivity mají pouze civilní účely a odmítá, že by usiloval o výrobu jaderných zbraní. Írán zřejmě nemá aktivní program vývoje jaderných zbraní, míní americká média, i když v minulosti v této oblasti prováděl výzkum.

Válka nebo mír?

Ve svém projevu v Centru pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) ve středu čtyři bývalí američtí představitelé s dlouholetými zkušenostmi v oblasti blízkovýchodních záležitostí zhodnotili situaci. Michael Ratney, bývalý zvláštní vyslanec USA pro Sýrii a velvyslanec v Saúdské Arábii v letech 2023 až 2025, uvedl, že vyhlídky jsou vyvážené. „Myslím, že je to 50 na 50,“ řekl na otázku, zda region směřuje k válce nebo míru.

Ratney naznačil, že případná dohoda nemusí vypadat jako dřívější rozsáhlá jaderná smlouva. Mohlo by jít spíše o obecný rámec, společné prohlášení nebo kroky k budování důvěry, které by Donaldu Trumpovi umožnily tvrdit, že zajistil stabilitu, i když zásadní sporné body zůstanou otevřené.

Joseph Farsakh, bývalý úředník amerického ministerstva financí, který pracoval na sankční politice vůči Blízkému východu, uvedl, že i kdyby rozhovory nakonec přinesly výsledky, komplexní dohoda se při současné nedůvěře jeví jako nepravděpodobná. Pravděpodobnějším výsledkem by podle něj byla částečná dohoda, která by poskytla zmírnění sankcí a zároveň odložila spornější otázky, zároveň by mohla výrazně pomoci vývozu íránské ropy. Ročně by se tak na světové trhy dostala ropa v hodnotě 50 až 90 miliard dolarů.

Farsakh zároveň upozornil, že rychlé navýšení íránského vývozu by mohlo snížit světové ceny komodity a dostat pod tlak státy Perského zálivu, které jsou na vyšších cenách závislé při financování svých ambiciózních ekonomických reforem. Dodal také, že ani případná dohoda podle něj plně neodstraní riziko budoucích amerických či izraelských vojenských úderů.

Vali Nasr, bývalý hlavní poradce ministerstva zahraničí, míní, že situace je rovnoměrně rozdělená. Ani Washington, ani Teherán si podle něj ve skutečnosti nepřejí chaotickou válku, vzhledem k obrovským rizikům, která s tím souvisí. Zároveň zdůraznil, že rozhodující bude Trumpův osobní politický kalkul.

Úzký prostor pro chybu

Susan Ziadehová, bývalá zástupkyně náměstka ministra zahraničí pro blízkovýchodní záležitosti, varovala, že samotné nahromadění vojenské síly vytváří napětí. Vzhledem k tak velké námořní a letecké síle, která je již na místě, nemusí být snadné se prostě jen tak stáhnout.

A vzhledem k tomu, že válečné lodě jsou umístěny poblíž íránských vod, rakety jsou odpalovány během vojenských cvičení a vůdci obou stran vydávají ostrá varování, je prostor pro chybný odhad malý. Ziadehová také podotkla, že důležitým hráčem je Izrael, jehož vůdci mohou jednat podle jiného strategického kalkulu.

Trumpovo dilema

Spojené státy jsou připraveny zaútočit na Írán již tento víkend, informovala ve středu CNN. Trump ale ještě neučinil konečné rozhodnutí, jelikož Írán představuje velké politické riziko. Tři průzkumy veřejného mínění z minulého měsíce navíc ukázaly, že americký lid je silně proti dalšímu zapojení do situace v Íránu, píše CNN.

Podle průzkumu Ipsos se Američané stavěli proti raketovým úderům kvůli íránskému potlačování protestů v poměru 42 % ku 16 %. Průzkum CBS News a YouGov ukázal, že 67 % lidí odmítá vojenský zásah na podporu protestujících, zatímco 33 % by ho podpořilo. Podobně průzkum Quinnipiac University zjistil, že 70 % registrovaných voličů nechce, aby se USA zapojily, i kdyby byli demonstranti zabíjeni, proti bylo jen 18 %. Výsledky jsou pozoruhodné hlavně proto, že v případě červnových útoků na Írán byly názory Američanů výrazně vyrovnanější.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Nejrychlejší postup Ukrajinců za poslední roky. Musk způsobil Rusům problémy, míní experti