Hřibova nástupkyně o své vizi: Zdražení MHD i parkování, „bazén“ Vltava či konec bytové krize

V politice jste od roku 2022, není to krátká doba na funkci primátorky?
Nemyslím si, že politici musí nutně být kariérní politici, kteří jsou pouze v politice 20 let. Přináším zkušenosti z byznysu, ze soukromé sféry. Pracovala jsem také v zahraničí, kde jsem strávila celkem osm let života. Pracovala jsem pět let pro Evropskou komisi na hlídání hospodářské soutěže a ochrany spotřebitelů. Věřím si, že mám energii, a proto jsem se postavila do té volby. A zároveň je mi 42 let, takže mi přijde, že to je ten správný čas, kdy do toho má člověk jít.

ČTĚTE TAKÉ: ODS chystá stínovou vládu. Babišovi budou konkurovat exministři i senátor. Ve hře je i Ivan

Zároveň jste také maminka a máte tři poměrně malé děti. Skloubení rodiny a politiky je u žen političek stále téma, a tak se ptám, zda budete schopná funkci skutečně naplno vykonávat?
Mám rodinu na prvním místě. Když jsem si připravovala na rozhovor, tak jsme si vlastně říkali, že můj předchůdce Zdeněk Hřib má také tři děti a nikdo mu tu otázku za 7 a půl let nepoložil. Nicméně rozumím situaci v České republice a rozumím tomu, že nejsme tolik zvyklí vídat ženy mého věku ve veřejných funkcích. Na Západ od nás je to běžnější.

Společnost nechce v politice vídat ženy s dětmi

Čím to je?
Je to větší otevřeností společnosti. Nicméně přijde mi, že spousta žen, matek, jsou o to výkonnější manažerky, protože vás život naučí delegovat úkoly, soustředit se na to, co je důležité, minimálně prokrastinovat a mít tah a cíl na branku. Zároveň mám to štěstí, že žiji nedaleko své práce a žiji ve městě 15minutových vzdáleností (V dostupné vzdálenosti mít vše, co k životu potřebuji: školku, školu, práci, lékaře atd. – pozn. red.), které propagujeme. Samozřejmě nejsem na to rodičovství sama, mám manžela, který mě podporuje a který mi fandí. Ale potom je tu tlak české společnosti, který nechce vídat ženy v tomto věku s malými dětmi v politice.

Myslíte, že nechce?
Myslím si, že nechce. Osobně cítím ten tlak, i ty komentáře na Facebooku, že děti na tom budou nějak hůře, když budu v pozici primátorky. Za mě je to přesně naopak. Přinesu do politiky to, co spousta žen a matek menších dětí zažívá ve veřejném prostoru v Praze. Dostupnost MHD, dostupnost pediatrů a tak dále. Doteď jsem se připravovala na politickou roli, abych mohla české společnosti vrátit to, co v sobě mám: vzdělání, zkušenosti ze zahraničí, praxe z byznysu. Pokud bych čekala až děti odrostou, tak mi bude 55 nebo 60 a možná už bude pozdě.

Dopoledne jsem manažerka, případně politička, a odpoledne sedím na pískovišti s dětmi na hřišti. A je to vlastně takový relax a vyváženost toho života. Zároveň vidím realitu, kdy si nemáte na hřišti kam odskočit na toaletu a nikdo to neřeší, protože nás prostě stále ještě především reprezentují muži. Neříkám, že to je úplně jejich vina, ale některé ty věci a problémy prostě vnímají jinak.

Kterým tématům byste se tedy jako primátorka chtěla věnovat?
Praha musí být pro Pražany. Nejdůležitější věc, která nás pálí, je nedostupné bydlení. Piráti mají jako hlavní téma rozhodně to, abychom nakopli tuto situaci a vyřešili nedostupné bydlení a neúměrné ceny, které spoustu lidí odsoudí k celoživotnímu nájmu. Naší další částí programu je, aby to bylo funkční město, ideálně město 15minutových vzdáleností: aby měl každý v dosahu služby, školky, školy, péči o seniory, zdravotní služby. Mými tématy budou – dostupnost bydlení, doprava, zejména podpora MHD, ale i to, aby město bylo průjezdné a funkční pro všechny způsoby dopravy – zejména ale MHD, pro pěší a pro cyklisty. Třetí věc jsou služby, abychom ideálně budovali město 15minutových vzdáleností.

Bydlení stále jako číslo jedna

Jak chcete řešit nedostupné a drahé bydlení? Máte nějaký recept, se kterým vaši předchůdci za ty roky ještě nepřišli?
Přijde mi skvělé, že máme Pražskou developerskou společnost i Městskou nájemní agenturu, což jsou organizace, které rozjeli Piráti, ale velmi mě mrzí, že jsme zatím nepostavili ani jeden městský byt. Projekty se chystají nebo jsou v přípravě. Brzy má vzniknout asi 500 nových městských bytů. Toto je ale něco, za co bych se chtěla zasadit, aby městská výstavba bytů pokračovala rychlejším tempem. Není to něco, co vám sníží ceny bytů o miliony, ale potřebujeme je mít k dispozici pro potřebné profese, které ve městě chceme mít. Stejně tak chci podpořit Městskou nájemní společnost. Není to nástroj pro široké masy obyvatel, má sloužit pro sociálně nejzranitelnější skupiny obyvatel.

Proč bych jako vlastník soukromého bytu měl jít touto cestou, když si dokážu najít nájemníky standardní komerční cestou?
Můžete si ho pronajmout sama, ale bude vás to stát nějaké úsilí. Tady máte garanci, že se vám o něj město třeba na dva roky postará, nemusíte řešit, kdo v něm bydlí, nemusíte řešit žádné problémy s nájemníkem, což za vás přebere ta společnost. Možná je to pro některé lidi nástroj, jak se zbavit starostí a zároveň i pomáhat. A Češi rádi pomáhají.

Když tady před volbami seděl Zdeněk Hřib, tak hovořil o své představě toho, že pokud mám více bytů, tak ten, ve kterém nebydlím, by se měl danit vyšší daní. Souhlasíte s ním?
Moje DNA je rozhodně to, že v bytech se má bydlet a nemají být pouhou investiční komoditou. Máme tady zahraniční investory, kteří vlastní spoustu bytů, spekulují a čekají na jejich růst a nestarají se o to, aby byly v koloběhu. To je věc, kterou musí Praha řešit.

Ať každý vlastní bytů kolik chce, ale ať nejsou prázdné.

Jak?
Stále po letech nemáme žádný nástroj, jak přesně změřit, kolik těchto bytů přesně je.

Je vám vyčítáno, že zasahujete do soukromého vlastnictví…
Nikdo nepřišel s ničím jiným. Nemáme data o rozsahu problému. Měli jsme ve sněmovním programu chytré řešení, aby obce mohly selektivně zvýšit daň z nemovitosti, pokud by shledaly, že na jejich území je právě tento problém s nedostupností bydlení. Pokud byste prokázala, že máte v určitém bytě trvalé bydliště, tak by daň zůstala stejná. Ale pokud by po nějakou dobu vlastník nebyl schopný doložit, že je byt využitý, tak by obec měla mít nástroj, jak motivovat vlastníky, aby svůj byt dali na trh.

Měla by se týkat i těch, kteří vlastní více bytů, pronajímají je, ale je to nějaká jejich investice na stáří nebo v nich bydlí děti a tak podobně?
Ne, za mě je to v pohodě. Ať každý vlastní bytů, kolik chce, ale neměly by zůstat prázdné.

Jak si máme představit koncept takzvaného patnáctiminutového města, jak jste o tom hovořila?
Je to koncept, kdy máte v docházkové nebo blízké dojezdové vzdálenosti všechny služby, které pro svůj život potřebujete. Na mém konkrétním příkladu, kdy jsme rodina s malými dětmi, tak je pro mě důležité mít v dostupné vzdálenosti dětskou skupinu, školku, školu a ideálně i zaměstnání. Nechceme tvořit Prahu jako město, kde se na jednom konci spí, ale nežije. Zároveň je k tomu potřeba doplnit městskou zeleň, parky a prostor na trávení volného času, aby člověk nebydlel u metra ve vysokých věžácích a musel cestovat za volnočasovými aktivitami dětí několik stanic metrem. Chceme tvořit město, ve kterém se dobře žije všem, kteří v něm žijí.

V projevu na pirátském fóru jste mluvila i o tom, že nechcete mít z Prahy asfaltovou džungli? Jak to jde ruku v ruce s tím, že chcete mít přístupné město?
Chceme zachovat zeleň ve městě, chceme příjemné město na žití, mít stromy, parky. Potřebujeme zachovat vyváženost života ve městě. Líbilo by se mi Vltavu více zpřístupnit Pražanům ke koupání, tak jako to udělali například v Paříži, abychom mohli využívat ochlazující prvek Vltavy. Abychom například na některém z ostrovů měli malou pláž, aby se znovu rozjela občanská plovárna. Souvisí to se zelení a s tím příjemným trávením volného času ve městě a tou pohodou života obyvatel.

Je ještě nějaké další místo, které byste chtěla v Praze proměnit?
Osobně by se mi líbilo Prahu více zmezinárodnit, dodat jí sebevědomí a přilákat například další evropskou agenturu nebo agenturu OSN. Pořád jsme taková popelka v regionu. Když jdete do Mnichova nebo do Vídně, tak tam máte spoustu mezinárodních institucí. Nechci, aby to vyznělo, že mým jediným cílem je mít z Prahy město summitů a mezinárodních agentur, ale jako nadstavbu k programu by se mi líbilo přivést sem možnosti kvalifikované práce, ale i mezinárodní zviditelnění například skrze pořádání více summitů.

Máte představu, co byste případně chtěla v primátorském křesle stihnout? Projekt nějakého mostu, lávky či náměstí?
Musíme dotáhnout to, co je již rozjeté – tedy stavbu metra D či opravu Libeňského mostu. Je nutné se postavit čelem k nutným opravám a rekonstrukcím objektů, které se například stavěly v 70. letech minulého století a jimž dobíhá životnost. Také zmíním parkovací reformu nebo diskuzi o tom, kolik nás stojí MHD. Tu je třeba neustále rozvíjet.

Piráti se nebojí zdražení MHD i parkování

Jste pro zdražení MHD? Je faktem, že Praha dotuje MHD dramaticky. Jsou tedy Piráti ochotni toto nepopulární téma zvednout?
Především jsem pro vyváženou reformu. MHD stojí asi 25 miliard z celkového rozpočtu. Nelze jen zdražit městskou dopravu a současně zachovat velmi výhodné ceny parkování v Praze – tím bychom spoustu lidí přesunuli na silnice.

Takže zdražit i parkování?
Přesně tak. Je třeba řešit nějaký kompromis. Jsou v jednání nějaké návrhy. Piráti mají odvahu se domluvit na kompromisu. Dopravu je nutné řešit komplexně jako jedno téma. Rozhodně nemůžeme jen zdražit MHD a nechat po městě velmi levné cestování autem, protože to ve finále neprospěje nikomu z nás. Rozhodně nejsem proti tomu, aby někdo cestoval po hlavním městě autem, sama takto také jezdím.

Místopředseda ODS Tomáš Portlík ale třeba tepe Piráty za to, že výstavba metra D je zasekaná, Libeňský most je totální chaos…
To se nedá říct takto jednoznačně. Třeba předseda ODS Martin Kupka naopak Zdeňka Hřiba pochválil, že rozhýbal dopravní investice v Praze. Společně pak musíme řešit to, aby opravy probíhaly koordinovaněji a pracovalo se na nich takzvaně 24/7, jak vidíme v západních zemích.

Neselhává město právě v otázce koordinace, což pak třeba vede k té kritice na hlavu náměstka Hřiba? A šlo by s tím něco z pozice primátorky udělat?
Rozhoduje hlavně jedenáctičlenná rada, primátor sám o nějaké stavbě nerozhoduje. Z městské části však mám zkušenosti, jak takové věci chodí. Chodník patří jednomu subjektu, lampu spravuje někdo jiný a komunikace spadá pod někoho dalšího. Všechno jde, když se chce.

Na Zdeňka Hřiba jsem pyšná

Jak hodnotíte působení Zdeňka Hřiba na primátorském postu? A dokázala byste najít jednu věc, kterou byste na jeho místě udělala jinak?
Jako na svého primátora jsem na něj byla opravdu pyšná. Se svým týmem zvládl provést Prahu covidovou krizí či největším přívalem ukrajinských uprchlíků po začátku ruské invaze. Hlavní město za jeho vedení fungovalo dobře. Výsledky má ale i jako náměstek pro dopravu. Zvládl rekonstruovat Barrandovský most, teď se dokončuje ten Dvorecký. Postavila se lávka na Štvanici, staví se tramvajové tratě.

A ta jedna věc, k níž byste se postavila jinak?
Kladla bych spíše větší důraz na mezinárodní Prahu, i když Zdeňka kvituji, že město postavil na roveň západních evropských měst. Nemám proč mu něco vyčítat. Samozřejmě, když něco děláte, schytáváte vždy nějakou kritiku. Zdeněk je politickou osobností, která má nějaký styl komunikace, který ne úplně všem vyhovuje. Vyčítá se mu, že je arogantní. Zároveň si ale ze sebe hlavně kvůli této výtce umí udělat srandu. Třeba když nosil tričko s nápisem v angličtině „Já nejsem arogantní, to je můj obličej.“

Zůstaňme ve Sněmovně. Jak hodnotíte práci poslaneckého klubu Pirátů? Jsou opravdu tou nejtvrdší, ale současně nejkonstruktivnější opozicí, jak říkají nejen oni sami, ale i někteří komentátoři?
Vždy se mi líbilo, že jsme strana založená na datech, ale zároveň máme tah a odvahu dělat reformy a modernizovat Česko. Třeba chození pozpátku ve Sněmovně mi přišlo trefné vyjádření, v jakém stavu naše země pod touto vládou je. A to i když tato akce nevyvolala souhlas všech vnitrostraníků. Vždy vedeme kampaň tak, abychom mohli naplnit sliby. To ale v Česku není automatické. Takže bychom měli přejít k tomu, co je důležité a na co klást důraz, kam směřovat naši zemi. Místo toho se politika přesouvá k neodbornému lákání pozornosti.

A nepřispívají k tomu i Piráti svými výstupy, když byla řeč o chození pozadu?
Hlavně tím chceme přitáhnout pozornost k danému tématu, takže to není z naší strany jen pouhá show. Neděláme takové věci nonstop. Lidé jsou už otupělí z útoků jeden na druhého a z prázdných hesel. Do funkcí jsou také často voleni stále stejní lidé ze stále stejných stran, které za sebou mají škraloupy. Piráti přitom sází na bezkorupční postoj a na politiku založenou na datech.

Spolupráci na magistrátu nevylučuji ani s ANO, ani s ODS

Jste připravená na vyhrocené debaty a mnohačetné osobní útoky na magistrátu?
U takových otázek žertuji, že jsem vyrostla u koní a u rodiny v Anglii, kde jsem pracovala jako au pair i kydala hnůj, takže se mi to bude na magistrátu hodit. Prošla jsem už mnoha prostředími, takže věřím, že to zvládnu. Mám tah na branku a jde mi o prosazování reálných řešení. Invektiv směrem k Pirátům jsem si přečetla během volební kampaně do Sněmovny už mnoho. Dokud vám někdo nevyhrožuje smrtí, dá se na to zvyknout.

Kandidáti na primátorský post budou vesměs novými tvářemi. Už jste si jasně řekli, kdo je pro Piráty možným partnerem a u koho spolupráci vylučujete?
Piráti vždy zveřejňují svou povolební strategii, takže si volič může předem udělat obrázek. To je jedině dobře. Tuto strategii brzy zveřejníme, ale z toho našeho DNA jednoznačně vyplývá, že bychom vyloučili koalici s komunisty nebo s SPD.

Portlík je pankáč, chci se s ním sejít na kávě

Takže koalici s ANO nebo se Spolu, potažmo ODS nevylučujete?
V této fázi nic nevylučuji. Strategie bude zavčas odsouhlasena členskou základnou a zveřejněna. Počítám, že někdy v červnu, červenci to bude jasný veřejný dokument.

Na sjezdu ODS se ale moc netvářili, že by vás brali jako partnera. Jasným vzkazem kongresu dokonce bylo – s Piráty nikdy. Navíc s místopředsedou strany Portlíkem jako kandidátem na primátora se bude shoda hledat velmi těžko.
Neznáme se osobně, takže plánuji se s ním sejít někde na kávě a vše do října probrat. V medailonku psal, že je takový pankáč, takže uvidíme, co z té diskuze bude. Ráda bych slyšela výhrady směrem k Pirátům a třeba našla společné průsečíky. Chci ho poznat jako člověka, protože se budeme potkávat.

Dříve jste podporovala Prahu Sobě Jana Čižinského. Proč nejdete do voleb za tuto stranu, čím si vás Piráti získali?
V minulosti jsem zvažovala život v zahraničí, ale nakonec vyhrála Praha, za což jsem neskonale ráda. Chtěla jsem se rozkoukat v pražské politice, takže když jsem se dozvěděla, že je možné za Prahu Sobě sbírat podpisy pro občanskou kandidátku, přišlo mi jako fajn věc se takto zapojit. Poté jsem si uvědomila, že politika je opravdu pro mě a že chci působit v celostátní straně. Piráti jsou pro mě tou nejdemokratičtější stranou, která nabízí svým členům širokou možnost zapojení i vnitrostranické vzdělávání. Po prvním sněmovním období byli hodnoceni jako nejvýkonnější a nejpracovitější. Vstup do politiky je závažná věc. Chvilku jsem samu sebe blokovala kvůli malým dětem, ale pak přišel zlomový moment, kdy jsem měla rozhovor s Olgou Richterovou. Tehdy jsem si říkala, že když tu práci zvládá i jako máma, tak se o to taky musím pokusit.

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Farský: Macinka škodí Evropě a to se Trumpovi líbí. Jste Bidenovi sirotci, vmetl mu Vondráček