Trump povzbuzuje hnutí za nezávislost Grónska, rozvodová dohoda s Dánskem je na spadnutí

Podle všeho i Trump – či spíše jeho poradci – velmi dobře ví, že koupě Grónska je spíš utopií, ale jeho vyjádření směrem k největšímu ostrovu světa nakonec zřejmě přinese kýžené „ovoce.“

Spojeným státům jde samozřejmě hlavně o vzácné nerosty, kterých je Grónsko plné. A nechce tam nechat těžit Číňany, které Trump považuje za největší konkurenci.

Trumpovy řeči vedly k očekávanému: Dánsko se začalo o ostrov víc zajímat, na druhou stranu posílily snahy Gróňanů vymanit se z vlivu Dánska a osamostatnit se.

Přesně to byl nakonec zřejmě i hlavní úmysl Trumpa, nikdy nejspíš nepočítal s tím, že by Grónsko koupil a to by se stalo 51. státem USA. Je to asi tak stejně málo pravděpodobné, jako to, že by se k USA připojila Kanada.

Grónsko proto – v reakci na Trumpovo prohlášení – podniká kroky k nezávislosti. Jasno by mělo být do dvou let.

Grónsko je samosprávnou součástí Dánského království. Dánská vláda říká, že je ochotna udělit Grónsku plnou nezávislost, pokud bude mít místní podporu – a nedávné grónské volby a průzkumy naznačují, že ano.

„Trumpova nedávná hrozba obchodní válkou s Dánskem mění dynamiku vyjednávání,“ říká Ulrik Pram Gad, vedoucí výzkumný pracovník Dánského institutu pro mezinárodní studia.

„Dánská vláda by nyní mohla být otevřenější dohodě o rozvodu, která by zahrnovala některé pokračující platby, které by usnadnily cestu Grónska k nezávislosti,“ říká.

„Moje prognóza je, že dánská vláda to v příštích několika letech přijme,“ říká. Nezávislé Grónsko by pak mělo svobodu vytvořit si vlastní bezpečnostní nebo ekonomické vazby s USA, Dánskem nebo kýmkoli jiným.

V dubnu jde Grónsko k volbám v hlasování, které by mohlo vystřelit startovací zbraň k nezávislosti území s 59 000 obyvateli. V posledních volbách získaly strany podporující nezávislost 80 % hlasů.

Premiér Grónska přednesl novoroční projev k národu, ve kterém řekl, že byl připraven návrh ústavy pro zemi, a že by měl být zahájen proces nezávislosti.

„Nyní je čas udělat další krok pro naši zemi,“ řekl Múte Egede. „Stejně jako ostatní země na světě musíme pracovat na odstranění překážek spolupráce – které můžeme popsat jako okovy koloniální éry – a jít dál.“

Dánský zákon z roku 2009 stanoví, jak může Grónsko učinit první krok v procesu: musí to oznámit dánské vládě, obě země musí vyjednat rozvodovou dohodu a dohoda pak musí být ratifikována referendem v Grónsku.

Grónská vláda pověřila právní experty, aby vypracovali podrobnosti toho, jak by první krok fungoval s dvouletou lhůtou.

Bojovníci za nezávislost Grónska by rádi přijali model „volného přidružení,“ podobný vztahu mezi Marshallovými ostrovy a USA nebo Cookovými ostrovy a Novým Zélandem.

Někteří z Trumpových poradců soukromě připustili, že prodej Grónska je nepravděpodobný, ale rozšíření americké vojenské a finanční přítomnosti na ostrově je možné.

Průzkum v roce 2021 ukázal, že 69 % Gróňanů upřednostňuje větší spolupráci s USA ve srovnání s 39 %, kteří upřednostňují užší spolupráci s Čínou.

Ozývají se však i hlasy, které koupi Grónska nevidí až tak nepravděpodobnou.

V Grónsku žije jen asi 59 000 občanů. Pokud by každý dostal 2 miliony dolarů, tak celkově by to dělalo jen 118 miliard dolarů.

Grónsko by bylo levné i za dvojnásobnou cenu, už vzhledem k bezpočtu ložisek nerostných surovin.

Zda by byl podobný scénář pro Gróňany přijatelný je otázkou. Ovšem oficiálně jej zatím nikdo nenabídl, zatím jde skutečně jen o ojedinělé hlasy zastánců přidružení Grónska k USA…