Argentina a Indonésie zvažují vystoupení z Pařížské klimatické dohody

Zdá se, že USA jdou nyní příkladem dalším zemím, takže již brzy můžeme očekávat, že k prvním vlaštovkám, které následují Trumpovu politiku, se budou přidávat další.

Poté, co americký prezident Donald Trump oznámil plány na odstoupení USA od Pařížské klimatické dohody, Indonésie zpochybňuje svou účast na dohodě a vyjádřila pochybnosti o její účinnosti a Argentina bude pravděpodobně následovat USA a odstoupí.

Pařížská klimatická dohoda (dále jen „dohoda“) je základním kamenem globalistického úsilí v boji proti takzvané změně klimatu. Založena je na všeobecně šířené lži o „zlém“ CO2 produkovaném lidskou činností.

Dlouhodobým cílem dohody je udržet nárůst globální povrchové teploty výrazně pod 2 °C a usilovat o jeho omezení na 1,5 °C nad úrovní před průmyslovou revolucí, a je klíčovou složkou pro realizaci udržitelných opatření Organizace spojených národů. Rozvojové cíle (SDGs) uvedené v Agendě 2030.

Propagátoři změny klimatu tvrdí, že aby se globální oteplování udrželo pod 1,5 °C, je třeba do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů zhruba o 50 %, což vyžaduje výrazné snížení emisí skleníkových plynů a přechod na “obnovitelné” zdroje energie. jak je uvedeno v dohodě a podporováno Agendou 2030.

Dohoda zdůrazňuje význam mobilizace finančních prostředků v oblasti klimatu na podporu rozvojových zemí v jejich úsilí o snížení emisí a přizpůsobení se dopadům změny klimatu, což je také klíčová součást Agendy 2030.

Americký prezident Donald Trump po svém druhém nástupu do úřadu oznámil svůj plán odstoupit od Pařížské dohody, čímž ohrozil schéma globalistů.

„Na rozdíl od prvního procesu stažení, který trval tři roky, než vstoupil v platnost, bude toto druhé stažení trvat pouze jeden rok, než bude oficiální,“ uvádí skupina aktivistů v oblasti ochrany přírody Natural Resources Defense Council (NRDC) .

Oficiální stažení trvající rok, může být ze strany NRDC zbožným přáním. Ve exekutivním nařízení prezidenta Trumpa se uvádí:

„Velvyslanec Spojených států při OSN okamžitě předloží formální písemné oznámení o odstoupení Spojených států od Pařížské dohody…

Spojené státy budou považovat své odstoupení od dohody a jakékoli související závazky za okamžité účinné na základě tohoto oznámení.“

A co je pro příslušníky klimatické sekty, jako je NRDC, obzvlášť nepříjemné, je fakt, že záměry prezidenta Trumpa mají efekt sněhové koule, přičemž Indonésie si klade otázku, proč by měla zůstat v Pařížské dohodě – a Argentina plánuje následovat USA a také se stáhnout.

Indonésie nevidí smysl setrvání v Pařížské klimatické dohodě

Deník Financial Times včera uvedl, že Indonésie vyjádřila pochybnosti o účinnosti Pařížské klimatické dohody poté, co prezident Trump oznámil odstoupení země od dohody.

Indonéský zmocněnec pro klima a energetiku Hashim Djojohadikusumo prohlásil, že je nespravedlivé, aby země jako Indonésie dodržovaly dohodu, když USA, druhý největší znečišťovatel světa po Číně, ruší své závazky v oblasti klimatu.

Hashim poukázal na významný rozdíl v emisích oxidu uhličitého na obyvatele mezi Indonésií (3 tuny) a USA (13 tun), čímž zpochybnil „spravedlnost“ toho, že USA opustily dohodu, zatímco Indonésie v ní zůstává.

Indonésie, šestý největší znečišťovatel na světě, se při výrobě elektřiny silně spoléhá na uhlí a očekává se, že zmešká lhůtu pro předložení nových národních cílů na snížení emisí skleníkových plynů podle Pařížské dohody.

Indonéský prezident Prabowo Subianto slíbil, že do roku 2040 postupně přestane využívat uhlí, ale analytici považují tento cíl za agresivní a je nepravděpodobné, že bude splněn bez významných politických změn a investic do obnovitelné energie.

Indonésie potřebuje ke splnění svých klimatických cílů odhadem 1,2 bilionu dolarů na financování čisté energie, skladovacích a přenosových sítí a také 28 miliard dolarů na předčasné vyřazení uhelných elektráren.

Hashim vyjádřil skepsi ohledně Just Energy Transition Partnership (JETP), finančního programu ve výši 20 miliard dolarů, jehož cílem je pomoci Indonésii při přechodu od uhlí, a uvedl, že bude za Trumpa ze strany USA zrušen.

JETP byl spuštěn v roce 2022 pod vedením USA a Japonska a podpořen příslibem soukromého kapitálu od GFANZ.

„JETP byl Indonésií kritizován za to, že nevyplácí finanční prostředky a neřeší klíčové problémy, jako je předčasné vyřazení uhelných elektráren. Takzvaný Just Energy Transition Partnership je neúspěšný program,“ řekl.

Argentina zvažuje odchod z Pařížské klimatické dohody

Minulý týden Financial Times informovaly, že vláda Javiera Mileie v Argentině zvažuje návrh na ukončení Pařížské klimatické dohody po podobném kroku USA za Donalda Trumpa.

Konečné rozhodnutí nepadlo, ale dva lidé obeznámení s diskusemi se domnívají, že Argentina pravděpodobně dohodu opustí, a je tedy druhou zemí, která by tak učinila po USA.

Vysocí úředníci studují interní zprávu doporučující odchod, zatímco státní zaměstnanci se snaží odradit Mileiův tým, aby opustil dohodu.

Milei oprávněně popírá, že by lidé byli příčinou změny klimatu, odsoudil klimatickou agendu v projevu na Světovém ekonomickém fóru minulý týden a nazval ji „fanatickým environmentalismem,“ který pohlíží na lidské bytosti jako na „rakovinu“, která musí být zničena.

Odstoupení od Pařížské dohody by vyžadovalo souhlas Kongresu v Argentině, ale Milei během svého prezidentování často obcházel Kongres prostřednictvím mimořádných dekretů.

Také v zemi již zrušil bývalou vládou zavedenou klimatickou či LGBTQ agendu, což jsou podobné kroky, jaké činí Trump v USA.

Kritici tvrdí, že Argentina by mohla být v budoucnu vyloučena z globálních trhů s uhlíkem.

Od uhlíkových odpustků chce ovšem ustoupit i Trump a podobné kroky deklaruje také budoucí kanadská vláda. K nim se nejspíš budou přidávat i další země.

Problém je, že země EU od Pařížské dohody odstoupit nemohou. To nepovolí Brusel a bylo by to proti politice Green Dealu, ke které se členské země zavázaly.

I to je dalším z mnoha důkazů, že členské země EU již nemají téměř žádnou suverenitu….