„Opakovaně se zasazoval o zachování a další rozvoj Ústavu pro péči o matku a dítě v dobách, kdy čelil existenčním výzvám. Díky jeho úsilí zůstal ústav nejen zachován, ale nadále se rozvíjel jako špičkové pracoviště,“ uvedl ústav na webu. Pod vedením Feyereisla vznikl například tým takzvané fetomaternální medicíny, který je zaměřený na operace nenarozených dětí […]
2
min.
„Opakovaně se zasazoval o zachování a další rozvoj Ústavu pro péči o matku a dítě v dobách, kdy čelil existenčním výzvám. Díky jeho úsilí zůstal ústav nejen zachován, ale nadále se rozvíjel jako špičkové pracoviště,“ uvedl ústav na webu. Pod vedením Feyereisla vznikl například tým takzvané fetomaternální medicíny, který je zaměřený na operace nenarozených dětí v tělech matek, a moderní novorozenecká jednotka intenzivní péče.
ČTĚTE TAKÉ: Bojují o život, v léčbě je však brzdí posměch i stud. K odborníkům míří jen procenta z nich
Na smutnou novinu reagoval v pondělí i ministr zdravotnictví Vojtěch, který ji prý přijal se zármutkem. „Svou odborností zásadně přispěl k rozvoji porodnictví a významně se podílel na vzdělávání dalších generací lékařů. Jeho práce zanechává trvalou stopu v českém zdravotnictví. Upřímnou soustrast rodině, blízkým i všem kolegům,“ napsal na síti X.
Feyereislův nástupce Krofta v rozhovoru s ČTK v lednu řekl, že se jeho předchůdce kvůli klesajícímu počtu porodů snažil přijít s dalšími obory péče o ženu, jako je urogynekologie nebo onkogynekologie. „Podolí není jenom porodnice, ale pokrýváme kompletní spektrum péče o ženu ve všech etapách jejího života,“ řekl.
V roce 2024 se v Česku narodilo nejméně dětí od začátku 20. století, loňská čísla budou podle odhadů ještě horší. V roce 2021 bylo v ÚPMD přes 5 500 porodů, loni 3 752. „Situace je extrémně složitá, protože počet porodů klesá a pro nás je to hlavní zdroj obživy a získávání prostředků od plátců péče,“ uvedl v lednu Krofta.
Propad péče v porodnici podle něj Podolí musí vykompenzovat jinou léčebně-preventivní péčí, což je gynekologická péče a péče o ženy ve vyšších věkových kategoriích.
Porodnice prošla modernizací
ÚPMD sídlí v budově původně sanatoria z roku 1914 pod vyšehradskou skálou, budova je památkově chráněná. Za působení předchozího ředitele se jí podle Krofty podařilo z velké části opravit. „Pod jeho vedením prošlo zařízení rozsáhlou modernizací, byla vybudována nová klinická infrastruktura včetně porodních a operačních sálů a zároveň citlivě rekonstruována historická budova pod Vyšehradem,“ uvedl ústav.
„Dvě dekády předtím sem nebyla investována žádná větší částka, ten ústav byl skutečně v žalostném stavu,“ řekl v lednu Krofta. V současnosti má podle něj novou fasádu a střechu, novou budovu, ve které jsou porodní a operační sály, zrekonstruovaná oddělení šestinedělí i lůžková gynekologická oddělení.
Odborník na komplikované porody
Feyereisl po absolvování Fakulty všeobecného lékařství Univerzity Karlovy působil na II. gynekologicko-porodnické klinice v Praze. V roce 1990 byl jmenován docentem gynekologie a porodnictví, o deset let později nastoupil do čela ÚPMD.
„Ve své klinické praxi se věnoval zejména komplikovaným porodnickým stavům a významně přispěl k rozvoji metod zástavy život ohrožujícího poporodního krvácení, které zachránily životy mnoha žen,“ popsala nemocnice.
Dlouhodobě vedl Katedru gynekologie a porodnictví Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví a zastával funkci předsedy České gynekologicko-porodnické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. V roce 2016 obdržel státní vyznamenání, Medaili Za zásluhy o stát v oblasti vědy a výchovy.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Babiše přesvědčovat nemusím, vnímá potřebu očkování, řekl Vojtěch. V SPD mají jiný pohled
