Hrozby, kterým Evropa čelí, podle vojáků vyžadují zásadní změnu v naší obraně a bezpečnosti. Největší nebezpečí podle nich jednoznačně představuje Rusko. „Jeho síly se přezbrojují a učí se z války na Ukrajině a reorganizují se způsobem, který by mohl zvýšit riziko konfliktu se zeměmi NATO,“ píší v komentáři pro web Guardian.
ČTĚTE TAKÉ: Výdaje na obranu brzy masivně vzrostou. Zůna počítá s 80 miliardami navíc, opozice je skeptická
V reakci na tuto východní hrozbu členové Severoatlantické aliance na loňském summitu v Haagu rozhodli o zásadním navýšení výdajů na obranu na pět procent hrubého domácího produktu. Reagovali tak podle nich na „nepříjemné pravdy o své bezpečnosti“.
Podle náčelníků vojenské odstrašování selhává, když protivníci vycítí nejednotnost a slabost. „Pokud Rusko vnímá Evropu tímto způsobem, může ho to povzbudit k rozšíření své agrese za hranice Ukrajiny. Víme totiž, že záměry Moskvy sahají dále než jen k současnému konfliktu,“ upozornili.
Slabost k agresi vybízí
Dobrou zprávou podle nich je, že Evropa je silná. Vojenská síla NATO je nepřekonatelná. Schopnosti aliance zahrnují pozemní, námořní, vzdušné i kybernetické síly, včetně jaderného arzenálu. „A již dlouho se přizpůsobujeme nové bezpečnostní realitě budováním nového modelu evropské bezpečnosti, který je založen na angažovanosti, připravenosti a spolupráci,“ uvedli Knighton s Breuerem.
Vojenská připravenost podle nich znamená také silný průmysl, což ukazuje také válka na Ukrajině. Důraz by měl být kladen také na odolnou infrastrukturu a výzkum a vývoj v oblasti špičkových technologií.
„Toto úsilí má i morální rozměr. Zbrojení není válečnictví, ale odpovědné jednání národů odhodlaných chránit své občany a zachovat mír. Síla odrazuje od agrese. Slabost ji naopak vybízí,“ dodali vojáci.
Souhlas zní i z Česka
S jejich slovy souhlasí také náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka. „Kolegové mi mluví z duše,“ napsal k článku. O potřebě větší urgence tváří v tvář ruské hrozbě Řehka mluví dlouhodobě. „Větší pocit urgence potřebujeme i my v rámci armády. My sami máme v některých věcech máslo na hlavě a ani lidé z armády někdy dostatečně nedoceňují urgenci, která tady je,“ řekl například na loňském zasedání sněmovního výboru pro obranu.
Na listopadovém velitelském shromáždění Řehka označil Rusko za největší hrozbu pro bezpečnost ČR. „Hrozba ze strany Ruska narůstá, všichni vojáci v naší armádě musí být připraveni na boj, mít a znát svůj operační úkol. Příprava na válku je kontinuální a nikdy nekončící proces. Připravenost na nejhorší scénář je to, proč si nás společnost platí,“ uvedl.
Česká republika od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 kontinuálně zvyšuje rozpočet resortu obrany. Zatímco před čtyřmi lety Česko vydávalo necelých 90 miliard, letos to má být podle návrhu rozpočtu 154 miliard. V roce 2028 by měl stát podle výhledu ministerstva obrany resortu přidělit až 238 miliard.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Macinkova hádka v Mnichově? Zklamal by mě, kdyby to se Sikorskim bylo jinak, řekl Klaus
Zbrojení není válečné štváčství, upozorňují šéfové armád. Rusko upřelo zrak na Evropu
Hrozby, kterým Evropa čelí, podle vojáků vyžadují zásadní změnu v naší obraně a bezpečnosti. Největší nebezpečí podle nich jednoznačně představuje Rusko. „Jeho síly se přezbrojují a učí se z války na Ukrajině a reorganizují se způsobem, který by mohl zvýšit riziko konfliktu se zeměmi NATO,“ píší v komentáři pro web Guardian.
ČTĚTE TAKÉ: Výdaje na obranu brzy masivně vzrostou. Zůna počítá s 80 miliardami navíc, opozice je skeptická
V reakci na tuto východní hrozbu členové Severoatlantické aliance na loňském summitu v Haagu rozhodli o zásadním navýšení výdajů na obranu na pět procent hrubého domácího produktu. Reagovali tak podle nich na „nepříjemné pravdy o své bezpečnosti“.
Podle náčelníků vojenské odstrašování selhává, když protivníci vycítí nejednotnost a slabost. „Pokud Rusko vnímá Evropu tímto způsobem, může ho to povzbudit k rozšíření své agrese za hranice Ukrajiny. Víme totiž, že záměry Moskvy sahají dále než jen k současnému konfliktu,“ upozornili.
Slabost k agresi vybízí
Dobrou zprávou podle nich je, že Evropa je silná. Vojenská síla NATO je nepřekonatelná. Schopnosti aliance zahrnují pozemní, námořní, vzdušné i kybernetické síly, včetně jaderného arzenálu. „A již dlouho se přizpůsobujeme nové bezpečnostní realitě budováním nového modelu evropské bezpečnosti, který je založen na angažovanosti, připravenosti a spolupráci,“ uvedli Knighton s Breuerem.
Vojenská připravenost podle nich znamená také silný průmysl, což ukazuje také válka na Ukrajině. Důraz by měl být kladen také na odolnou infrastrukturu a výzkum a vývoj v oblasti špičkových technologií.
„Toto úsilí má i morální rozměr. Zbrojení není válečnictví, ale odpovědné jednání národů odhodlaných chránit své občany a zachovat mír. Síla odrazuje od agrese. Slabost ji naopak vybízí,“ dodali vojáci.
Souhlas zní i z Česka
S jejich slovy souhlasí také náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka. „Kolegové mi mluví z duše,“ napsal k článku. O potřebě větší urgence tváří v tvář ruské hrozbě Řehka mluví dlouhodobě. „Větší pocit urgence potřebujeme i my v rámci armády. My sami máme v některých věcech máslo na hlavě a ani lidé z armády někdy dostatečně nedoceňují urgenci, která tady je,“ řekl například na loňském zasedání sněmovního výboru pro obranu.
Na listopadovém velitelském shromáždění Řehka označil Rusko za největší hrozbu pro bezpečnost ČR. „Hrozba ze strany Ruska narůstá, všichni vojáci v naší armádě musí být připraveni na boj, mít a znát svůj operační úkol. Příprava na válku je kontinuální a nikdy nekončící proces. Připravenost na nejhorší scénář je to, proč si nás společnost platí,“ uvedl.
Česká republika od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 kontinuálně zvyšuje rozpočet resortu obrany. Zatímco před čtyřmi lety Česko vydávalo necelých 90 miliard, letos to má být podle návrhu rozpočtu 154 miliard. V roce 2028 by měl stát podle výhledu ministerstva obrany resortu přidělit až 238 miliard.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Macinkova hádka v Mnichově? Zklamal by mě, kdyby to se Sikorskim bylo jinak, řekl Klaus