Školní rok na Ukrajině letos opět začal pod hrozbou masivních ruských raketových a dronových útoků. Mladí lidé čelí složitému rozhodování – zůstat na Ukrajině, nebo odejít do bezpečnější země. „Mladí lidé nadále odcházejí, někteří se nikdy nevrátí. Je to znepokojivý trend,“ řekla webu The Kyiv Independent ukrajinská ombudsmanka pro vzdělávání Naďa Leščiková. Neexistuje žádný systém, […]
Menej ako 1 min. min.
Školní rok na Ukrajině letos opět začal pod hrozbou masivních ruských raketových a dronových útoků. Mladí lidé čelí složitému rozhodování – zůstat na Ukrajině, nebo odejít do bezpečnější země. „Mladí lidé nadále odcházejí, někteří se nikdy nevrátí. Je to znepokojivý trend,“ řekla webu The Kyiv Independent ukrajinská ombudsmanka pro vzdělávání Naďa Leščiková. Neexistuje žádný systém, který by sledoval, kolik studentů odešlo. Mnozí totiž zůstávají formálně zapsáni na ukrajinských školách, ale studují na dálku ze zahraničí. Úředníci však pozorují, že školy často končí školní rok s výrazně menším počtem studentů než na začátku.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ukrajinci zajali sportovce z Keni. Moskva na něj ušila lest, hájí svou účast na frontě
Je to součástí mnohem hlubší demografické změny. Podle Leščikové nejnovější údaje ukazují, že počet mladých lidí na Ukrajině prudce poklesl – z téměř devíti milionů na začátku roku 2022 na přibližně šest milionů v roce 2024. Pokud tento trend bude pokračovat, mohl by podle varování Institutu demografie klesnout do roku 2030 pod pět milionů. „V roce 2023 uvedlo 66 procent mladých Ukrajinců v zahraničí, že se chtějí vrátit domů,“ řekla Leščiková s odvoláním na zprávu Dopad války na mládež na Ukrajině, kterou zpracovala výzkumná agentura Info Sapiens. „V roce 2024 tento podíl klesl na 32 procent. Mladí lidé se v zahraničí přizpůsobují rychleji než starší generace,“ dodala Leščiková.
Bezpečnost v zahraničí
Válka zůstává zdaleka nejnaléhavějším důvodem, proč mladí Ukrajinci opouštějí zemi. Roli hrají obavy o bezpečnost a různá právní omezení, zejména pro mladé muže. Pro mnoho z nich se plánování budoucnosti na Ukrajině stalo příliš nejistým. „Pozorujeme obecný trend, který se týká migrace jako celku a je přímo spojen s válkou. Prvním problémem je samozřejmě bezpečnost,“ uvedl ministr školství a vědy Oksen Lisovij na konferenci Vzdělávání nové Ukrajiny v květnu 2025.
Na dospívající chlapce je tlak ještě větší. Ačkoli vojenská služba oficiálně začíná v 25 letech, mužům je od 18 let zakázáno opustit Ukrajinu. Ze strachu z budoucího odvodu nebo nových omezení mnoho rodičů jedná v předstihu a posílá své syny do zahraničí ještě před dosažením plnoletosti. Ruslan Hourani, 19letý mladík, který nyní žije v Polsku, opustil Ukrajinu před dvěma lety z iniciativy svých rodičů. „Nechtěli, abych uvízl. Našli agenturu, která mi pomohla s papírováním a poslala mě studovat do zahraničí,“ sdělil Ruslan, který však dodal, že se v Polsku neusadil a doufá, že se vrátí, „až boje ustanou“.
Na konci srpna vstoupil v platnost nový zákon, který umožňuje mužům ve věku od 18 do 22 let volně opustit Ukrajinu. Odborníci se domnívají, že tato politika by mohla pomoci těm, kteří již jsou v zahraničí, udržet si vazby – navštěvovat domov a zůstat součástí společnosti. „Chci se vrátit podle nového zákona, ale bojím se, že ztratím možnost znovu odjet. Nejdřív chci vidět, jak to funguje,“ uvedl Ruslan.
Studium pro Ukrajinu
Dalším lákadlem pro mladé lidi a jejich rodiny je skutečnost, že studium v zahraničí se stalo dostupnějším, zejména v zemích, které nabízejí podpůrné programy pro Ukrajince. „I před válkou někteří Ukrajinci hledali vzdělání v zahraničí kvůli jeho prestiži nebo rozmanitosti programů. Nyní existuje mnoho příležitostí a programů podpory pro ukrajinské studenty, takže válka tuto touhu jen posílila,“ říká Leščiková.
Některým však válka ukázala, že to, co se naučili, mohou použít pro lepší budoucnost své země. Maja Sobolevská, která letos maturovala, tvrdí, že když vyrůstala, „přišlo jí přirozené“ chtít studovat a pak žít v zahraničí, ale válka to změnila. „Uvědomila jsem si, že nikdy nebudu úplně patřit někam jinam. A poprvé jsem to ani nechtěla. Stále chci studovat v zahraničí, ale chci tyto znalosti využít pro Ukrajinu. Ať už jde o právo, diplomacii nebo kulturu – bude to pro Ukrajinu,“ uvedla.
Její slova svědčí o širším generačním posunu. Od začátku plnohodnotné invaze se otázky národní identity, kolektivního traumatu a sounáležitosti staly na Ukrajině ústředním tématem. Průzkum provedený v roce 2023 Státní pedagogickou univerzitou Ivana Franka v Drohobyči zjistil, že válka posílila občanskou identitu studentů. Většina z nich uvedla, že jsou hrdí na své občanství, zatímco regionální, evropská nebo globální příslušnost ztratila na významu. Vědci došli k závěru, že válka měla rozhodující vliv na to, jak ukrajinská mládež vnímá sama sebe a svou budoucnost.
Ne všichni mladí Ukrajinci se ale mohou vrátit. Týká se to hlavně těch z okupovaných území, z nichž mnozí neodcházejí do Evropy, ale do Ruska. Leščiková varovala, že v okupovaných oblastech, jako jsou Doněck, Luhansk či Krym, zůstává přibližně 600 tisíc mladých lidí. „Tyto děti jsou pod vlivem ruské propagandy. Odcházejí do Ruska za vysokoškolským vzděláním a stávají se součástí ruské společnosti,“ uvedla Leščiková.
Širší demografická krize na Ukrajině
Odliv mladých lidí je součástí širší demografické krize, která se od ruské invaze v plném rozsahu ještě prohloubila. Podle Úřadu OSN pro uprchlíky opustilo Ukrajinu v prvních měsících roku 2025 dalších 100 tisíc lidí. Evropská komise uvádí, že celkem 4,3 milionu Ukrajinců zůstává pod dočasnou ochranou v EU. Očekává se, že se tento počet do konce roku nezmění a v roce 2026 lehce poklesne na 3,8 milionu.
Ukrajině nepřejí i další demografické statistiky: V první polovině roku 2024 byla úmrtnost třikrát vyšší než porodnost a v mezinárodních žebříčcích se Ukrajina v této oblasti umisťuje takřka na posledním místě na světě. Ukrajince k návratu motivuje především bezpečnost, kterou však v současné době nelze zajistit. „Po bezpečnosti následuje bydlení a zaměstnání. Poté členové rodiny, kteří zůstali na Ukrajině, přístup ke zdravotní péči a vzdělání,“ uvedla Leščiková s odvoláním na zprávu ukrajinského komisaře Nejvyšší rady pro lidská práva Dmytra Lubince z roku 2025.
Vláda se snaží reagovat. V roce 2024 přijala Strategii demografického rozvoje do roku 2040, jejímž cílem je udržovat kontakty s Ukrajinci, kteří se usadili v zahraničí, a podpořit jejich návrat do země. Nový zákon o dvojím občanství, schválený v létě, má rovněž usnadnit zachování těchto vazeb. Podle Leščikové bude mít významný dopad i návrat malého počtu mladých Ukrajinců ze zahraničí.
„Viděli, jak se prosazují zákony, jak je organizováno vzdělávání, jak funguje každodenní život. Pokud tam také získají vzdělání, je to ještě lepší. Až se vrátí, mohou být hnací silou pokroku Ukrajiny směrem k Evropské unii,“ uvedla Leščiková.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Putin mě zklamal, připustil Trump. Ukončení války na Ukrajině čekal snadnější
