Pár dekád dozadu bylo pořádání olympijských her naprostým politickým a společenským triumfem. To už neplatí. Čím dál více se ukazuje, že olympijské hry dokážou zanechat pořádnou díru ve státní pokladnici, a proto se některé státy po prvotním zájmu kandidatury často zřeknou.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Podvod s „voskovačkou“ na olympiádě? Vedení už rozhodlo, ve hře byla i česká medaile
Budoucí trend je jasný. O pořádání olympijských her mají zájem buď státy s již vybudovanou sportovní infrastrukturou (Salt Lake City-Utah 2034), pro které nemusí být hostování sportovních klání tak finančně náročné, anebo země, pro které peníze nehrají takovou roli. To se týká například ropných velmocí na Blízkém východě.
Mezinárodní olympijský výbor (IOC) společně s budoucími pořadatelskými státy pracuje na snižování nákladnosti pořádání olympijských her. To se mělo projevit už během letních olympijských her v Paříži, napsal list The New York Times.
Černá čísla jsou velký úspěch
I když Francie počítala s úspornými opatřeními, rozpočet olympiády nakonec překonal původní odhady o více než 100 procent. Hry každopádně vyšly veřejný a soukromý sektor asi na devět miliard euro (218 miliard korun), takže se zařadily mezi ty levnější. HDP Francie údajně povzbudily asi o 0,07 procenta.
Podobně se má v současnosti krotit Itálie při pořádání zimních olympijských her. Podle odhadů vyjdou na 5,9 miliardy eur (143 miliard korun) a vytvoří ekonomickou hodnotu asi 5,3 miliardy eur. V plusu tedy zřejmě neskončí, uvádí Euronews, přesto o žádnou díru v rozpočtu nepůjde.
Je každopádně velmi obtížné sledovat, kdy a komu se olympijské hry skutečně vyplatí. Je tady totiž velký rozdíl mezi investičním rozpočtem, který kupříkladu pokrývá stavbu areálů, a provozním rozpočtem samotných olympijských her, na který přispívá Mezinárodní olympijský výbor. Ten mimochodem vlastní veškerá práva na vysílání přenosů z her.
Která olympiáda vydělala nejvíc?
Stejně tak se obtížně vypočítává budoucí ekonomický dopad vzestupu turismu v dané lokalitě nebo užitek z nově postavených sportovišť. Jisté je, že poslední dvě olympiády ukazují, že se akce dá zorganizovat s podstatně menším rozpočtem než dřív.
Vždyť letní hry v Londýně (2012) stály v přepočtu 348 miliard korun, ekonomickým propadákem skončily hry v Riu v roce 2016 (rozpočet v přepočtu 490 miliard korun) a nejdražší olympiádou byly zimní hry v Soči v roce 2014 (přes bilion korun).
Po ekonomické stránce nejlepší olympiádou byly dosud letní hry v Los Angeles v roce 1984, které skončily v zisku přes 200 milionů dolarů (čtyři miliardy korun). CNBC ale upozorňuje, že zopakovat tento úspěch při tamní olympiádě v roce 2028 nebude nic jednoduchého.
V současnosti rezonuje možnost pořádání olympiády také v Česku. V minulosti o to usiloval někdejší pražský primátor Pavel Bém, v současnosti myšlenku oživil ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé).
PODÍVEJTE SE: Olympiáda v Česku? Šťastný si to dovede představit. Asi na Monínci, rýpl si exprezident Klaus