Boj o arktický led: Vědci testují revoluční záchrannou metodu. Obrovský risk, tvrdí odpůrci

Hluboko v kanadské Arktidě vědci čelí teplotám pod bodem mrazu, silným větrům a sněhovým bouřím, aby vyvrtali otvory do mořského ledu, odčerpali mořskou vodu, která se pod ním nachází, a zmrazili ji na povrchu. Skupina z britského start-upu Real Ice se v Cambridge Bay, malé pobřežní vesnici v Nunavutu, pokouší obnovit arktický mořský led.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Nejmrazivější místo světa, avšak žhavá destinace. Čím Antarktida láká desetitisíce turistů?

Jejich plánem je vytvořit led přibližně na milionu kilometrů čtverečních Arktidy, což je více než dvakrát větší plocha než Kalifornie. Cílem je zpomalit nebo úplně zastavit úbytek ledu a pomoci řešit klimatickou krizi způsobenou lidskou činností, píše web CNN.

Začarovaný kruh

Arktického mořského ledu ubývá kvůli klimatickým změnám a spalování fosilních paliv. Od poloviny 80. let 20. století se množství silného ledu snížilo o 95 %, zbylý led je příliš mladý a tenký. Někteří vědci dokonce předpovídají, že Arktida by mohla být bez ledu již v roce 2030.

Úbytek mořského ledu je celosvětový problém. Jeho zářivě bílý povrch odráží sluneční energii zpět do vesmíru a ochlazuje planetu. Když taje, tmavší oceán pod ním může absorbovat více slunečních paprsků. Je to začarovaný kruh – globální oteplování rozpouští led a jeho tání zvyšuje globální oteplování.

Podle testů ledu přibývá

Podle výkonného ředitele společnosti Real Ice Andrea Ceccoliniho jejich plán spočívá v umístění ponorných čerpadel na elektrický pohon, která čerpají mořskou vodu na ledový povrch. Tam zmrzne a vytvoří další vrstvu ledu.

Testy probíhají v Arktidě již téměř dva roky. První proběhly loni na Aljašce především proto, aby se ověřilo, že zařízení bude fungovat i v krutých mrazech. V lednu roku 2024 skupina zahájila testy v kanadské zátoce Cambridge Bay.

Podle Ceccoliniho pokryli přibližně 4 000 metrů čtverečních ledu a od ledna do května přidali v porovnání s kontrolní oblastí v průměru 50 centimetrů tloušťky. Další kolo testů v zátoce Cambridge Bay začalo v listopadu a zatím pokrylo 40 tisíc metrů čtverečních. „Během prvních deseti dnů byl led v testovaných místech silnější již o 10 centimetrů,“ uvedl Ceccolini.

K měření se vrátí po Novém roce a pak znovu v květnu, aby změřili, kolik ledu se vytvořilo. Na základě předchozích výsledků očekávají přírůstek ledu v rozmezí 40 až 80 centimetrů. „To je teprve začátek,“ řekl Shaun Fitzgerald, ředitel Centra pro obnovu klimatu na univerzitě v Cambridgi, které na testech spolupracuje s firmou Real Ice. První výsledky jsou však podle něj povzbudivé. „Jsem optimistický, ale potřebujeme více pokusů a více dat,“ dodal.

Pomoct mají i drony

Konečným plánem je automatizovat proces pomocí podvodních dronů, z nichž každý by byl dlouhý přibližně dva metry a poháněný zeleným vodíkem. Zespodu by utvořily otvor v ledu pomocí vyhřívaných vrtáků. Ceccolini odhaduje, že v plném rozsahu by se pak použilo asi 500 tisíc dronů, které by byly rozmístěny tak, aby se vyhnuly migračním cestám zvířat nebo lodním trasám. Pokud vše půjde podle plánu, očekává, že by mohly být rozmístěny během osmi až deseti let.

Nebude to ale levné. Společnost Real Ice odhaduje náklady na 5 až 6 miliard dolarů ročně na zesílení ledu na ploše milion čtverečních kilometrů, což je podle ní dostatečně velká plocha na to, aby „účinně zpomalila a dokonce zvrátila úbytek letního mořského ledu v Arktidě“, řekl Ceccolini.

Společnost Real Ice je financována převážně z vlastních zdrojů a částečně z peněz investorů. Počítá se ale s tím, že by se do financování mohl zapojit globální fond nebo vláda. Možností je také prodej „chladicích kreditů“, kdy by firmy platily za obnovení ledu, aby „kompenzovaly“ znečišťování prostředí.

Projekt vyvolává pochyby

Někteří arktičtí vědci a odborníci ale metody společnosti Real Ice kritizují. Podle nich nejsou ověřené, jsou ekologicky riskantní a odvádějí pozornost od řešení hlavní příčiny změny klimatu – fosilních paliv.

„Řešení Real Ice je velmi sporné“, řekla Liz Bagshawová, docentka v oboru polárních environmentálních změn na Bristolské univerzitě. Varovala také před potenciálně rozsáhlými ekologickými dopady v oblasti. „Takové zásahy jsou přinejlepším morálně pochybné a přinejhorším eticky nezodpovědné,“ řekla.

Desítky vědců vyjádřily v nedávné zprávě obavy z polárních geoinženýrských projektů, včetně „zahušťování“ ledu. Varovali před možností vážných nepředvídaných důsledků, včetně dopadu bezprecedentní úrovně lidské přítomnosti v Arktidě na životní prostředí.

„Vědecké poznatky jsou podložené,“ namítá Jennifer Francisová, vedoucí vědecká pracovnice Woodwellova centra pro výzkum klimatu. Led bude podle ní prokazatelně silnější a světlejší v lokálních oblastech u čerpadel. Velkou otázkou však podle ní je, zda se podaří zajistit led, který vydrží dostatečně dlouho, aby to mělo na klimatickou krizi vůbec nějaký vliv. „O tom vážně pochybuji,“ řekla.

Společnost však tvrdí, že její projekt je inspirován přírodními procesy a nabízí poslední šanci, jak ochránit ekosystém. Ceccolini nepopírá, že by projekt mohl způsobit změny v mořském prostředí – zkoumají například růst řas, který může být ovlivněn tloušťkou ledu – věří však, že celkové dopady budou omezené. Budoucnost projektu podle něj závisí na tom, zda se podaří prokázat, že zesílení ledu je účinné a nemá významné vedlejší účinky. „Všechno, co děláme, má nějaký dopad. Problém je v tom, že mnohem dramatičtější dopad by mělo, kdybychom to nechali jen tak být,“ řekl Ceccolini.

Jak informuje CNN, jde o jeden z mnoha kontroverzních geoinženýrských návrhů na záchranu polárních oblastí planety, které zahrnují od instalace obří podvodní „opony“ na ochranu ledu až po posyp drobnými skleněnými kuličkami, které by odrážely sluneční světlo.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Zmizelého horolezce našli po 22 letech. Tělo se v Andách zachovalo s oděvem a botami