Ropné trhy vykazují v posledních dnech prudké nárůsty. Cena ropy Brent v pondělí posilovala a od pátku si připsala více než 25 procent. Chvíli se dokonce pohybovala nad hranicí 115 dolarů. Nastává tím černý scénář analytiků a ekonomů, kteří se obávali zastavení dodávek ropy přes Hormuzský průliv. Ten je nyní fakticky uzavřen kvůli hrozbě raketových a dronových útoků na tankery.
ČTĚTE TAKÉ: Zkáza nádraží v Glasgow. V plamenech se hroutí historická budova. „Výbuch,“ křičel svědek
Podle společnosti eToro je patrná nervozita investorů a na Wall Street se začíná hovořit o scénáři podobném ropnému šoku ze 70. let minulého století. „Pokud bude současná situace pokračovat, tlak na růst cen ropy bude dál sílit. Hranice 120 dolarů za barel se v tuto chvíli jeví jako další realistický milník. Další vývoj však bude záviset především na geopolitické situaci. Každý den, kdy zůstane Hormuzský průliv paralyzovaný, se zvyšuje pravděpodobnost dalšího růstu cen,“ uvedl investiční analytik eToro Jakub Rochlitz.
V první řadě se jedná o špatnou zprávu pro řidiče. Ale nejen pro ně. Zdražování veškeré dopravy se propíše do cen potravin a dalšího zboží. Ropa Brent se drží nad hranicí 100 dolarů za barel a je tak nejdražší od roku 2022. „Řidiči musí v tomto týdnu počítat se zdražením pohonných hmot o tři až pět korun za litr,“ uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Před čtyřmi roky byla přitom cena na čerpacích stanicích daleko vyšší. Natural 95 se prodával okolo 43 korun za litr a nafta za 47 korun za litr. Spotřební daň z nafty tehdejší vláda Petra Fialy (ODS) snížila o 1,50 koruny za litr. „Jinými slovy, nynější ceny ropy, pokud vydrží, indikují v řádu maximálně dvou týdnů zdražení o dalších osm až devět korun, oproti předvčerejším cenám 36 korun za litr u benzinu a 38 korun za naftu, podle dat CCS,“ uvedl Kovanda.
Současná vláda však v pondělí vzkázala, že nehodlá přijít s významným zásahem do cen paliv. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) jeho kabinet pouze celou situaci monitoruje a ministerstvo financí je připraveno v krajním případě zastropovat marže pumpařům. To potvrdila i šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO). „Stále platí, že v ČR jsou jedny z nejnižších cen pohonných hmot v EU. Sledujeme vývoj, sledujeme ceny. Žádné konkrétní opatření v tuto chvíli nepřipravujeme,“ uvedla po jednání vlády.
To kontrastuje s kritikou, kterou Babiš nešetřil na adresu svých předchůdců právě ve chvíli, kdy se ceny paliv šplhaly k 50 korunám za litr. „Vláda by měla okamžitě odpustit DPH distributorům pohonných hmot a zastropovat cenu nafty a benzínu na 35 korunách,“ psal v březnu 2022 na sociální sítě.
Pohonné hmoty mohou zvýšit inflaci
Cena ropy však může zamávat i s růstem spotřebitelských cen. V současné době se inflace v České republice pohybuje kolem 1,6 procenta. Podle analýzy ČSOB by však inflace mohla vzrůst téměř dvojnásobně. „Náš alternativní scénář počítající s vyššími cenami ropy (110 dolarů) a plynu (68 dolarů) ukazuje na relativně výrazné dopady do inflace v Česku (+1,4 p.b.) a v eurozóně (+0,8-0,9 p.b.) a na o něco mírnější v případě USA (+0,3 p.b.). Negativní dopady do HDP by pravděpodobně byly relativně mírné a stagflační šok by tak více zvyšoval inflaci, než snižoval hospodářský růst. V české ekonomice zůstávají stále relativně významně zranitelné energeticky náročné sektory, zbytek ekonomiky by mohl být odolnější,“ uvádí hlavní ekonom skupiny ČSOB Jan Bureš.
Podle něj by další úvahy nad poklesem úrokových sazeb zůstaly u ledu. „Z makroekonomického pohledu jde o tzv. stagflační šok – působící ve směru vyšších inflačních tlaků a nižšího hospodářského růstu. Typově jde o podobný šok jako v důsledku války na Ukrajině v roce 2022, prozatím však podstatně nižšího rozsahu. Velikost šoku určí zejména to, jak výrazně ceny energií vzrostou a jak dlouho zůstanou zvýšené. To více méně přímo závisí na délce uzavření Hormuzského průlivu,“ dodal Bureš.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Šponování cen, nebo přirozená reakce? Ceny paliv v Česku vystřelily po útoku na Írán vzhůru