Jednání o míru PŘEHLEDNĚ: Blíží se dohoda mezi Ukrajinou a Ruskem? Vyjednavači jdou do akce

Vysoce postavení ukrajinští a ruští představitelé se setkávají v Abú Dhabí v druhém kole rozhovorů zprostředkovaných administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Očekává se, že dvoudenní jednání budou mít stejný formát jako minulý měsíc, za účasti vyjednavačů z Washingtonu, Kyjeva a Moskvy, píše web The Guardian.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Rusko omylem přiznalo zničení křižníku ukrajinskými raketami. Vyjádření pak v tichosti smazalo.

Donald Trump se v posledních týdnech vyjádřil optimisticky a prohlásil, že konec čtyřleté války je na dosah. Moskva a Kyjev však mírnily očekávání a bagatelizovaly vyhlídky na okamžitý průlom. Rusko navíc obnovilo bombardování Kyjeva pouhých pět dní poté, co Donald Trump prohlásil, že Vladimir Putin souhlasil s týdenní přestávkou v útocích kvůli extrémním mrazům na Ukrajině. Zelenskyj následně obvinil Putina z porušení slibů.

Jak blízko jsou strany k mírové dohodě?

Cesta k míru je stále komplikovaná. Moskva totiž dál klade na Ukrajinu maximalistické územní požadavky. Americký ministr zahraničí Marco Rubio minulý týden uvedl, že jednání se točí kolem jediné, velmi sporné otázky, kterou je území, píše Reuters. Kreml opakovaně prohlásil, že jakákoli mírová dohoda musí zahrnovat obětování celé východní části Donbasu, včetně oblastí, které jsou stále pod ukrajinskou kontrolou.

Kyjev tyto podmínky vždy odmítl, ačkoli prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že je ochoten zvážit alternativní řešení, včetně stažení ukrajinských vojsk z částí východu a zřízení demilitarizované zóny.

I kdyby bylo dosaženo určitého kompromisu ohledně území, zůstaly by nevyřešené další překážky. Moskva prohlásila, že nebude tolerovat přítomnost evropských vojsk na ukrajinském území, což Kyjev považuje za nezbytné pro bezpečnostní záruky. Kreml také požaduje přísné omezení velikosti ukrajinské armády, což je podmínka, kterou Zelenskyj opakovaně odmítl.

Navzdory velkému rozdílu mezi jejich postoji se obě strany často před Trumpem chovají opatrně, snaží se projevit otevřený postoj k míru, aby nerozhněvaly amerického prezidenta, a zároveň svalují vinu na druhou stranu.

Kdo se účastní jednání?

Ukrajina a Rusko vysílají delegace na vysoké úrovni. Ukrajinský tým zahrnuje Kyryla Budanova, bývalého šéfa vojenské rozvědky, který nyní působí jako šéf prezidentské administrativy, Davida Arakhamiu, důvěryhodného vyjednavače, a Andrije Hnatova, náčelníka generálního štábu. Ruskou delegaci vede Igor Kostjukov, šéf vojenské rozvědky GRU, spolu s dalšími představiteli rozvědky a zvláštním vyslancem Kremlu Kirillem Dmitrijevem.

Obraz Budanova a Kostjukova, kteří stojí proti sobě, je působivý. Oba totiž dohlíželi na tajné operace proti svým rivalům, přičemž Ukrajina během války eliminovala několik vysokých představitelů GRU.

Za americkou stranu se očekává účast zvláštního vyslance Steva Witkoffa a Jareda Kushnera, zetě Donalda Trumpa. Oba muži se stali stálými členy americké diplomacie a pendlují mezi Blízkým východem, íránskou krizí a válkou na Ukrajině, ale jsou kritizováni za nedostatek formálních diplomatických zkušeností.

Zatím není jasné, kdy se Putin a Zelenskyj setkají. Zelenskyj opakovaně prohlásil, že je připraven setkat se s Putinem na neutrální půdě. Kreml však uvedl, že ruský vůdce bude souhlasit s rozhovory pouze v případě, že Zelenskyj přijede do Moskvy. To ale ukrajinský prezident odmítl.

Co si přeje většina Ukrajinců a Rusů?

Ukrajinci, kteří byli zasaženi historicky chladnou zimou a čelí náročným měsícům, kdy je velká část civilní infrastruktury poškozena ruskými útoky, vykazují jasné známky vyčerpání.

Průzkumy veřejného mínění ukazují silný odpor proti jakémukoli urovnání, které by znamenalo předání celého Donbasu Rusku výměnou za bezpečnostní záruky USA a Evropy a ukončení války. Mnozí v zemi se obávají, že takový kompromis nepřinese trvalý mír, ale naopak povzbudí Moskvu k dalšímu pokračování její kampaně.

Veřejné mínění v Rusku, kde jakákoli kritika války může vést k trestu odnětí svobody, se těžko odhaduje. Nicméně několik nezávislých průzkumů, které ještě existují, naznačují, že podíl Rusů, kteří podporují mírová jednání, se pohybuje okolo 60 procent. Zároveň tyto průzkumy ukazují, že Rusové, podobně jako jejich vůdce, nejsou ochotni učinit územní ústupky v rámci mírového urovnání.

Co když jednání opět selžou?

Vladimir Putin tvrdí, že Rusko válku vyhrává, a naznačil, že je připraven pokračovat v boji, pokud Ukrajina nebude souhlasit s podmínkami stanovenými Moskvou. V opotřebovávací válce, která si vyžádala téměř dva miliony obětí, je ústřední otázkou: která strana se poddá jako první, nebo jinými slovy, která má větší výdrž k udržení konfliktu?

Ukrajina, která má mnohem menší populaci než Rusko, se snaží zmobilizovat dostatek vojáků, aby zaplnila mezery, zatímco přetrvávají pochybnosti o tom, zda evropská vojensko-průmyslová kapacita dokáže dostatečně rychle reagovat, aby kompenzovala snížení vojenské pomoci ze strany USA. Rusko mezitím čelí rostoucímu tlaku. Ekonomika stagnuje, mnoho nevojenských odvětví se zmenšuje a příjmy z ropy prudce klesly v důsledku sankcí.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Ruský voják se maskoval jako obří tučňák. Ukrajinskému dronu ale neunikl, ukazují záběry