Exodus původního obyvatelstva je přesně tím, co islamizaci západoevropských zemí dále urychlí. Otázka však je, zda právě ty země, kam chtějí Němci prchat, neaspirují na budoucí chalífát úplně stejně jako samotné Německo.
Rakousko a Švýcarsko, kam chce většina Němců zamířit, totiž také neomylně směřují k chalífátu, takže brzy po přestěhování může dojít k jistému rozčarování.
Třetina Němců uvažuje, že by se rozloučila se svou vlastí kvůli migraci a slabé ekonomice, uvádí nový průzkum YouGov.
Průzkum zjistil, že 31 procent respondentů by se rozhodně přestěhovalo do zahraničí, pokud by jim v cestě nestály pracovní, osobní nebo finanční faktory.
Dalších 27 procent by velmi pravděpodobně emigrovalo, zatímco 22 procent pravděpodobně ne a pouze 15 procent se rozhodně neplánuje stěhovat.
Z těch, kteří uvažují o emigraci, 36 procent uvedlo, že o této myšlence přemýšleli v posledních měsících častěji, přičemž 61 procent z nich uvedlo jako hlavní důvod migrační situaci a 41 procent obviňovalo obtížnou ekonomickou situaci Německa a chudobu.
Podíl voličů AfD je obzvláště vysoký: 55 procent by určitě emigrovalo a 24 procent by s největší pravděpodobností emigrovalo, píše Die Welt.
Asi 29 procent z těchto 36 procent, kteří v posledních měsících častěji uvažují o emigraci, se však také obává posilování AfD (může jít jak o ultralevičáky, tak také o „Novoněmce“), zatímco 22 procent je údajně zastrašeno hrozbou z Ruska.
Dalších 12 procent věří, že role Spojených států při ochraně Evropy by se mohla snížit kvůli Donaldu Trumpovi, zatímco 36 procent uvedlo „jiné důvody.“
Ti, kteří uvažují o emigraci, by si s největší pravděpodobností vybrali německy mluvící země: Švýcarsko je nejoblíbenější s 30 procenty, následuje Rakousko (23 procent), Španělsko (22 procent) a Kanada (17 procent).
Die Welt také udělal rozhovor s Oliverem Nachtweyem, německým sociologem z univerzity v Basileji. Věří, že ti, kteří chtějí odejít, hledají Německo 80. a 90. let ve Švýcarsku, kdy byla infrastruktura ještě v pořádku a politika ještě fungovala relativně dobře.
Mnozí si jednoduše myslí, že německá vláda nebude schopna situaci zlepšit a hledají „individuální odchod.“
Podle nedávného průzkumu INSA provedeného pro deník Bild v polovině května je pouze 23 procent Němců spokojeno s prací kancléře Friedricha Merze.
V komentáři k „vysněné destinaci“ – Švýcarsku, včetně pravicových voličů AfD, Nachtwey poznamenal, že je to ironické, protože země má ve skutečnosti vyšší procento cizinců než Německo (40 procent obyvatel má migrační původ).
Pozoruhodné je, že spolupředsedkyně AfD Alice Weidelová sama ve Švýcarsku žije. Švýcarsko nicméně podle něj nabízí Německo osmdesátých a devadesátých let, kdy infrastruktura byla stále v provozuschopném stavu a politika stále fungovala poměrně dobře – alespoň v nostalgické retrospektivě.
Jednou z důležitých výhrad, kterou Nachtway nezmiňuje, je, že většina těchto cizinců jsou jiní Evropané, s velkým podílem Francouzů a Italů.
Kromě toho mají německy mluvící oblasti Švýcarska relativně nízkou míru cizinců a mnoho z nich jsou Němci a Rakušané. Jinými slovy, imigrace ze zemí mimo EU je v některých částech Švýcarska velmi nízká, vyšší je spíš v částech, kde se mluví francouzsky či italsky.
„Pokud jde o novou německou vládu, která je nyní u moci, od nové vlády nemají Němci žádná reálná očekávání, protože jí lidé nedůvěřují,“ říká šéf INSA Hermann Binkert.
„A přimět Němce, aby to viděli jinak, bude vyžadovat činy, nejen slova,“ dodal.
Ke zmíněné důvěře v Merze je dobré dodat, že tu mu jistě ještě více srazí jeho schválení útoků německými zbraněmi na území Ruska a záměr vyslat na Ukrajinu rakety Taurus, což jsou kroky, které většina Němců zásadně nepodporuje…
[Celkem: 2 Průměrně: 5]








