Nástupní váha téměř 180 kilo a obvod pasu 142 cm. S takovými mírami třináctiletý Patrik v lednu započal svou cestu hubnutí. Během měsíčního pobytu v Olivovně dokázal shodit více než 10 kilo. „Teď mám 168 kilo. Když jsem začínal, tak jsem ani nevyběhl patro, teď aspoň část ano,“ podělil se Patrik s redakcí CNN Prima NEWS. „Chtěl jsem teda zhubnout 20 kilo, ale to jsem si říkal spíše ze srandy,“ vysvětlil s úsměvem.
ČTĚTE TAKÉ: Ve vraku Epsteinova letadla se zastavil čas. Artefakty v koupelně připomněly nejhorší zločiny
Patrik ale není jediný, koho obezita trápí. V Česku se s ní potýká přibližně 16 procent dětí ve věku od 5 do 17 let, což je zhruba každé šesté dítě. Od pandemie covid-19 dětí s obezitou sice mírně ubylo, přesto se počet obézních dětí za posledních 20 let zpětinásobil. Odborníci tak mluví o epidemii.
Na léčebném pobytu tady v Olivovně děti stráví čtyři až pět týdnů. Přestože je experti naučí správně jíst a hýbat se, 15 až 20 procent z nich se sem znovu vrátí, protože přísný režim doma samy nezvládnou.
„V průměru tady máme od 90 do 100 dětí, které za dobu pobytu zhubnou pět až osm kilo,“ sdělil naší redakci ředitel léčebny Olivovna Miroslav Vacek. „Měli jsme tady i tříleté děti, které byly tak obézní, že sotva mohly chodit,“ doplnil zkušenost z léčebny.
Že jde o problém, ví odborníci i politici
Podle odborníků je základem pro léčbu i prevenci pohyb a správné stravování. Děti prý často nevědí, jak velké porce mohou sníst a že je důležité začít den snídaní. „Po snídani může být svačina. Pokud už jsou děti starší nebo dospívající, tak tam svačiny nejsou ani úplně nutné,“ poradila pro CNN Prima NEWS. „Preferovat bychom měli více denních dávek v menším množství, které zakončíme večeří,“ dodala.
Snižovat počty zejména obezních dětí chtějí i politici. Děti by se podle nich měly více hýbat a apelují na rodiče, aby je vedli ke zdravějšímu životnímu stylu. „Za mě je správnou cestou pozitivní motivace, kdy by zdravé potraviny měly podléhat nižšímu zdanění,“ vysvětlil svůj pohled například Patrik Nacher (ANO). Podpůrným řešením ke zvýšení pohybu u mladých pak prý může být i vyšší počet hodin tělocviku.
Michaela Šebelová (STAN) pak vidí jako jeden z dalších problémů horšícího se zdraví dětí energetické nápoje. „Děti je konzumují v hojném množství a neprospívá to jejich zdraví,“ vysvětlila. Oproti Nacherovi však není příznivkyně vyššího počtu hodin tělesné výchovy ve školách.
Podle Olgy Richterové z Pirátů je dlouhodobě opomíjen aspekt duševního zdraví. „Téma nedostatečně dostupné psychologické a psychiatrické péče hraje v tématu obezity velkou roli,“ dodala.
Obezita je prioritou i pro ministerstvo zdravotnictví, které momentálně testuje speciální náramky pro děti, které jim sledují pohyb a stravování. Pokud se projekt osvědčí, chce ho ministerstvo dále rozšířit.
NEPŘEHLÉDNĚTE: Macinka provokuje. Kritici si načůrali do mraveniště, teď v něm zmateně pobíhají, míní Kolář