Americký prezident Donald Trump během své kampaně opakovaně sliboval, že válku na Ukrajině ukončí za jeden den. Od Trumpova návratu do Bílého domu však válka spíše zesílila, než že by oslabovala, stojí v analýze deníku The New York Times.MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Zničená ruská loď a zásah radaru. Pomáhají Kyjevu se zázračně přesnými údery letouny […]
Menej ako 1 min.
min.
Americký prezident Donald Trump během své kampaně opakovaně sliboval, že válku na Ukrajině ukončí za jeden den. Od Trumpova návratu do Bílého domu však válka spíše zesílila, než že by oslabovala, stojí v analýze deníku The New York Times.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Zničená ruská loď a zásah radaru. Pomáhají Kyjevu se zázračně přesnými údery letouny NATO?
V roce 2025 bylo totiž podle zprávy OSN zabito a zraněno více civilistů než v předchozích 12 měsících a ukrajinská města zasáhl větší počet raket. Rusko zároveň během pomalého postupu dobylo více území než v kterémkoli roce od zahájení invaze, píše vojenský zpravodajský web Militarnyj na základě dat z Deep State. Moskva během nejkrutější zimy dekády také prakticky zničila ukrajinskou energetickou síť, doplnil deník The New York Times. „Byl to těžký rok. Ostřelování, nutnost chodit do práce, řešení domácích problémů, žádná elektřina, žádné topení. Myslím, že to bylo extrémně těžké,“ řekl Oleksandr Polishchuk, jehož manželka byla jednou ze 13 lidí, kteří zahynuli, když v dubnu raketa dopadla na jejich bytový dům v ukrajinském hlavním městě Kyjevě.
Podle Kielského institutu pro světovou ekonomiku americká pomoc Ukrajině v roce 2025 klesla o 99 procent ve srovnání s předchozím rokem. Amerika přestala dodávat zbraně Kyjevu, pokud za ně on nebo jeho západní spojenci nezaplatili a Rusko zároveň zvýšilo svou vlastní produkci raket, dronů, granátů a min, připomíná web Responsible Statecraft.
S odklonem od politiky Bidenovy administrativy, která spočívala v izolaci Putina, se Trumpovi alespoň podařilo přimět Rusko a Ukrajinu k jednání o míru. Trump odložil tradiční diplomatické principy a místo toho se obrátil na vyjednavače, které považuje za zkušené uzavíratele dohod. Zavedl také sankce, které snížily příjmy z ropy, jež pohánějí válečnou mašinérii Moskvy, píše The New York Times. Putin ale jednáními získával čas, aby mohl pokračovat v útoku. Trump následně ve svém projevu uznal, že vyřešit válku je mnohem těžší, než si myslel. Ukrajinští představitelé podotýkali, že americký prezident by musel podniknout důraznější kroky, aby Putin změnil své smýšlení.
Trump ale upřednostňuje sílu nad jinými vlastnostmi a tvrdí, že ho Putin „respektuje“ způsobem, jakým nerespektoval předchozí americké administrativy. Prezident USA mnohokrát prohlásil, že k válce by nikdy nedošlo, kdyby byl hlavou státu v době, kdy v roce 2022 začala invaze. Svůj vztah s Putinem označil za „fantastický“ a opakovaně tvrdil, že Putin „chce mír“. Dokonce občas akceptoval přepisování historie, mimo jiné i tím, že ze zahájení války obvinil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, informoval web Axios.
Mnoho Ukrajinců vnímá Trumpa jako loajálního pouze k sobě samému a obávají se, že ve svém spěchu ukončit válku vnutí Ukrajině nespravedlivý mír. Evropští spojenci podotýkají, že Rusko nesmí ze své agrese nic získat. Mírový plán vytvořený Američany a Rusy se ale Ukrajině jevil jako požadavek na kapitulaci, píší The New York Times. Proto se ukrajinští vyjednavači snaží podmínky změkčit a jednání už měsíce pokračují bez jasného výsledku. Zelenskyj zároveň namítl, že Trumpova administrativa se více než Rusko přiklání ke kompromisu ohledně Ukrajiny. „Američané se často vracejí k tématu ústupků a příliš často se o těchto ústupcích diskutuje pouze v kontextu Ukrajiny, nikoli Ruska,“ řekl Zelenskyj na mnichovské bezpečnostní konferenci.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Petře, děkujeme. Zelenskyj ocenil Česko, při proslovu v Mnichově oslovil prezidenta Pavla
