Brusel prohlubuje cenzuru sociálních sítí a opět vyhrožuje drakonickými pokutami

Zatímco v USA se již na sociálních sítích cenzurovat nesmí a cenzurní neziskovky byly odříznuty od financí, EU jde přesně opačným směrem. Ve snaze zamezit šíření jiných informací než těch povolených, zpřísňuje cenzurní zákon DSA.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v jasném úderu na americké společnosti sociálních médií, které slíbily zajistit svobodu projevu a spojily se s Trumpovou administrativou – Meta a X – varovala, že Brusel nedovolí globálním technologickým společnostem uniknout porušování pravidel moderování obsahu stanovených v nechvalně známém cenzurním nástroji EU, zákonu o digitálních službách (DSA) – bez ohledu na to, kdo je provozuje.

„Pravidla odhlasovaná našimi spoluzákonodárci musí být vynucována,“ řekla von der Leyenová  22. dubna serveru Politico.

„Proto jsme zahájili řízení proti TikToku, X, Apple, Metě, abychom jmenovali alespoň některé,“ pokračovala, než tvrdila, že politická zaujatost nemá nic společného s bruselským prosazováním DSA:

Pravidla uplatňujeme spravedlivě, přiměřeně a nezaujatě. Je nám jedno, odkud společnost je a kdo ji řídí. Záleží nám na ochraně lidí.

I když je pravda, že všechny tyto společnosti čelí represivním krokům ze strany regulátorů EU v různé míře, ve většině případů EU dosud udělovala pouze „skromné“ pokuty ve výši několika milionů eur, a to většinou za nedodržení zákona o digitálních trzích (DMA), nikoli mnohem zlověstnější DSA.

Případ X Elona Muska je však jiný a poráží celý argument „žádná politická zaujatost.“

Začátkem tohoto měsíce Brusel oznámil, že se chystá uložit společnosti zcela bezprecedentní pokutu ve výši 1 miliardy eur na konci probíhajícího vyšetřování údajných porušení DSA, které začalo v roce 2023, hned poté, co Musk koupil web a udělal z něj základní kámen svobody projevu online.

Konkrétně se případ týká odmítnutí X hlídat a cenzurovat „nezákonný“ obsah – což je cokoli, co Brusel považuje za „škodlivé“ pro jejich agendu nebo za „dezinformace“ – a také sdílet svá data s externími aktéry, jako jsou výzkumníci, regulační orgány nebo „ověřovatelé faktů.“

Meta by mohla brzy čelit podobné situaci, protože ji zasáhla stejná kritika z Bruselu od chvíle, kdy Mark Zuckerberg opustil své ověřovače faktů poté, co byl Trumpovou administrativou kritizován za to, že je politicky zaujatý a plní vůli Demokratické strany a různých amerických zpravodajských služeb při moderování obsahu.

Jinými slovy, americké společnosti, které aktivně pracovaly na obnově a ochraně svobody slova, jsou nyní nuceny Bruselem, aby umožnily unijním fact-checkerům (stejným organizacím, které nastartoval Zuckerberg) obnovit svou předchozí cenzurní práci pod DSA.

I když  von der Leyenová může předstírat, že se všemi globálními technologickými giganty zacházejí v Bruselu stejně, mainstreamové strany „koalice Ursula“ Evropského parlamentu daly na začátku tohoto roku zcela jasně najevo, že jejich problém je konkrétně s „technologickými oligarchy,“ kteří se spojili s prezidentem Trumpem.

A co víc, údajné dezinformace, které se šíří na X a Metě, byly označeny jako jeden z klíčových důvodů, proč EU pracuje na takzvaném Democracy Shield, dodatečné sadě nástrojů, která má pomoci hlídat online obsah a prosazovat stávající pravidla DSA.

Stále agresivnější postoj EU k platformám zaměřeným na svobodu projevu (a americkým společnostem obecně) neunikl pozornosti Trumpovy administrativy.

Viceprezident JD Vance v únoru upozornil na to, že EU trvá na politické cenzuře, zatímco „nespravedlivé“ zaměřování se na americké technologické giganty je ústředním bodem konfliktu v eskalující obchodní válce mezi Washingtonem a Bruselem.

Vzhledem k tomu, co se děje od Trumpova nástupu do úřadu, je tvrzení von der Leyenové, že prosazování DSA není politické, jednoduše směšné. Možná by si příště měla začít ověřovat fakta.