⏱️ Čas čítania: 2 min (295 slov) Možná vám to tak podle nižších zimních teplot u nás nepřipadá, ale v některých oblastech je skutečně chladněji, což se týká zejména severu Evropy a větší části Asie. Studie se věnuje střední Eurasii, tedy spadá do ní jen velmi malý kousek Evropy (Ázerbájdžán, Rusko – a vše na […]
Menej ako 1 min.
min.
⏱️ Čas čítania: 2 min (295 slov)
Možná vám to tak podle nižších zimních teplot u nás nepřipadá, ale v některých oblastech je skutečně chladněji, což se týká zejména severu Evropy a větší části Asie.
Studie se věnuje střední Eurasii, tedy spadá do ní jen velmi malý kousek Evropy (Ázerbájdžán, Rusko – a vše na východ od nich) a velká část Asie.
Pokud navíc sledujete počasí v Evropě jako celku, pak vám jistě neušlo, že zatímco u nás jsou zimy mírné, Skandinávie zažívá v posledních letech mrazivé i sněhové rekordy.
Letošní květen navíc také ani u nás nenaznačuje cokoli, co by se podobalo deklarovanému oteplování. Především je však oblast Eurasie prezentována největším kontinentem, tedy Asií.
A i tam byly v posledních letech – například v Číně či Indii – hlášeny zimní mrazivé rekordy.
Klimaalarmisty tedy nová studie nijak nepotěší, stejně tak je jisté, že se o ní nezmíní propagandisté v mainstreamu.
Trendy ochlazování až o -2,15 °C za desetiletí nejsou v souladu s příběhem o „globálním oteplování.“
Podle nové studie (Li et al., 2025) zaznamenalo 98 % studované oblasti střední Eurasie (40-65°N a 50-130°E) v letech 2004-2020 výrazně klesající teploty.
Konkrétně se oblast od roku 2004 do roku 2018 ochladila o téměř -2,0 °C – což je tempo -1,425 °C za desetiletí.
Autoři připisují trend ochlazování nárůstu procenta sněhové pokrývky (SCP) o 5,38 % za desetiletí v celé studované oblasti.
Zdroj obrázku: Li et al., 2025
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 0 Průměrně: 0]
