Donald Trump bojuje stejně brutálně jako bojovníci UFC, které pozval, aby se utkali na jižní louce Bílého domu u příležitosti 250. výročí založení Ameriky. V analýze na webu CNN to píše Stephen Collinson, vedoucí reportér CNN Politics, který se zabývá politikou ve Spojených státech i ve světě. Američtí spojenci z NATO, odborníci na zdvořilou, ale […]
Menej ako 1 min. min.
Donald Trump bojuje stejně brutálně jako bojovníci UFC, které pozval, aby se utkali na jižní louce Bílého domu u příležitosti 250. výročí založení Ameriky. V analýze na webu CNN to píše Stephen Collinson, vedoucí reportér CNN Politics, který se zabývá politikou ve Spojených státech i ve světě. Američtí spojenci z NATO, odborníci na zdvořilou, ale často neúprosnou diplomacii, proto podle něj čelí obrovské výzvě, když odmítají prezidentovy požadavky ohledně Grónska.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Drží Ukrajina trumf ve válce? Nasazení „generační zbraně“ může změnit Putinův názor na mír
„Porazit Trumpa je těžké,“ podotýká Collinson s tím, že je to test, kterým neprošli dva demokratičtí prezidentští kandidáti, více než tucet republikánských prezidentských kandidátů, různí státní zástupci, nespočet obchodních nepřátel a téměř všichni zákonodárci, kteří se mu kdy pokusili postavit.
„Protivníci se mohou odvolávat na pravidla, zákony, ústavu nebo běžnou slušnost, aby se ho pokusili zkrotit. Trump však bojuje asymetricky a ignoruje chování normálních lidí,“ míní Collinson. Jako příklad lze podle něj uvést, že Trump zveřejnil na sociálních sítích řadu příspěvků, včetně jedné zřejmě umělou inteligencí generované fotografie, na které vztyčuje americkou vlajku na území Grónska. Zároveň slíbil, že neustoupí. „Grónsko je nezbytné pro národní a světovou bezpečnost. Není cesty zpět – v tom se všichni shodují! Spojené státy americké jsou zdaleka nejmocnější zemí na světě,“ napsal americký prezident.
Vyrazí Evropa do boje s Trumpem?
Podle Collinsona je možná na čase, aby Evropa přijala některé z jeho taktik – aby našla způsoby mimo běžné diplomatické protokoly, jak poškodit nezkrotného amerického prezidenta. A zdá se, že francouzský prezident Emmanuel Macron je připraven k boji. V úterý totiž varoval před „posunem ke světu bez pravidel, kde je mezinárodní právo pošlapáváno a jediným pravidlem, na kterém záleží, je pravidlo nejsilnějšího“. „Evropa má nyní velmi silné nástroje a musíme je použít, když nejsme respektováni a když nejsou respektována pravidla hry,“ řekl Macron na Světovém ekonomickém fóru v Davosu ve Švýcarsku.
„Toto šílenství se nesmí dále stupňovat,“ řekl Rasmus Jarlov, člen dánského parlamentu, v pořadu The Source na CNN. „Nikdy nemůžeme ustoupit požadavku, abychom prostě předali území a lidi, na které Spojené státy nemají absolutně žádné právo,“ dodal Jarlov a varoval, že Trumpovy požadavky znamenají, že Dánové již USA neuznávají.
Někteří Evropané chtějí odpovědět obchodní válkou. Jiní se chtějí zaměřit na americký technologický průmysl. A někteří zákonodárci v Británii a Německu dokonce uvažují o „jaderné“ možnosti – bojkotu letošního letního mistrovství světa ve fotbale, které částečně hostí USA a na kterém Trumpovi zjevně záleží.
Obrovským rizikem pro evropské členy NATO ale je, že noční můra, před kterou varují – rozpad nejúspěšnější vojenské aliance na světě – nemusí být pro Trumpa, který ji považuje za jeden velký podvod, příliš vysokou cenou.
Trumpovo tvrzení o Grónsku je čím dál bizarnější
Evropští lídři, kteří si v otázce Grónska stanovili jasnou hranici, mají podle Collinsona další problém: Jak se domluvit s prezidentem, který žije ve své vlastní realitě? „Je to muž, který přesvědčil miliony Američanů – a sám sebe – že byl ve volbách v roce 2020 podveden. Nikdo ho nedokáže přesvědčit, aby opustil svůj alternativní vesmír. Trumpovy nároky na Grónsko, poloautonomní dánské území, od začátku nedávaly moc smysl. A jsou čím dál tím podivnější. Může proto být necitlivý vůči jakýmkoli logickým argumentům,“ podotkl Collinson.
Americký prezident například trvá na tom, že Grónsko by mohlo být napadeno Ruskem nebo Čínou a že Dánsko ho nedokáže bránit. Ale ostrov je územím NATO, a tak by se jakýkoli útočník okamžitě ocitl ve válce se všemi členy aliance. USA tam již mohou vyslat jakékoli síly, které chtějí, na základě smlouvy s Dánskem. Trump také tvrdí, že Amerika musí mít Grónsko, aby tam mohla umístit svůj navrhovaný protiraketový systém Golden Dome. Ostrov však již hostí základnu amerických kosmických sil a systémy včasného varování před raketami. A během studené války tam bylo několik amerických zařízení.
Zdá se, že Grónsko je pro Trumpa osobní záležitostí. V lednovém rozhovoru pro deník The New York Times řekl, že vlastnictví Grónska je pro něj „psychologicky důležité“. A v pondělí přišel s dosud nejbizarnějším zdůvodněním, když v textové zprávě norskému premiérovi naznačil, že má na ostrov nárok jako jakousi náhradu za to, že se mu dosud nepodařilo získat Nobelovu cenu míru. „Byl to jeden z těch Trumpových momentů, kdy jste si museli zkontrolovat, že je to pravda a nejde o výmysl nějakého bota poháněného umělou inteligencí,“ uvedl Collinson.
Evropa může použít silnou zbraň
Ústupná politika ani lichotky na Donalda Trumpa zatím nezabírají. Královská hostina na hradě Windsor, přehlídka návštěv evropských lídrů v Oválné pracovně a oslovování Trumpa jako „tatínka“ NATO nezabránily tomu, aby americký prezident pohrozil novými cly na americké spojence v NATO, pokud mu nevydají Grónsko. Ve středu však uvedl, že se domluvil se šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím.
Je tedy čas na evropskou verzi síly, moci a vlivu? „Možná by Evropa měla následovat příklad Číny, jediné země, která donutila Trumpa k vážné kapitulaci v jeho druhém funkčním období. Peking využil své dominance v oblasti vzácných zemin, které pohánějí americký technologický průmysl, aby ho donutil pozastavit obchodní válku s Čínou,“ připomněl Collinson. Dodal, že Evropa je možná vojenským papírovým tygrem, ale že spolu s USA tvoří polovinu největšího obchodního vztahu na světě. „Miliony amerických pracovních míst v domácí ekonomice, která Trumpovi způsobuje politické potíže, mohou záviset na evropském obchodě,“ vysvětlil.
A pokud by Trump neustoupil v otázce Grónska, obchodní dohoda mezi USA a Evropskou unií, kterou Trump propagoval jako triumf, by se podle Collinsona rozpadla. „Macron údajně požádal blok, aby aktivoval svůj nástroj proti nátlaku – ‚obchodní bazuku‘, který by mohl zamezit přístupu USA na trhy EU nebo uvalit vývozní kontroly. To vše by mohlo vést k vyšším cenám pro již tak rozzlobené spotřebitele, kteří ztratili víru v Trumpovu údajnou ekonomickou ‚zlatou éru‘. Mohlo by to také způsobit propad akciových trhů,“ uvedl Collinson. Podotkl ale, že pád do plnohodnotné obchodní války s recipročními americkými cly by mohl být katastrofou pro obě strany a mohl by znamenat konec NATO.
Collinson připomněl, že v loňském roce Evropa souhlasila s jednostrannou obchodní dohodou s Trumpem, aby zmírnila obchodní válku, protože věděla, že si nemůže dovolit vyprovokovat jeho hněv, vzhledem k tomu, že je silně závislá na obranných schopnostech USA a že ho potřebuje, pokud má být ukončena válka na Ukrajině. Tentokrát se zdá, že naděje spočívá v tom, že projev ochoty bojovat může změnit Trumpovo rozhodnutí. Britský premiér Keir Starmer v pondělí varoval, že „klidná diskuse“ mezi spojenci je cestou ven, a zároveň odmítl Trumpovy hrozby vůči suverenitě Grónska a jeho nová cla na evropské výrobky.
