ANALÝZA: Obětuje Putin íránského spojence? Z chaosu na Blízkém východě těží ve velkém

Chaos na Blízkém východě mezi Izraelem a Íránem nenechává Rusy klidnými. Partnerství mezi Moskvou a Teheránem trvá již roky a představuje potenciální mocnou sílu, se kterou svět musí počítat. Putin tak řeší, do jaké míry a zda vůbec Íránu pomoci.

ČTĚTE TAKÉ: Neplánujeme ho zabít, alespoň zatím, řekl Trump k vůdci Íránu. USA dochází trpělivost

Americká stanice CNN zmiňuje, že pouto mezi oběma mocnostmi je už řadu let silné. Jak po vojenské, tak i ekonomické stránce. Obchod mezi oběma státy probíhá, diplomatické vztahy jsou na kvalitní, byť pragmatické úrovni, a i jistá vojenská spolupráce probíhá.

Teherán s Moskvou spolu vzájemně řeší i zbraně. Řada kusů íránské techniky je buď ruské výroby, nebo jde o upravené ruské modely, Kreml si naopak z Íránu nechává vozit například drony, které dnes využívá proti Ukrajině, zmiňuje portál The Atlantic.

Ačkoliv Moskva odsoudila izraelský letecký úder a staví se na stranu Íránu, zatím mu na pomoc nepřispěchala. Putin totiž z napětí na Blízkém východě těží v každém případě.

Faktor Ukrajina

Prvním důvodem je faktor Ukrajina. Rusko už přes tři roky bojuje o kousky ukrajinské půdy, a je tak na něj zaměřena pozornost západního světa, který s železnou pravidelností vrhá více či méně drsné balíky sankcí, zatímco Ukrajině dodává zbraně, humanitární materiál či finance.

Díky dalšímu konfliktu by se pozornost z Ukrajiny a Ruska mohla aspoň částečně přesunout jinam. Obzvláště v případě, že se boji mezi Izraelem a Íránem bude ještě více věnovat americký prezident Donald Trump, který je k tomu tlačen částí amerických politiků a stejně tak svým spojencem – izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.

Židovský stát i Trump argumentují snahou zastavit íránský jaderný program, přičemž zejména Izrael dává také najevo, že sní o pádu íránského režimu, ve kterém má hlavní slovo nejvyšší vůdce, toho času Alí Chámeneí, nikoliv prezident Masúd Pezeškján.

Vzpruha pro ruskou ropu a plyn

Je sice pravdou, že Putina by pád íránského režimu bolel. Přišel by tak o dalšího ze svých spojenců na Blízkém a Středním východě, když naposledy poskytl azyl svrženému autoritářskému vládci Sýrie Bašáru al-Asadovi. Na druhou stranu mu však jakékoliv strasti Íránu hrají do karet alespoň z ekonomického pohledu.

Rusko je totiž jedním z největších producentů a vývozců ropy či plynu, přičemž část světa kvůli Putinově invazi na Ukrajinu přestala tyto suroviny odebírat. Navíc jsou ve vzduchu i sankce na tyto ruské suroviny, které řeší americký Kongres, přičemž míří na státy, které by je chtěly od Moskvy odebírat.

Chaos, v jehož středu figuruje Írán, je ale pro Moskvu částečně dobrou zprávou, protože mezi významné producenty ropy a zemního plynu patří i právě Teherán. Jeho problémy tak znamenají potenciální větší zájem o ruské suroviny a tím pádem by Moskva mohla dosáhnout vyšších příjmů za jejich prodej.

Budou Trump s Putinem řešit krizi?

Odsun pozornosti směrem k Íránu navíc může znamenat cestu pro uklidnění vztahů mezi Moskvou a Washingtonem. Co se týče Blízkého východu, zde mají Rusko a USA alespoň do jisté míry společné zájmy, a Trump tak s Putinem může spolupracovat na řešení.

To by samozřejmě mohlo poškodit Ukrajinu. Nejen, že by se řešení konce války Trump nevěnoval, ale místo toho by s Putinem – úhlavním nepřítelem Kyjeva – mohl úspěšně jednat o zklidnění napětí mezi Íránem a Izraelem, přičemž by díky tomu měl šéf Bílého domu k ruskému autoritáři blíže než k ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému.

Konflikt na Blízkém východě je pro Putina vzpruhou, kterou je schopen využít.

PODÍVEJTE SE: „Neuvěřitelné“ bomby i obávaný letoun. Americký generál popsal, čím mohou USA udeřit na Írán