Ministr školství ve čtvrtek po návštěvě resortu financí sice novinářům přesné číslo neřekl, nicméně zmínil hranici. „Pokud nepřekročíme 300 miliard, velmi významně se této hranici přiblížíme,“ nastínil. Vládní činitelé podle Plagy také dosáhli výrazného posunu k tomu, aby se povedlo splnit celkové sliby týkající se vzdělávacího systému.
ČTĚTE TAKÉ: Omezení pravomocí prezidenta? Senát zákon odmítl, považuje ho za protiústavní
Jednání o rozpočtu ještě nejsou u konce, nicméně se dá předpokládat, že nástřel ministra školství se nebude od finálního čísla příliš lišit. Podle Mušuty by suma okolo 300 miliard pro příští rok v otázce platů učitelů dávala jen velmi úzký manévrovací prostor ke zlepšování mzdové reality.
„Podle propočtu think tanku IDEA při CERGE-EI bude jen udržení jejich (platů pedagogů) současné relativní úrovně v roce 2027 vyžadovat přibližně 11 miliard korun navíc. Pokud by se měly dostat už příští rok na dlouhodobě slibovaných 130 procent průměrné mzdy, bylo by potřeba zhruba 35 miliard navíc. Při rozpočtu kolem 300 miliard by tedy velkou část nominálního navýšení spolklo už pouhé udržení současné úrovně platů,“ zhodnotil pro CNN Prima NEWS Plagův nástin.
Pokud by se při rozpočtu zhruba 300 miliard rozhodl ministr výrazně navýšit platy pedagogů, muselo by to jít na úkor jiných priorit ve školství, případně by musel stát přidat více prostředků.
Podle analytičky vzdělávací politiky v organizaci Učitel naživo by současný odhad výše rozpočtu znamenal, že se kabinet rozhodl v číslech investovat do vzdělávání méně, než kolik bylo přiřknuto školství při sestavování rozpočtu pro tento rok. „Znovu se tak vzdálíme průměru zemí OECD místo toho, abychom se mu postupně blížili. Pokud chce vláda svých závazků dosáhnout aspoň za tři roky, měla by dát na školství už v roce 2027 v rámci postupného navyšování aspoň 317 miliard,“ sdělila redakci Martincová.
Vyrovnání se průměru zemí OECD v otázce, jak státy vydávají prostředky do školství vůči HDP, je jedním z hlavních závazků vlády v této oblasti.
Navyšování rozpočtu bude postupné, věří Plaga ve splnění slibu
Plaga po čtvrtečním jednání s ministryní Schillerovou prohlásil, že ve své kapitole státního rozpočtu „vidí posun“. „Je mi ale jasná rozpočtová realita pro následující rok. Nárůsty nejsou v jednotkách miliard, jsou vyšší,“ řekl na brífinku.
Na některých bodech má ministr s vládními kolegy prý „předdohodu“ – každoroční navýšení rozpočtu budou rozdělena tak, aby se podařilo dosáhnout závazku. Již v úterý šéf resortu avizoval, že v příštím roce bude žádat nižší desítky miliard navíc oproti návrhu ministerstva financí.
Avizovaný plán postupného navýšení vítá Vörös Mušuta. „Samotných 300 miliard totiž podle současné makroekonomické predikce nestačí ani k udržení dnešního podílu rozpočtu školství na HDP – k tomu by bylo potřeba přibližně 302 miliard,“ tvrdí.
Jestliže se má Česko podle představitele EDUinu vydat cestou k průměrným výdajům OECD již letos – a to za předpokladu rovnoměrného rozložení dohánění tohoto rozdílu během tří let –, mělo by letošní navýšení ideálně mířit ke zhruba 317 miliardám.
Co žádali po vládě odborníci ohledně školství již na jaře?
Odborné organizace již na jaře žádaly premiéra Andreje Babiše a ministryni financí Alenu Schillerovou (oba ANO) prostřednictvím výzvy, aby vláda dala do školství minimálně 334 miliard korun. Pouze takto by prý Česko dosáhlo vytyčeného průměru zemí OECD v otázce výdajů. Dokument má redakce k dispozici.
Experti uvádějí, že jimi navržený rozpočet tak reflektuje závazky kabinetu v kontextu příštího roku. Vláda se nicméně v programovém prohlášení zavázala k tomu, že výdaje na vzdělávání navýší až k průměru zemí OECD „postupně“.
„Dle našich odhadů letos chybí v rozpočtu školství přibližně 40 až 50 miliard korun. Pokud chceme moderní a kvalitní školství, nemůžeme mít zároveň rozpočet, který jeho rozvoj dlouhodobě brzdí,“ upozorňuje ředitelka organizace Učitel naživo Blanka Pravdová.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Strkáte hlavu do písku, tepe vládu Vaňková kvůli důchodům. Hrozné hlouposti, namítá Ševčík