Kolik váží průměrně vejce? Statistici se shodli na 60 gramech. Zákazníka však více zajímá, kolik takové vejce stojí. Cena vajec totiž před letošními Velikonocemi atakovala magickou hranici 10 korun za kus, i když v akci bylo možno zakoupit vajíčko běžně i za pětikorunu. Mnozí nakupující ovšem částku 8 až 10 korun za vejce považují za neakceptovatelnou, aniž by si uvědomovali, že by za komunistů zaplatili ještě více. Láce potravin za totality je totiž jen čirou legendou.
V roce 1989 vejce za téměř 20 korun
Stačí si porovnat kupní sílu obyvatel v roce 1989 a 2026, k čemuž poslouží poměření tehdejší a dnešní průměrné měsíční hrubé mzdy. Český statistický úřad (ČSÚ) ji pro rok 1989 stanovil na 3 170 korun, zatímco průměrný hrubý příjem v roce 2025 činil 49 215 korun.
Prostými počty tak dojdeme k číslu, že dnes vyděláváme více než 15krát více než v roce 1989, tedy v posledním roce Husákovy normalizace. Při srovnání průměrné mzdy z roku 1989 a té dnešní dospějeme k číslu, že by vejce nyní muselo stát 20 korun (15 x 1.30 = 19,50). Tak drastickou cenu však za jedno vajíčko zatím neplatíme a slepičí produkt je kupodivu pořád levnější než za komunismu. A to minimálně o polovinu.
1989: 2 438 vajec, 2026: 9 843 vajec
Občan Československé socialistické republiky si v posledním roce před sametovou revolucí mohl koupit za měsíční výplatu 2 438 vajec (při ceně 1,30 koruny za kus), zatímco pan Průměrný z roku 2026 si za průměrnou hrubou mzdu koupí hned 5 468 vajec (při ceně 9 korun za kus) anebo 9 843 vajíček (při akční ceně 5 korun za kus).
Samozřejmě, že několik milionů občanů na současnou průměrnou hrubou mzdu (49 215 korun) nedosáhne, ale taktéž značná část občanů z roku 1989 se ani náhodou neblížila statistikou stanovené průměrné výplatě 3 170 korun. Pomocný dělník s platem 1 600 korun z roku 1989 je na tom ale podobně jako nynější pomocný kuchař se mzdou 25 tisíc korun.
25 let pevná cena vajec
Výhodou komunismu bylo, že cena vajec se nezměnila po celé čtvrt století. Podle Historické statistické ročenky z roku 1985 se cena vajec zasekla v roce 1965, kdy byla stanovena na částku 1,30 koruny za kus.
Po měnové reformě v roce 1953 přitom jedno vejce stálo 1,60 koruny, přičemž plat v roce 1955 činil pouhých 1 278 korun. Tehdejší občan alias budovatel socialismu si tedy za průměrnou hrubou měsíční mzdu mohl koupit jen 798 vajec. A jak už bylo řečeno, když pan Průměrný před Velikonocemi v roce 2026 zamířil třeba do Tesca, mohl si koupit téměř 10 tisíc vajec po pětikačce.
Za jednu mzdu zásoba vajec na 63 let
Nejlevnější vejce v české i československé historii se zřejmě prodávala v roce 2021, kdy jedno vajíčko stálo průměrně 2,50 koruny, ovšem průměrná hrubá měsíční mzda činila 38 277 korun. Tehdejší pan Průměrný si tak za výplatu mohl koupit neuvěřitelných 15 310 vajec. To byla při průměrné spotřebě vajec ročně (zhruba 240 kusů) zásoba na 63 let. Dnešní pan Průměrný se při ceně 8 korun za vejce dokáže jedinou výplatou zásobit vajíčky asi na 25 roků. Čistě teoreticky, neboť trvanlivost vajec je 28 dnů po snesení.
Domácí produkce ovšem zákazníkům nestačí a musí být uspokojována i dovozem. Předloni se třeba dovezlo 210 milionů vajec z Ukrajiny a vejce se nově importují také z Turecka. V loňském roce bylo schváleno 18 nových ukrajinských závodů, které mohou vejce vozit do Evropské unie. Turecko disponuje 42 schválenými závody pro dovoz vajec a vaječných výrobků do EU. Na prvním místě v dovozu vajec je Polsko, ze kterého se do Česka loni dovezla vejce za více než miliardu korun.
Každý občan spořádá 238 vajec ročně
Zájem zákazníků o vejce nemá v posledních letech zásadní výkyvy. Podle statistiků činila v roce 2024 průměrná spotřeba vajec na jednoho obyvatele Česka 238 kusů ročně, o rok předtím to bylo 237 vajec ročně a loňská spotřeba se teprve počítá. „Při počtu obyvatel 10,91 milionu v roce 2024 zkonzumujeme v České republice zhruba 2,6 miliardy vajec,“ uvádí zpráva ČTK, která vychází z informací Českomoravské drůbežářské unie, Státní veterinární správy a Českého statistického úřadu (ČSÚ).
„K dnešku koupíte plato 10 podestýlkových vajec velikosti M v běžné ceně v průměru zhruba za 85 korun, tedy asi 8,50 koruny za jedno vejce. V akci pak průměrně za 52–53 korun za 10 kusů, tedy asi 5,20 koruny za jedno vejce,“ uvádí velikonoční zpráva Zemědělského svazu České republiky.
Současnou vysokou cenu vysvětlují zemědělci rušením klecových chovů: „Přestože zákaz klecových chovů začne platit až v roce 2027, většina obchodních řetězců už dnes vejce z klecí neprodává. Zemědělci tak musí přestavovat své haly na podestýlkové nebo voliérové chovy. A taková přestavba stojí desítky milionů korun.“
680 milionů domácích vajíček
A co domácí vajíčka? Český statistický úřad (ČSÚ) uvádí, že drobní chovatelé slepic vyprodukují asi 680 milionů vajec ročně. Spotřeba vajec ve srovnání s komunismem přitom klesá, hlavním důvodem však není cena, nýbrž trendové stravovací návyky a zdravotní důvody. Průměrná spotřeba vajec v sedmdesátých letech minulého století činila 291 kusů, dnes je to 50 vajíček méně. Evropská unie udává průměrnou spotřebu vajec 210 kusů ročně, v tomto srovnání jsou Češi pořád největšími žrouty vajec v Unii.
Největším světovým producentem vajec je Čína, neboť tamní slepice snesou ročně 617 miliard vajec (2024) a ty indické 147 miliard. Globální produkce se zvyšuje rok od roku a stejně tak tomu bylo i v komunistickém Československu, takže tento text plný čísel souvisejících s vejci uzavíráme Zprávou Federálního statistického úřadu o vývoji národního hospodářství a plnění státního plánu ČSSR za 1. pololetí 1989: „Průměrná snáška vajec se zvýšila z 134 kusů na 137 kusů a produkce vajec se zvýšila o 77,3 tisíce kusů.“
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Sahajdák: Michelin? Hezký bonus, ale děláme to kvůli jiným věcem. Kuchyni tvoří české suroviny
Vejce v číslech. Sníme jich 238 ročně. Při poměru mezd stálo za Husáka 20 korun
Kolik váží průměrně vejce? Statistici se shodli na 60 gramech. Zákazníka však více zajímá, kolik takové vejce stojí. Cena vajec totiž před letošními Velikonocemi atakovala magickou hranici 10 korun za kus, i když v akci bylo možno zakoupit vajíčko běžně i za pětikorunu. Mnozí nakupující ovšem částku 8 až 10 korun za vejce považují za neakceptovatelnou, aniž by si uvědomovali, že by za komunistů zaplatili ještě více. Láce potravin za totality je totiž jen čirou legendou.
V roce 1989 vejce za téměř 20 korun
Stačí si porovnat kupní sílu obyvatel v roce 1989 a 2026, k čemuž poslouží poměření tehdejší a dnešní průměrné měsíční hrubé mzdy. Český statistický úřad (ČSÚ) ji pro rok 1989 stanovil na 3 170 korun, zatímco průměrný hrubý příjem v roce 2025 činil 49 215 korun.
Prostými počty tak dojdeme k číslu, že dnes vyděláváme více než 15krát více než v roce 1989, tedy v posledním roce Husákovy normalizace. Při srovnání průměrné mzdy z roku 1989 a té dnešní dospějeme k číslu, že by vejce nyní muselo stát 20 korun (15 x 1.30 = 19,50). Tak drastickou cenu však za jedno vajíčko zatím neplatíme a slepičí produkt je kupodivu pořád levnější než za komunismu. A to minimálně o polovinu.
1989: 2 438 vajec, 2026: 9 843 vajec
Občan Československé socialistické republiky si v posledním roce před sametovou revolucí mohl koupit za měsíční výplatu 2 438 vajec (při ceně 1,30 koruny za kus), zatímco pan Průměrný z roku 2026 si za průměrnou hrubou mzdu koupí hned 5 468 vajec (při ceně 9 korun za kus) anebo 9 843 vajíček (při akční ceně 5 korun za kus).
Samozřejmě, že několik milionů občanů na současnou průměrnou hrubou mzdu (49 215 korun) nedosáhne, ale taktéž značná část občanů z roku 1989 se ani náhodou neblížila statistikou stanovené průměrné výplatě 3 170 korun. Pomocný dělník s platem 1 600 korun z roku 1989 je na tom ale podobně jako nynější pomocný kuchař se mzdou 25 tisíc korun.
25 let pevná cena vajec
Výhodou komunismu bylo, že cena vajec se nezměnila po celé čtvrt století. Podle Historické statistické ročenky z roku 1985 se cena vajec zasekla v roce 1965, kdy byla stanovena na částku 1,30 koruny za kus.
Po měnové reformě v roce 1953 přitom jedno vejce stálo 1,60 koruny, přičemž plat v roce 1955 činil pouhých 1 278 korun. Tehdejší občan alias budovatel socialismu si tedy za průměrnou hrubou měsíční mzdu mohl koupit jen 798 vajec. A jak už bylo řečeno, když pan Průměrný před Velikonocemi v roce 2026 zamířil třeba do Tesca, mohl si koupit téměř 10 tisíc vajec po pětikačce.
Za jednu mzdu zásoba vajec na 63 let
Nejlevnější vejce v české i československé historii se zřejmě prodávala v roce 2021, kdy jedno vajíčko stálo průměrně 2,50 koruny, ovšem průměrná hrubá měsíční mzda činila 38 277 korun. Tehdejší pan Průměrný si tak za výplatu mohl koupit neuvěřitelných 15 310 vajec. To byla při průměrné spotřebě vajec ročně (zhruba 240 kusů) zásoba na 63 let. Dnešní pan Průměrný se při ceně 8 korun za vejce dokáže jedinou výplatou zásobit vajíčky asi na 25 roků. Čistě teoreticky, neboť trvanlivost vajec je 28 dnů po snesení.
Domácí produkce ovšem zákazníkům nestačí a musí být uspokojována i dovozem. Předloni se třeba dovezlo 210 milionů vajec z Ukrajiny a vejce se nově importují také z Turecka. V loňském roce bylo schváleno 18 nových ukrajinských závodů, které mohou vejce vozit do Evropské unie. Turecko disponuje 42 schválenými závody pro dovoz vajec a vaječných výrobků do EU. Na prvním místě v dovozu vajec je Polsko, ze kterého se do Česka loni dovezla vejce za více než miliardu korun.
Každý občan spořádá 238 vajec ročně
Zájem zákazníků o vejce nemá v posledních letech zásadní výkyvy. Podle statistiků činila v roce 2024 průměrná spotřeba vajec na jednoho obyvatele Česka 238 kusů ročně, o rok předtím to bylo 237 vajec ročně a loňská spotřeba se teprve počítá. „Při počtu obyvatel 10,91 milionu v roce 2024 zkonzumujeme v České republice zhruba 2,6 miliardy vajec,“ uvádí zpráva ČTK, která vychází z informací Českomoravské drůbežářské unie, Státní veterinární správy a Českého statistického úřadu (ČSÚ).
„K dnešku koupíte plato 10 podestýlkových vajec velikosti M v běžné ceně v průměru zhruba za 85 korun, tedy asi 8,50 koruny za jedno vejce. V akci pak průměrně za 52–53 korun za 10 kusů, tedy asi 5,20 koruny za jedno vejce,“ uvádí velikonoční zpráva Zemědělského svazu České republiky.
Současnou vysokou cenu vysvětlují zemědělci rušením klecových chovů: „Přestože zákaz klecových chovů začne platit až v roce 2027, většina obchodních řetězců už dnes vejce z klecí neprodává. Zemědělci tak musí přestavovat své haly na podestýlkové nebo voliérové chovy. A taková přestavba stojí desítky milionů korun.“
680 milionů domácích vajíček
A co domácí vajíčka? Český statistický úřad (ČSÚ) uvádí, že drobní chovatelé slepic vyprodukují asi 680 milionů vajec ročně. Spotřeba vajec ve srovnání s komunismem přitom klesá, hlavním důvodem však není cena, nýbrž trendové stravovací návyky a zdravotní důvody. Průměrná spotřeba vajec v sedmdesátých letech minulého století činila 291 kusů, dnes je to 50 vajíček méně. Evropská unie udává průměrnou spotřebu vajec 210 kusů ročně, v tomto srovnání jsou Češi pořád největšími žrouty vajec v Unii.
Největším světovým producentem vajec je Čína, neboť tamní slepice snesou ročně 617 miliard vajec (2024) a ty indické 147 miliard. Globální produkce se zvyšuje rok od roku a stejně tak tomu bylo i v komunistickém Československu, takže tento text plný čísel souvisejících s vejci uzavíráme Zprávou Federálního statistického úřadu o vývoji národního hospodářství a plnění státního plánu ČSSR za 1. pololetí 1989: „Průměrná snáška vajec se zvýšila z 134 kusů na 137 kusů a produkce vajec se zvýšila o 77,3 tisíce kusů.“
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Sahajdák: Michelin? Hezký bonus, ale děláme to kvůli jiným věcem. Kuchyni tvoří české suroviny