Zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let je nutný. Stát i rodiče se musí spojit, radí experti

„Regulaci sociálních sítí v tuto chvíli považuji za klíčový krok číslo jedna. Sítě mají nepochybně devastující efekt na zdraví, a nejen duševní, dětí i dospívajících a omezení je na místě. Musíme si zároveň ale položit otázku, kdo vychovává naše děti a nese primární odpovědnost za jejich výchovu – to nemůže být pouze stát. Představme si, že za současný stav fyzického a duševního zdraví převezme odpovědnost stát a dá rodičům vzkaz: ‚Nebojte se, vše bude v pořádku, protože my to za vás vyřešíme.‘ To nemůže nikdy fungovat,“ řekl pro CNN Prima NEWS nový Národní protidrogový koordinátor Pavel Bém.

Je to právě on, kdo bude v následujících čtyřech letech jedním z hlavních poradních hlasů premiéra Andreje Babiše (ANO) a bude mu připravovat podklady v oblasti závislostní politiky i duševního zdraví.

Bém: Je v pořádku hledat rychlá řešení, ale…

„To, na co se nyní díváme a o čem hovoříme, je jen špička ledovce, kde hledáme rychlá řešení. To je v pořádku a základní poselství stát společnosti musí dát. Ale myslím, že je třeba se podívat i na to, co se děje pod hladinou, kde se skrývá masa ledu. Jen prostý zákaz nebo forma regulace je řešením, které nás k cíli nedovede. Je to první krok, ale za ním musí následovat minimálně desítka dalších,“ doplnil Bém v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.

Pokud s Pavlem Bémem dnes otázku závislostí a z toho pramenící zhoršující se duševní zdraví u mladistvých probíráte, nabídne vám velmi edukovaný a pestrý vhled do problematiky se všemi souvislostmi. I proto je třeba řadu jeho vyjádření vnímat v kontextu. Celý rozhovor s novým Národním protidrogovým koordinátorem Pavlem Bémem (ODS) o tom, jaká regulace a zákazy v oblasti závislostí vláda připravuje, proč je třeba začít edukovat především rodiče, zapojit do řešení problému praktické lékaře nebo kolik peněz oblast závislostí potřebuje, si budete moci na CNN Prima NEWS přečíst již začátkem příštího týdne.

Důležitým hlasem v celé debatě bude i tajemnice rady vlády pro duševní zdraví psychiatrička a členka ANO Dita Protopopová. „Zákaz beru jako jednu malou část všech těch opatření. Musíme udělat mnohem víc. Už dnes v některých zemích věková regulace platí, ale obchází se. Musíme poučit lidi o rizicích, aby pochopili, co to dělá s lidským mozkem, emocemi, se sociálními vazbami. Až poté zákaz sedne na úrodnou půdu,“ uvedla lékařka na páteční tiskové konferenci po jednání rady.

Dalším klíčovým mužem, který bude do vládní agendy tohoto typu svými odbornými stanovisky promlouvat, je ředitel Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) Jiří Horáček. Ten se k problematice zákazu sociálních sítí dětem a dospívajícím vyjádřil v rozhovoru pro Echo24.cz a společně s Bémem se shodují na tom, že situace se tak rychle a dramaticky vyvíjí, že je třeba přicházet s rychlými řešeními, která nejsou apriori systémová. Zároveň ale jasně deklarují, že bez těch systémových nebudou mít ta jednorázová řešení úspěch.

Horáček: Babišův energický začátek vítám

„Vnímám to velmi pozitivně a jsem rád, že politická reprezentace reflektuje tento zásadní problém. Uvidíme, zda je plošný zákaz nejlepším řešením, to se těžko v tuto chvíli odhaduje. Dovedu si představit, že děti a dospívající to budou obcházet a také se může stát, že i sebelepší záměr nebude fungovat. Avšak problém je natolik vážný a dopad na dětskou a dospívající mysl je tak zásadní, že jakýkoliv energický začátek řešení je namístě a rozhodnutí premiéra Babiše proto vítám,“ řekl v rozhovoru Jiří Horáček a svá tvrzení dokládá daty z roku 2022 z USA, která říkají, že 97 procent dětí a adolescentů je takřka celý den na sociálních sítích a více než polovina z nich není schopna je vypnout, ani když chtějí.

A právě závislostní rysy shodné s těmi u alkoholu, tabáku nebo drog, dokládají i data českých vědců. O tom, že závislost mladistvých na digitálních technologiích se nebezpečně zvyšuje už v loňském roce informovala vedoucí Rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí Pavla Chomynová v prezentaci, kterou má redakce k dispozici. Ta vychází ze studie odborníků z Univerzity Palackého v Olomouci HBSC (Health Behaviour in School-Aged Children).

Sociální sítě mají stejné projevy závislosti jako alkohol

„Z dat z roku 2022 vyplývá, že osm procent českých dospívajících dětí ve věku 11 až 15 let je zařazeno do kategorie problematických uživatelů sociálních sítí. Ti už vykazují znaky závislostního chování, které si představíte jako u klasických látkových závislostí – alkohol, nikotin a další,“ uvedl pro CNN Prima NEWS datový analytik Petr Baďura s tím, že dalších 23 procent mladistvých spadá do kategorie intenzivních uživatelů, z nichž se problematičtí uživatelé rekrutují.

Závislostní projevy na sociálních sítích jsou podle výzkumu podobné jako u alkoholu nebo drog. „Projevuje se to tím, že v okamžiku, kdy jsem bez sociálních sítí, tak mám nutkavé myšlenky se tam vracet, nejsem schopen přemýšlet nad ničím jiným, dostávám se do konfliktů se svým okolím kvůli času, který trávím na sociálních sítích. Lžu o tom, skrývám ten čas,“ doplnil Baďura s tím, že aktuálně pracují na novém sběru dat, která by mohla být k dispozici začátkem roku 2027.

Zajímavým východiskem z dat je i to, že se nejedná o problém u nižší sociální třídy, jak to třeba bývá u drog nebo alkoholu, naopak závislostem na digitálních technologiích propadají i děti z bohatých a tzv. dobře situovaných rodin.

Hollan: Bagatelizace dětem strašně ubližuje

Podle ředitele Asociace poskytovatelů adiktologických služeb Matěje Hollana, který se oblasti závislostí věnuje dlouhodobě, je zcela prokazatelné to, že za vznikem závislosti stojí právě užívání sociálních sítí, byť se v debatě často začínají objevovat hlasy, že to není úplně prokazatelné.

„Ti, kteří se k tomu často bez znalostí a vágně vyjadřují a situaci tím bagatelizují, si neuvědomují, jak obrovskému problému čelíme a že tím v reálu těm dětem jen strašně ubližují. Lidé nechápou, že je tam ten brutální závislostní rozměr. Je pro ně nepředstavitelné, že ten takzvaný závislostní design sociálních sítí, který je okopírován z hazardních přístrojů, může způsobit to samé, co alkohol, nebo právě hazard. Pokud někde vzniká silná závislost jako u tabáku, alkoholu nebo drog, dětem to prostě nepatří. Nejde tu o omezení svobody nebo snahu znemožnit práci s digitálními technologiemi tak, aby byly dětem prospěšné, jde o regulaci něčeho, co vzbuzuje výraznou závislost. Takhle na to musíme koukat. Rodiny na toto samy prostě nestačí a stačit nemohou,“ řekl pro CNN Prima NEWS Hollan.

Čtyři roky debat a výsledek nikde

Reaguje tím na řadu politiků, ať už koaličních nebo opozičních, kteří se v posledním týdnu začali k tématu bez znalosti věci vyjadřovat. Často argumentují svobodou slova, nedostatkem dat, hlavním úkolem rodiny i tím, že zákazy a regulace nic neřeší. Většina z nich ale přímou zkušenost se závislým dítětem nemá, závislostem se nikdy nevěnovala a žádná data o tom, jak tristní situace nejen v Česku je, neviděla. Nehledě na to, že přesně takto probíhala debata celé minulé vládní období, počty dětí, kteří vykazují rysy těžké až středně těžké deprese, rostou a politická reprezentace neudělala vůbec nic.

„A tak se tu všichni díváme na stopadesátou debatu o sítích, mobilech, energiťácích a návykových látkách. Zkusme si odpovědět, kdo celé ty roky vyhrává?! Naše děti to rozhodně nejsou. Jistě, umíme zvýšit počet psychiatrů, psychologů, terapeutů, adiktologů, obezitologů… Můžeme si povídat o tom, jak je důležitá prevence, motivace, nabízení náhradních volnočasových aktivit. A pak každý rok sledovat, jak je v tom rozpočtu na prevenci furt stejné nic. A co všechno dělají země kolem nás. A nebo můžeme konečně něco udělat! Našim dětem držím pěsti,“ vyjádřila se k celé debatě bývalá poslankyně TOP 09 Martina Ochodnická, která se ve Sněmovně marně snažila prosadit například zákaz prodeje energetických nápojů do 18 let.

Expertka: Stát musí stanovit počet hodin dětí na mobilu

Před bagatelizací problému varuje i expertka Michaela Mlíčková Jelínková, jež se dlouhodobě věnuje digitálním technologiím ve světě dětí a založila platformu Digibalanc. Ta má pět jasných pilířů – školy bez smartphonů, děti do 13 let bez chytrých telefonů, zákaz sociálních sítí do 15 let, více volné dětské hry bez technologií a zásahů dospělých či žádní AI „companion chatboti“ do 18 let.

„Roste nám celá jedna generace dětí, z nichž některé budou trpět následky nevědomosti svých rodičů. Už existují vědecké studie prokazující změny v mozku u dětí, silně exponovaných digitálním technologiím. Reálně hrozí, že budou mít trvale zhoršené například soustředění, které je ale základem úspěchu v práci. Tyto děti budou dost možná nezaměstnatelné, možná závislé na AI. Kdo bude platit péči o ně? A z čeho? Bude to nesmírná zátěž pro veřejné finance a de facto to ohrozí konkurenceschopnost pracovní síly,“ řekla CNN Prima NEWS Mlíčková.

Stát podle ní musí dát jasná doporučení rodičům, aby věděli, jak s digitálními technologiemi u svých dětí pracovat. „Stát musí dát jasné rady rodičům, kolik hodin denně online je maximum pro ten který věk. „V České republice trpí či je ohroženo syndromem vyhoření, často spojeným s nadužíváním digitálních technologií dětmi, až půl milionu rodičů. Nevědí, co si počít, stát jim musí dát konkrétní praktické rady zaštítěné autoritou státu. Můžeme se učit od Austrálie, Francie, Skandinávie nebo Nizozemí. Všechny tyto země již rodičům daly jasný návod, jak digitální technologie u dětí řídit,“ doplnila expertka.

Ve veřejném prostoru se objevuje i názor odborníků z Masarykovy univerzity, kteří zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let nedoporučují, jelikož podle nich není jasně prokázané, že zhoršení duševního zdraví dětí a dospívajících je důsledkem užívání sociálních sítí. „V tomto ohledu se může zdát, že plošný zákaz je nejjednodušší řešení. V současné době ale neexistuje dostatek odborných závěrů, které by jednoznačně podporovaly pozitivní dopady celoplošných zákazů. Hrozí, že zavedeme opatření, která mohou napáchat nejasné škody, a vlastně tak psychickému zdraví dospívajících spíše uškodit,“ uvedla Michaela Šaradín Lebedíková z týmu IRTIS.

Vobořil: Musíme jednat s průmyslem

Nicméně na tom, že užívání sociálních sítí není jediným důvodem zhoršení duševního zdraví dětí, se shodují všichni výše oslovení odborníci. O tom, zda bude rychlé a jednoduché opatření skutečně fungovat, má obavy i bývalý Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil, který je aktuálně velmi blízkým poradním hlasem Pavla Béma.

„Důvodům rozumím, chápu potřebu a moc bych si přál, aby to fungovalo, jen jsem trochu skeptický k tomu, zda to bude mít takový efekt, jaký chceme a jaký potřebujeme. Sociální sítě jsou jen část problému. Další jsou hry, různé chat roomy, kdy sice zakážeme jeden, ale další okamžitě vzniknou. Největším problémem je algoritmus, který to celé vytváří a posiluje typ závislostní komunikace. Jsem přesvědčen o tom, že musíme začít mluvit i s průmyslem a říct, že buď s tím začnou něco dělat nebo do toho začne vstupovat stát,“ řekl CNN Prima NEWS Vobořil.

Matěj Hollan k debatě dodává, že velké digitální firmy měly na dialog a návrh vlastního řešení spoustu času. „Ty firmy vynakládají nekonečné prostředky na to, aby blokovaly všechny snahy o snížení jejich zisků. Ty jsou na závislostním designu postavené a nedokážu si představit, co by se muselo stát, aby se ho vzdaly,“ doplnil Hollan.

Nicméně i tak už na půdě Evropské komise debata s IT giganty probíhá a podle informací redakce se nějaké celoevropské řešení k zákazu sociálních sítí připravuje. Zákaz sociálních sítí pro děti do 16 let platí od roku 2025 například v Austrálii. Už dnes je mnoho zemí, které na legislativě zákazu smartphonů pro děti do 15 let pracují a většina evropských zemí už celostátně zakázala mobily ve školách, o čemž se v Česku od loňského roku také vede živá debata a to poté, co takový záměr prozradil ministr školství Robert Plaga v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.

Video: Robert Plaga o zákazu mobilů ve školách