Na zledovatělém cvičišti na východě Ukrajiny se tucet trestanců připravuje na mise v první linii, při nichž budou využívat drony. Jedna žena s volacím znakem „Kupo“ se s ním zrovna učí přistávat. Stejně jako ostatní účastnice byla propuštěna z vězení, aby sloužila v praporu Škval, vojenské jednotce složené z trestanců. „Roky jsem se snažila dostat do armády. Od roku 2023 jsem se hlásila, kamkoliv to šlo. Tehdy, i když začali do armády přijímat vězně, ženy nebrali,“ vzpomínala bývalá vězenkyně pro web RFE/RL.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Identické kanceláře a předtočená videa. Jak Kreml dokáže tajit Putinovu polohu?
Odmítlo ji 46 brigád, než do její věznice přišli náboráři z praporu Škval ukrajinské 59. brigády. Vojenští náboráři podle webu vyřazovali osoby fyzicky nezpůsobilé ke službě, vězně závislé na drogách nebo osoby, které spáchaly trestné činy, jež znemožňují službu, jako jsou znásilnění či několikanásobná vražda. Ke službě v trestaneckém praporu se přihlásilo asi sto žen, přijato bylo pouze 20. „Spousta žen stále čeká,“ řekla Kupo, která byla odsouzena ve 23 letech z důvodů, o kterých odmítla mluvit.
Po pěti letech vězení slíbila, že už neztratí ani den. „Nemá smysl sedět ve vězení. Musíte být užiteční. Myslím, že mohu svým malým dílem přispět k velkému vítězství. Všechno bude v pořádku, i v tom nejhorším případě,“ řekla Kupo. Podle podmínek propuštění se Kupo dostane na svobodu, pokud bude sloužit v armádě „až do konce války“ s Ruskem. Mnoho takto propuštěných vězňů se toho ale pravděpodobně nedožije, protože je čekají velmi nebezpečné úkoly na těch nejrizikovějších částech fronty, píše RFE/RL.
Svoboda za vysokou cenu
Zatímco většině žen na tomto cvičišti je většinou něco málo přes 20, věk mužů se pohybuje ve středním věku. Jak se válka protahuje, Ukrajina má problém najít dostatek motivovaných mužů do boje – a při hledání nových vojáků sahá stále hlouběji. Muži zde absolvovali měsíční výcvik a nyní jsou v pohotovosti. Výzva, která je vyšle na jejich první útočnou misi, by mohla přijít kdykoli.
Uprostřed křiku instruktora se jeden z trestanců posadí, aby popadl dech. Přestože Francii navštívil jen několikrát, dostal volací znak „Francouz“. „Je to pro mě těžké. V mém věku je to těžké,“ řekl sedmapadesátiletý muž. Francouz tvrdí, že ho v Gruzii zkorumpovaná policie neprávem obvinila a nechala uvěznit, načež byl později vydán na Ukrajinu. Po návratu do své vlasti se podle svých slov brzy přihlásil do armády.
Motivací je pro něj mimo jiné pomsta Rusku. „Nešli jsme za nimi, oni přišli za námi,“ řekl Francouz, jehož rodné město leží v nyní Ruskem okupované Luhanské oblasti. Jeho žena uprchla na začátku války do Francie, aby tam žila se svou dcerou. „Až válka skončí, moc chci vzít Sjavu do Paříže,“ řekl Francouz a ukázal na odsouzeného vojáka, se kterým kouřil cigaretu. „Ano, do Francie!“ řekl Sjava nadšeně.
Kromě Ukrajiny Sjava viděl jen Polsko, a to v 90. letech. „Zavřeli mě tam. Měl jsem u sebe zbraň, pistoli,“ řekl a dodal, že po třech dnech v polské cele byl vydán na Ukrajinu. V té době mu bylo 16 let a na Ukrajině se dostal do dalších problémů. Říká, že posledních 35 let strávil ve vězení. „V mém městě mě všichni znají jako banditu,“ řekl Sjava s tím, že to byla touha po důstojnosti a smysluplnosti, která ho vedla k výměně vězeňské kombinézy za vojenskou uniformu.
Nedělal si ale žádné iluze o tom, co ho čeká. „Víme, kam jdeme. Všichni chápou, že to nebude jen taková procházka po louce. Jsem optimista, ale také jsem připraven na to nejhorší,“ řekl Sjava, který krátce poté, co byl vyslán na bojiště, získal svobodu, ale za vysokou cenu. Při své první útočné misi byl těžce zraněn a byly mu amputovány obě nohy.
Ruští vězni ve válce
Do války posílá vězně také Kreml. Web The Moscow Times například uvedl, že počet vězňů v Rusku na začátku března klesl na historické minimum. Ve věznicích bylo 308 tisíc lidí, přičemž podle Vladimira Davydova, místopředsedy ruského Nejvyššího soudu, představuje toto číslo významný pokles oproti roku 2013, kdy celkový počet dosáhl přibližně 700 tisíc.
Nezávislí analytici a data Federální vězeňské služby poukazují na trend, který se podle deníku The Moscow Times zrychlil po invazi na Ukrajinu v roce 2022. Na začátku roku 2022 činil počet vězňů 466 tisíc, o rok později klesl na 433 tisíc a do roku 2024 dosáhl 313 tisíc. „To naznačuje celkové snížení počtu osob během válečného období o zhruba 158 tisíc, což do značné míry odpovídá náborovým kampaním, v rámci kterých vězňům byla nabízena milost výměnou za vojenskou službu,“ píše web United24media.
Rusko údajně vysílá do války také odsouzené ženy, aby se účastnily útočných operací na východní frontě Ukrajiny. „Nepřítel přesouvá zálohy z jiných sektorů a ruské vojenské vedení muselo nasadit značnou část strategických záloh, které letos nashromáždilo, aby dobylo území ve směrech Kurachovo, Vremivka a Pokrovsk,“ uvedl Nazar Vološin, mluvčí Operativní strategické skupiny Chortycja. Dodal, že nedávno obdrželi informace, podle nichž jsou ženy nasazovány do útočných misí v ruské armádě. Tyto ženy jsou bývalé vězenkyně zařazené do jednotek „Storm“, které jsou tvořeny výhradně lidmi s trestní minulostí.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: V ochraně proti dronům má Česko limity, přiznává generál. Budování systémů nikdy neskončí
Z vězení rovnou do boje. Muži i ženy z Ukrajiny hledají vykoupení na frontě
Na zledovatělém cvičišti na východě Ukrajiny se tucet trestanců připravuje na mise v první linii, při nichž budou využívat drony. Jedna žena s volacím znakem „Kupo“ se s ním zrovna učí přistávat. Stejně jako ostatní účastnice byla propuštěna z vězení, aby sloužila v praporu Škval, vojenské jednotce složené z trestanců. „Roky jsem se snažila dostat do armády. Od roku 2023 jsem se hlásila, kamkoliv to šlo. Tehdy, i když začali do armády přijímat vězně, ženy nebrali,“ vzpomínala bývalá vězenkyně pro web RFE/RL.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Identické kanceláře a předtočená videa. Jak Kreml dokáže tajit Putinovu polohu?
Odmítlo ji 46 brigád, než do její věznice přišli náboráři z praporu Škval ukrajinské 59. brigády. Vojenští náboráři podle webu vyřazovali osoby fyzicky nezpůsobilé ke službě, vězně závislé na drogách nebo osoby, které spáchaly trestné činy, jež znemožňují službu, jako jsou znásilnění či několikanásobná vražda. Ke službě v trestaneckém praporu se přihlásilo asi sto žen, přijato bylo pouze 20. „Spousta žen stále čeká,“ řekla Kupo, která byla odsouzena ve 23 letech z důvodů, o kterých odmítla mluvit.
Po pěti letech vězení slíbila, že už neztratí ani den. „Nemá smysl sedět ve vězení. Musíte být užiteční. Myslím, že mohu svým malým dílem přispět k velkému vítězství. Všechno bude v pořádku, i v tom nejhorším případě,“ řekla Kupo. Podle podmínek propuštění se Kupo dostane na svobodu, pokud bude sloužit v armádě „až do konce války“ s Ruskem. Mnoho takto propuštěných vězňů se toho ale pravděpodobně nedožije, protože je čekají velmi nebezpečné úkoly na těch nejrizikovějších částech fronty, píše RFE/RL.
Svoboda za vysokou cenu
Zatímco většině žen na tomto cvičišti je většinou něco málo přes 20, věk mužů se pohybuje ve středním věku. Jak se válka protahuje, Ukrajina má problém najít dostatek motivovaných mužů do boje – a při hledání nových vojáků sahá stále hlouběji. Muži zde absolvovali měsíční výcvik a nyní jsou v pohotovosti. Výzva, která je vyšle na jejich první útočnou misi, by mohla přijít kdykoli.
Uprostřed křiku instruktora se jeden z trestanců posadí, aby popadl dech. Přestože Francii navštívil jen několikrát, dostal volací znak „Francouz“. „Je to pro mě těžké. V mém věku je to těžké,“ řekl sedmapadesátiletý muž. Francouz tvrdí, že ho v Gruzii zkorumpovaná policie neprávem obvinila a nechala uvěznit, načež byl později vydán na Ukrajinu. Po návratu do své vlasti se podle svých slov brzy přihlásil do armády.
Motivací je pro něj mimo jiné pomsta Rusku. „Nešli jsme za nimi, oni přišli za námi,“ řekl Francouz, jehož rodné město leží v nyní Ruskem okupované Luhanské oblasti. Jeho žena uprchla na začátku války do Francie, aby tam žila se svou dcerou. „Až válka skončí, moc chci vzít Sjavu do Paříže,“ řekl Francouz a ukázal na odsouzeného vojáka, se kterým kouřil cigaretu. „Ano, do Francie!“ řekl Sjava nadšeně.
Kromě Ukrajiny Sjava viděl jen Polsko, a to v 90. letech. „Zavřeli mě tam. Měl jsem u sebe zbraň, pistoli,“ řekl a dodal, že po třech dnech v polské cele byl vydán na Ukrajinu. V té době mu bylo 16 let a na Ukrajině se dostal do dalších problémů. Říká, že posledních 35 let strávil ve vězení. „V mém městě mě všichni znají jako banditu,“ řekl Sjava s tím, že to byla touha po důstojnosti a smysluplnosti, která ho vedla k výměně vězeňské kombinézy za vojenskou uniformu.
Nedělal si ale žádné iluze o tom, co ho čeká. „Víme, kam jdeme. Všichni chápou, že to nebude jen taková procházka po louce. Jsem optimista, ale také jsem připraven na to nejhorší,“ řekl Sjava, který krátce poté, co byl vyslán na bojiště, získal svobodu, ale za vysokou cenu. Při své první útočné misi byl těžce zraněn a byly mu amputovány obě nohy.
Ruští vězni ve válce
Do války posílá vězně také Kreml. Web The Moscow Times například uvedl, že počet vězňů v Rusku na začátku března klesl na historické minimum. Ve věznicích bylo 308 tisíc lidí, přičemž podle Vladimira Davydova, místopředsedy ruského Nejvyššího soudu, představuje toto číslo významný pokles oproti roku 2013, kdy celkový počet dosáhl přibližně 700 tisíc.
Nezávislí analytici a data Federální vězeňské služby poukazují na trend, který se podle deníku The Moscow Times zrychlil po invazi na Ukrajinu v roce 2022. Na začátku roku 2022 činil počet vězňů 466 tisíc, o rok později klesl na 433 tisíc a do roku 2024 dosáhl 313 tisíc. „To naznačuje celkové snížení počtu osob během válečného období o zhruba 158 tisíc, což do značné míry odpovídá náborovým kampaním, v rámci kterých vězňům byla nabízena milost výměnou za vojenskou službu,“ píše web United24media.
Rusko údajně vysílá do války také odsouzené ženy, aby se účastnily útočných operací na východní frontě Ukrajiny. „Nepřítel přesouvá zálohy z jiných sektorů a ruské vojenské vedení muselo nasadit značnou část strategických záloh, které letos nashromáždilo, aby dobylo území ve směrech Kurachovo, Vremivka a Pokrovsk,“ uvedl Nazar Vološin, mluvčí Operativní strategické skupiny Chortycja. Dodal, že nedávno obdrželi informace, podle nichž jsou ženy nasazovány do útočných misí v ruské armádě. Tyto ženy jsou bývalé vězenkyně zařazené do jednotek „Storm“, které jsou tvořeny výhradně lidmi s trestní minulostí.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: V ochraně proti dronům má Česko limity, přiznává generál. Budování systémů nikdy neskončí