Maďaři musí kvůli suchu šetřit elektřinou. Může problém s její výrobou nastat i v Česku?

Maďarsko čelí jedné z nejvážnějších energetických zkoušek za poslední roky. Dlouhotrvající vlna veder a rekordně nízká hladina Dunaje omezily provoz jaderné elektrárny Paks, která využívá vodu z řeky k chlazení. Kvůli nízkému průtoku a vysoké teplotě vody musela elektrárna výrazně snížit svůj výkon, píše Hungarian Conservative. Paks je přitom jedinou jadernou elektrárnou v zemi a zajišťuje přibližně 40 procent maďarské roční výroby elektřiny.

ČTĚTE TAKÉ: Nebeská podívaná nad Českem se blíží. Působivé zatmění Slunce doplní meteorická show

Výpadek významné části výroby elektřiny přiměl maďarskou vládu k mimořádným krokům. Firmy i domácnosti byly vyzvány, aby v době nejvyšší spotřeby mezi 17. a 22. hodinou dobrovolně omezily odběr elektřiny. Státní železnice zároveň omezila některé spoje ve večerních hodinách. Podle Cotidianulu úřady přistoupily k vypnutí dekorativního osvětlení budovy parlamentu, Budínského hradu, Széchenyiho řetězového mostu a dalších památek.

Cílem opatření je udržet stabilitu elektrizační soustavy v době, kdy významná část domácí výroby elektřiny vypadla a Maďarsko musí zvýšit dovoz ze zahraničí.

Podobné problémy řeší také sousední Rumunsko. Tamní úřady přijaly opatření ke snížení spotřeby elektřiny a zároveň řeší dostatek vody pro chlazení jaderné elektrárny. Extrémní vedra a dlouhodobé sucho tak v některých evropských zemích už přímo ovlivňují provoz energetické infrastruktury.

V Česku je situace jiná

Právě maďarská zkušenost otevírá otázku, jestli se něco podobného může stát v Česku. I tuzemské jaderné elektrárny Dukovany a Temelín potřebují ke svému provozu vodu. Podle společnosti ČEZ je ale zásadní rozdíl v technologii chlazení.

„České jaderné elektrárny využívají chladicí věže, a tedy uzavřené nebo částečně uzavřené chladicí okruhy. Na rozdíl od některých zahraničních elektráren nejsou přímo závislé na aktuálním průtoku řek nebo teplotě vody v toku,“ řekl CNN Prima NEWS Petr Šuleř, vedoucí útvaru jaderné komunikace ČEZ.

Právě způsob chlazení je podle něj hlavním rozdílem mezi českými elektrárnami a Paksem. Maďarská elektrárna je výrazně více závislá na aktuálních podmínkách v Dunaji. Pokud je vody málo nebo je teplá, její možnosti odvádět teplo z elektrárny se zhoršují. Dukovany a Temelín naproti tomu využívají chladicí věže, které odvádějí teplo do ovzduší a umožňují opakované využívání chladicí vody. „Díky tomu je jejich provoz na počasí, teplotě vody i průtocích řek daleko méně citlivý,“ vysvětlil Šuleř.

S omezením provozu se nepočítá

ČEZ v minulosti nemusel kvůli horku, suchu, vysokým teplotám nebo nízkému průtoku omezovat výrobu. „U českých jaderných elektráren s takovým provozním scénářem nepočítáme,“ uvedl Šuleř k možnosti, že by nedostatek vody vedl k omezení výkonu některého z bloků nebo k odstavení reaktoru.

To ale neznamená, že extrémní vedra a sucho nemohou českou energetiku nijak ovlivnit. Vysoké teploty mohou mít určitý vliv na účinnost výroby elektřiny v nejaderné části elektrárny.

Důležitou roli hraje také množství vody, které elektrárny skutečně potřebují. Při plném provozu odebírají Dukovany a Temelín z přehrad maximálně kolem dvou metrů krychlových vody za sekundu. Reálné odběry jsou přitom nižší a pouze část odebrané vody se v procesu spotřebuje například odparem. „Jde o řádově nižší odběry než v případě tepelných elektráren s průtočným chlazením,“ dodal Šuleř.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Zatopené vesnice i hrůzy našich předků. Sucho odhalilo hladové kameny i dávno zmizelou krásu