Depardieu ho zval na vlastní víno, Menšíkovi vozil nedostatkové léky. Herec Kuželka vzpomíná

Pro zahraniční produkce jste točil už před revolucí. Zahrál jste si například v seriálu Indiana Jones, v Bídnících s Depardieuem a Malkovichem, v Maigretovi. Jednu z rolí jste ztvárnil také v oscarovém filmu Miloše Formana Amadeus. Jak se k vám chovaly světové herecké hvězdy?
Tak třeba John Malkovich se choval velmi slušně, vždycky byl perfektně připravený. Stejně tak Gérard Depardieu. Ten mě dokonce osobně pozval na svoje vlastní víno, které mu dováželi z Francie. Velmi jsem se skamarádil s Eberhardem Felkem, který hrál Thannera, kolegu komisaře Schimanského.

ČTĚTE TAKÉ: Dotočila seriál Nemocnice na kraji města a zemřela. Jaké bylo soukromí představitelky vrchní sestry Jáchymové?

Seznámili jsme se během natáčení Sněhurky. Často za mnou jezdíval do Prahy, chodívali jsme na pivo. Pro moji tehdy malou dceru mně vozíval balíky pemprsek, které tu tenkrát ještě nebyly známé. Bohužel pak se řízl na cirkulárce a zemřel, zřejmě na embolii.

Hrával jste také po boku českých legendárních herců, kteří už nejsou mezi námi. Na kterého vzpomínáte nejraději?
Tak to by byl hodně dlouhý seznam. Všichni byli báječní. Nebyl nikdo, s kým bych si lidsky nesedl. Pokaždé na place panovala skvělá atmosféra a všichni se k sobě chovali moc hezky, přátelsky. Hrozně rád vzpomínám na Vladimíra Menšíka. Fantastický člověk, který by se pro druhé rozdal.

Jednou v noci mu zavolal Jirka Krampol, že se mu opařil jeho v té době malý syn. Vláďa okamžitě nasedl do auta a odvezl je do nemocnice, všichni ho znali, tak tam měli perfektní servis. Já mu tehdy přes jednu známou na jeho astma zajišťoval z Jugoslávie kalcium, které tu nebylo k dostání. Nikdy nezkazil žádnou legraci. I když mu bylo zle, pořád bavil všechny kolem sebe.

S kým dalším jste rád točil?
Velmi rád také vzpomínám na Radovana Lukavského. Nesmírně noblesní člověk, který byl vždy nad věcí a nikdy neřekl sprosté slovo. K němu jsem také vzhlížel. Bylo jich ale opravdu mnoho. Josef Bláha, Karolína Slunéčková, Láďa Mrkvička. To byla úplně jiná doba, jiný přístup ke všemu. Přátelil jsem se také s Vlastimilem Brodským. Pamatuji si, že jsem s ním natáčel zrovna v době, kdy od něj odešla Jana Brejchová. Přišel ke mně do šatny, úplně zdrcený, říkal, že má zničený život. Musel jsem ho utěšovat. Skoro rodinná kamarádka byla Slávka Budínová.

Povídejte…
Slávinka byla manželkou výborného kamaráda, režiséra Ivo Tomana. Měli jsme chalupy vedle sebe, takže jsme se pravidelně navštěvovali. Oni měli mlýn s rybníkem. Se Slávinkou byla vždycky legrace. Jednou jsme spolu byli hosty filmového festivalu pracujících v Ostravě.

Dostali jsme pak od nich oba dárky, byly to takové zabalené krabice. Ona měla velkou, ale lehčí, já takovou podlouhlou, ale strašně těžkou. Když jsme přišli na hotel, Slávinka navrhla, že si ty dárky spolu prohodíme a já souhlasil. Když jsem otevřel ten její, byla v něm krásná sada skleniček, což jsem uvítal. Ona v tom mém měla odlitou bronzovou sochu horníka.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Zazářil jako roztomilý anděl Theofil v pohádce Hrátky s čertem, zemřel tragicky. Herec Šůra se dožil 39 let

Zahrál jste si v téměř 300 filmech. Na které natáčení vzpomínáte nejraději?
Nádherné bylo natáčení filmu Náš dědek Josef. Točilo se na jižní Moravě. Když jsme večer přijeli do hotelu, zůstával tam pomocný kuchař, který nám byl po celou dobu k dispozici. Seděl jsem u jednoho stolu s Bohouškem Záhorským, Františkem Filipovským a Miroslavem Homolou.

Vzpomínali na vesnické divadlo, na mládí, dětství. Jenom jsem seděl a v tichosti hltal jejich vyprávění. Byl to zážitek. Dokonce i ti číšníci, co nám dolévali pití, seděli v boxech po stranách a mlčky poslouchali. Takhle jsme sedávali třeba i do dvou do rána.

Poznal jste se osobně také s některými hvězdami prvorepublikových filmů?
Ano. Měl jsem tu čest. Chodil jsem na soukromé hodiny herectví k Milošovi Nedbalovi. Jeden zážitek mám třeba s Otomarem Korbelářem. Natáčeli jsme spolu v Jičíně a měli pokoje hned vedle sebe. Večer u mě zaťukal na dveře a zeptal se, jestli bych se s ním nechtěl projít. Na procházce vzpomínal na dobu, kdy býval hvězdou karlínského divadla. Přijel pro něj kočár, ale bez koní. Táhli ho lidé po celé Praze.

Svěřil se mi i s tím, jak se odnaučil pít alkohol, který měl rád. Jednou někde natáčel a z Moravy si nechal přivézt demižon slivovice. Jakmile to uviděl režisér Vávra, nasadil na něj asistenta, aby ho hlídal. Tak on si tu slivovici schoval někam do rumiště do kopřiv. Když se pak večer po natáčení pro ni vrátil, viděl už jenom odjíždějící náklaďáky. Všechno to tam bylo zasypané.

Kromě herectví se věnujete také dabingu. Několik let jste v americkém animovaném seriálu Simpsonovi namlouval postavu Smitherse. Proč spolupráce skončila?
Namluvil jsem 55 dílů, pak se ale stala nešťastná věc. Odjel jsem na Mikuláše na chalupu a zašel ke kamarádovi na zabijačku. Všude sníh, náledí, byla tam namrzlá vyjetá kolej od náklaďáku a já si tam zlomil nohu. Měl jsem dva měsíce nechodící sádru. A v tu dobu mi z produkce volali, že přišlo dalších dvacet dílů, které je potřeba namluvit.

Vzhledem ke své indispozici jsem nikam nemohl, tak jsem místo sebe doporučil jiného kolegu. Byla to krásná práce, Simpsonovi jsou fenomén. A to jak třeba postavu Marge namlouvá Jirka Lábus, to je fantazie. 

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Herec Miloš Vávra po předepsaných lécích zhubl 30 kilo. Co dnes dělá drsňák z filmů Láska z pasáže či Kamarád do deště?