Pravlky obrovské má následovat oživení dalších obrů. Jak se firma staví k návratu dinosaurů?

Kritika některých členů vědecké obce však nijak nesnížila zájem odborné i investorské veřejnosti a astronomickou tržní hodnotu, kterou genetický start-up Colossal Biosciences má. Hodnota texaské společnosti podle odhadů přesahuje deset miliard dolarů, díky čemuž se v roce 2025 dostala do prestižního seznamu sta světově nejúspěšnějších start-upů – jednorožců.

ČTĚTE TAKÉ: Radost v olomoucké zoo. Narodila se trojčata kriticky ohroženého levharta mandžuského

Pravlci obrovští (latinsky Canis dirus, případně Aenocyon dirus) obývali široký pás Ameriky, který se táhl od dnešní Venezuely až po Kanadu. Podle odborníků se jednalo o nejstrašnější šelmy pravěku, které napadaly a zabíjely i mamuty. Experti využili genetické inženýrství a starobylou zachovalou DNA, rozluštili genom pravlka a přepsali genetický kód vlka obecného tak, aby mu odpovídal. Pak využili jako náhradní matky fenky domácích psů a během tří samostatných vrhů na podzim 2024 a loni v zimě přivedli na svět trojici zvířat, zhruba o čtvrtinu větších než vlk obecný.

V šesti měsících věku měřili samci téměř 1,2 metru na délku a vážili přibližně 36 kilogramů. Předpokládá se, že v dospělosti dosáhnou délky až 1,8 metru a hmotnosti téměř 70 kilogramů.

Podle některých vědců to ale ve skutečnosti nejsou pravlci obrovští. Například novozélandský zoolog Philip Seddon řekl, že firma jen docílila „geneticky modifikovaných vlků obecných“. Jeho kolega Nic Rawlence uvedl, že DNA pravlků extrahovaná z fosilií je příliš znehodnocená a poškozená na to, aby ji bylo možné biologicky zkopírovat nebo naklonovat. „Colossal vytvořil vlka obecného, který má ale některé rysy podobné pravlkům obrovským, jako je větší lebka a bílá srst. Je to kříženec,“ uvedl pro BBC Rawlence. V podobném smyslu se několik týdnů po ohlášení objevu vyjádřila hlavní vědecká pracovnice společnosti Beth Shapirová. Loni v květnu uvedla, že zvířata jsou pouze „šedí vlci s 20 úpravami“ a uznala, že je nemožné přivést zpět vyhynulý organismus, nebo přesněji organismus „identický s druhem, který kdysi žil“.

Tyto závěry pak loni potvrdila i komise pro přežívání druhů Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN). Ta navíc zdůraznila, že takto modifikovaní jedinci nemohou plnit funkci původního druhu v ekosystému a v konečném důsledku mohou ve volné přírodě ohrozit přirozený vývoj dnešních vlků.

Společnost chce oživit i mamuty

Technologický časopis Massachusettského technického institutu (MIT) pak koncem loňského roku zařadil projekt Colossal Biosciences na seznam osmi největších technologických propadáků roku, přičemž citoval odpověď IUCN, že projekt může odvádět pozornost od současných snah o ochranu přírody.

Americká biotechnologická a genetická společnost Colossal Biosciences vznikla v roce 2021 a zabývá se oživováním vyhynulých zvířat. A má velké plány. Na seznamu těch, které by rádi vrátili, je také mamut srstnatý, dronte mauricijský (nelétavý pták známý také jako blboun nejapný nebo dodo), vakovlk tasmánský či novozélandský pták moa.

Společnost oznámila, že již letos chce vytvořit mamutí embryo. Na svět by pak srstnatý chobotnatec měl přijít v roce 2028. Ne všichni jsou však z těchto aktivit nadšeni. Někteří odborníci poukazují na to, že daná činnost není skutečným oživením vyhynulých živočichů a naopak ohrožuje důvěryhodnost snah o ochranu ohrožených druhů.

Projekt mamut je postaven na podobných principech jako oživování pravlků. Vědci ze společnosti plánují vytvořit živočicha, který bude mít stejné vlastnosti jako původní mamut, zejména pak odolnost vůči mrazu. Docíleno toho má být skrze genetickou modifikaci pohlavních buněk slona indického, který je považován za nejbližšího příbuzného mamutů, pomocí DNA extraktované z nálezů vyhynulých chobotnatců.

Návrat dinosaurů?

Aktivita společnosti kolem novozélandského ptáka moa budí rozporuplné pocity. Někteří obyvatelé Nového Zélandu projekt podporují. Například režisér Peter Jackson se rozhodl do těchto snah investovat více než 350 milionů korun. Složitější situace je u původních maorských obyvatel, jejichž kultura je s ptákem moa silně spjatá. Zatímco část Maorů projekt vítá a všemožně podporuje, jiná část považuje snahy Colossal Biosciences za narušení kulturního dědictví. Určité obavy vyvolává i praktický aspekt. Původní moa totiž dosahovali velikosti až 360 centimetrů a jejich opětovné vypuštění do volné přírody by mohlo být nebezpečné nejen pro jiné živočichy, ale i pro občany ostrovního státu.

Navzdory velkým cílům, které texaský start-up má, se převedení „Jurského parku“ do reality zatím nechystá. Vědci ze společnosti podotýkají, že snaha o oživení dinosaurů rozhodně není na pořadu dne. Nejen kvůli nedostatku původního genetického materiálu, ale i kvůli absenci dostatečně blízkého příbuzného. Kvůli tomu se využití současného oživovacího procesu v případě druhohorních ještěrů jeví jako nemožné.

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Video o želvušce a dalších „potvorách“ baví český internet. Kdo je za profilem Svět na šrota?