ANALÝZA: Situace před volbami v USA se vyostřuje. Kdo volí Trumpa a kdo Harrisovou?

Již za 20 dní budou Američané rozhodovat o tom, kdo na další čtyři roky usedne v Bílém domě, sídle amerických prezidentů. Již zmiňovaný průzkum agentury Morning Consult ukazuje na lehký náskok současné viceprezidentky, jiný průzkum deníku The New York Times však zároveň odhaluje několik varovných signálů, které by mohly pro tým Kamaly Harrisové znamenat pohromu.

ČTĚTE DÁLE: Už pět milionů lidí zvolilo mezi Harrisovou a Trumpem. Jak funguje hlasování před termínem?

Mezi tradiční skupinu demokratických voličů patří už minimálně od 60. let minulého století Afroameričané. Má to své historické důvody – byl to totiž právě demokratický prezident Lyndon Johnson, který v roce 1965 podepsal zákon garantující Afroameričanům jejich občanská práva. Od té doby tvoří Afroameričané páteř demokratického elektorátu – není tak divu, že zatím jediným afroamerickým prezidentem USA byl v letech 2009 až 2017 demokrat Barack Obama.

V roce 2016, kdy proti sobě kandidovali demokratka Hillary Clintonová a republikán Donald Trump, upřednostnilo demokratickou kandidátku 91 procent afroamerických voličů. V roce 2020 byl výsledek podobný – současného prezidenta Joea Bidena volilo proti Donaldu Trumpovi 92 procent Afroameričanů. Podle dostupných dat však letos afroameričtí voliči možná hledají novou alternativu – podle průzkumu deníku The New York Times by ji volilo „pouze“ 78 procent Afroameričanů.

Podobná situace panuje i u tzv. latino voters, tedy voličů hispánského původu. Často se jedná o imigranty ze zemí Jižní Ameriky, ať už z Mexika či například z Kuby. V roce 2020 volilo Joea Bidena 66 procent hispánských voličů, průzkum stanice NBC News však naznačuje, že Harrisová ztrácí i v této demografické skupině – rozdělení hlasů hispánských voličů by podle něj bylo 54 procent pro Harrisovou a 40 procent pro Trumpa.

Během těsného volebního klání, což to letošní nepochybně je, může takový pokles popularity u jedné či více voličských skupin představovat rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem. Proč však demokraté v takové míře přicházejí o své tradiční voliče?

Dalo by se říci, že hlavním důvodem je Joe Biden. V situaci, kdy je podle průzkumu hlavní prioritou pro celých 81 % voličů stav ekonomiky, je současná Bidenova administrativa mnohými voliči zkrátka vnímána jako ekonomicky neúspěšná – jako příklad můžeme uvést vysokou míru inflace, která však dosáhla svého vrcholu 9,1 % již v polovině roku 2022 a od té doby postupně klesá zpět k běžným hodnotám. Na názoru mnohých Američanů na období Bidenovy vlády to však nic nemění, o čemž vypovídá i prezidentova nízká popularita, která se již dlouho pohybuje kolem 40 %.

Podobná situace jako s afroamerickými a hispánskými voliči již přitom v minulosti nastala – během minulého století totiž mezi hlavní voliče Demokratické strany patřily socioekonomicky slabší vrstvy obyvatelstva. Situace se však postupně proměňovala a dnes je zcela odlišná – zatímco demokraty tak volí především obyvatelé velkých měst či některých příměstských oblastí, kteří jsou většinově spíše liberální, republikáni našli své podporovatele zejména ve venkovských oblastech a v malých městech, která bývají naopak konzervativnější.

Zjednodušeně by se tak dalo říci, že chudší Američané spíše podporují Donalda Trumpa a republikány, zatímco Američané, kteří jsou na tom ekonomicky lépe, inklinují spíše ke Kamale Harrisové a Demokratické straně. Nejedná se však o univerzální poučku, stejně tak je důležité dodat, že v posledních letech v Americe nabírají na síle témata jako jsou například ženská práva, práva menšin či klimatická změna. Samostatnou kapitolou je pak potratová politika související s rozsudkem Nejvyššího soudu z roku 2022, který v mnoha konzervativních státech vedl až k úplnému zákazu potratů. Toho je si vědoma i sama Harrisová, která se snaží z potratové politiky učinit jedno z klíčových témat voleb.

Přesto se však dá očekávat, že výše zmiňované posuny ve voličském chování některých voličských skupin budou mít na výsledky letošních amerických prezidentských voleb nemalý vliv. Jisté je jen to, že jasno budeme mít až po samotných volbách, které se konají již 5. listopadu. Pokud nás však tento volební rok něco naučil, je to jistota, že se i během těchto 20 dní může stát spousta nečekaných událostí, které vývojem v zámoří mohou zahýbat – vzpomeňme si třeba na pokus o atentát na Donalda Trumpa či na Bidenovo bezprecedentní odstoupení.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Chabý rétor Trump? Exprezident mluví výrazně déle, nadává a lže, analyzuje New York Times