Přelomový objev odhalilo spáleniště: Je čas přepsat učebnice, tvrdí britští vědci

Předci člověka uměli s přírodním ohněm zacházet již zhruba před milionem let. Doposud se však předpokládalo, že zapalovat oheň se lidé naučili až zhruba před 50 tisíci lety, což dokládaly nálezy z Francie, informuje americká CNN.

ČTĚTE TAKÉ: Roztomilí klokaníci se vracejí do přírody. Australští vačnatci už byli na pokraji vyhynutí.

Všechny odhady však nyní narušil objev, který skupina archeologů učinila v britském hrabství Suffolk. V poli tam našli spálenou půdu, dva úlomky pyritu, který se používal k vytváření jisker, a pěstní klíny popraskané od ohně. Stáří nálezu se odhaduje na 400 tisíc let.

„Důsledky jsou enormní,“ uvedl doktor Rob Davis, který je paleontologem v Britském muzeu a výzkum spoluvedl. „Schopnost vytvořit a ovládat oheň je jedním z nejdůležitějších bodů zlomu v lidské historii. Mělo to praktické a sociální benefity, které změnily lidskou evoluci,“ doplnil.

Nejspíše šlo o neandrtálce

Lidé, kteří před zhruba 400 tisíci lety vytvořili ohniště objevené u suffolkské vesnice Barnham, podle vědců nejspíše nebyli přímými předky dnešního člověka, neboť druh Homo sapiens neopustil Afriku před více než 100 tisíci lety.

Pravděpodobně se tak jednalo o brzký druh neandrtálců. „Takže ranní neandrtálci rozdělávali v Británii oheň již před asi 400 tisíci lety,“ žasl profesor Chris Stringer z Přírodopisného muzea v Londýně podle webu The Guardian.

„Náš druh se samozřejmě vyvíjel v Africe, zatímco tito lidé žili v Británii a Evropě. Domníváme se, že i náš druh měl tyto znalosti, ale nemáme pro to žádné důkazy,“ polemizoval Stringer.

Myšlenka, že lidé uměli rozdělávat oheň mnohem dříve, než si vědci mysleli, naznačuje, že oheň mohl hrát v klíčových evolučních pokrocích významnou roli. Příkladem může být vzestup jazyka jako komunikačního nástroje nebo schopnost člověka přežít v různých klimatických podmínkách.

Oheň jako cesta k přežití?

Ovládání ohně totiž předkům člověka poskytovalo teplo, světlo a ochranu před predátory. Díky rozdělávání ohně mohli raní lidé také zpracovávat širší škálu potravin, což přispělo k lepším vyhlídkám na přežití, vzniku větších skupin a uvolnění energie pro rozvoj mozku.

„Všechny tyto věci se spojily, aby umožnily lidem být přizpůsobivější, rozšířit se do drsnějších a chladnějších prostředí a úspěšněji osídlit severní zeměpisné šířky – třeba místa, jako je Británie. Oheň se stal centrem společenských interakcí, sdílení jídla, vývoje jazyka, raného vyprávění příběhů a vytváření mýtů,“ dodal Davis.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: K rozmnožování nepotřebuje sex. Vědci našli na Petříně unikátního pavouka