Proti novele lex Ukrajina protestovali Rusové už v lednu na pražském Staroměstském náměstí, kdy zákon prošel třetím čtením ve Sněmovně a měl ho na stole Senát. Legislativa v praxi znemožňuje Rusům získat české občanství – především kvůli bezpečnosti státu s ohledem na probíhající ruskou agresi na Ukrajině. Na půdě obou parlamentních komor probíhala předčítání petic i jednání u […]
Menej ako 1 min. min.
Proti novele lex Ukrajina protestovali Rusové už v lednu na pražském Staroměstském náměstí, kdy zákon prošel třetím čtením ve Sněmovně a měl ho na stole Senát. Legislativa v praxi znemožňuje Rusům získat české občanství – především kvůli bezpečnosti státu s ohledem na probíhající ruskou agresi na Ukrajině. Na půdě obou parlamentních komor probíhala předčítání petic i jednání u kulatého stolu, senátní výbor pro lidská práva dokonce doporučil novelu nepřijmout.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Maláčová využila smrt papeže k útoku na Fialu. Hyenismus a tanec na hrobě, reagují politici
To ale „českým Rusům“ nepomohlo, zákon nakonec zkraje února podepsal i prezident Petr Pavel. Nyní se pod spolkem Jsme lidé snaží situaci zvrátit u Ústavního soudu. „Cestovali jsme po celé republice a vysvětlovali senátorům problematiku zákona. Žádali jsme je o podporu návrhu k Ústavnímu soudu. Mnozí z nás kvůli tomu odložili veškeré osobní plány,“ napsal spolek redakci CNN Prima NEWS.
V březnu byla stížnost nakonec sepsána. Návrh ke zrušení sporné novely zaštítila bývalá pirátská senátorka Adéla Šípová. Společně s ní ji podepsalo 16 dalších senátorů napříč kluby – například Václav Láska (SEN 21), Michael Canov (SLK), Tomáš Jirsa (ODS), Robert Šlachta (Přísaha), Břetislav Rychlík (za TOP 09) či Hana Kordová Marvanová (za ODS a TOP 09).
V zákoně jsou díry, argumentuje advokát
Ruskou menšinu a senátory má zastupovat známý advokát Pavel Uhl, politolog a syn bývalé ombudsmanky Anny Šabatové. Členové spolku se na jeho služby museli složit, což podle jejich slov dokázali v rekordním čase. Částka, na kterou vystavil fakturu za sepsání a podání návrhu, měla činit přes 60 tisíc korun. „Za necelou půlhodinu od zahájení sbírky jsme vybrali požadovanou částku. A ještě více – nyní máme 79 900 korun, což stačí na pokrytí nákladů první fáze,“ oznámil spolek.
„V ustanoveních objevil více závad, než bylo původně rozebíráno v médiích,“ poznamenal spolek v e-mailu pro redakci CNN Prima NEWS. Uhl ve svém návrhu například píše, že je schválená novela protiústavní a je v rozporu se Základní listinou práv a svobod. Mimo jiné zdůrazňuje fakt, že Rusové žijící v České republice prakticky nemají možnost se vzdát ruského občanství. Museli by totiž vycestovat do Ruska, kde by některým hrozil problém s režimem.
Sami Rusové uznávají, že nepůjde o jednoduchý boj. Vydání rozhodnutí může trvat dlouhé roky. Návrh na zrušení zákona je nejprve přidělen soudci zpravodaji, následně se k němu vyjádří ombudsman, vláda i obě komory Parlamentu, tedy Poslanecká sněmovna a Senát.
Teprve pak může být návrh projednán neveřejně nebo na veřejném jednání s účastí všech stran. „Úspěch u soudu není stoprocentně jistý. Ale náš právník je optimistický,“ doplnil spolek Jsme lidé.
Kvůli novele jsem brečela, tvrdí Ruska
Pro CNN Prima NEWS se během lednové demonstrace vyjádřila Eleanora, jedna z protestujících slečen. „Žiju tady od svých 16 let, celou dobu jsem byla vděčná za všechna lidská práva a možnosti, které tu mám. Přijela jsem v roce 2013, studovala jsem Filozofickou fakultu, učitelství cizího jazyka. Teď pracuji jako kuchařka, vaření je má vášeň,“ prozradila reportérovi.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Jsem připravený, že s Babišem prohraji, přiznal Stanjura. Lipavský nám přitáhne pirátské voliče
Na podzim měla podle svých slov shromážděné potřebné papíry k tomu, aby se ucházela o české občanství. S tím ruským se jednoduše necítila bezpečně, stejně jako řada jejích vrstevníků a krajanů. V Rusku nemá nic, jen část rodiny. Když pak od kamarádky dostala zprávu, že Sněmovnou prošla novela, která Rusům ztíží získat české občanství, rozbrečela se.
„Všechny mé sny a ambice – vše, na čem jsem pracovala posledních pět let – zkrachovalo. Od Ruska nemůžu získat dokument, že se vzdávám občanství, prostě to nejde,“ konstatovala Eleanora.
Jde o bezpečnost státu, brání se Exner
Na zmíněnou demonstraci následně reagoval Martin Exner, poslanec hnutí STAN a hlavní motor lex Ukrajina 7. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS zákon hájil slovy, že ho vyžaduje bezpečnostní situace státu. Podle něj je Česko velmi tolerantní země už tím, že tu mohou Rusové podnikat nebo nabývat nemovitého majetku – trvalé bydliště jim proto musí stačit.
„Pokud jsou daní žadatelé přínosem pro Českou republiku třeba z vědeckých, sportovních, vzdělávacích či humanitárních důvodů, nebude se jich novela týkat. Pořád je tu možnost rovněž požádat o politický azyl. Pak by se na ně nová pravidla také nevztahovala,“ vysvětlil v lednu Exner.
Odmítl, že by zákon, který koaličními hlasy prošel parlamentními komorami až k prezidentovi Pavlovi, byl jakkoliv diskriminační. „Od Rusů jsem také dostal spoustu různých výhrůžek a nadávek, což trošku posiluje i můj postoj, že nechci dát všem Rusům občanství v době, kdy se válčí na Ukrajině. Část Rusů – čili ne všichni – má pocit, že mají na všechno nárok. České občanství se ale nárokovat nedá. Za mě je to naprosto přijatelný požadavek pro naši bezpečnost,“ zopakoval poslanec hnutí STAN.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Turek svištěl po dálnici 238 km/h: Sobecký machr, soptí Nerudová. Europoslanec se jí vysmál
