Brutální vražda „Dědka“ v Kladně. Neměl šanci přežít, útok šokoval i zkušené kriminalisty

Alkohol, tma, zima a také časté výjezdy strážníků i policistů k téměř každodenním sporům. Pod mostem v Sítenském údolí se lidé bez domova scházeli roky. Právě v této kladenské části skončil týden před Vánoci roku 2015 život muže, kterému nikdo neřekl jinak než Dědek. Nezemřel nešťastnou náhodou ani přirozenou smrtí. Podle obžaloby byl umlácen a udupán.

ČTĚTE TAKÉ: Čtrnáctiletá dívka zabila nebezpečným kopem pracovnici školy v USA. Rozzuřil ji zákaz jít ven

Krajský soud v Praze začal případ řešit v červnu 2016. Před senátem stanuli tři obžalovaní: šestadvacetiletý Petr Brejcha, čtyřiačtyřicetiletý Josef Řehák a jednačtyřicetiletý Marek Zajac. Všem hrozilo až dvacet let vězení, případně i výjimečný trest. A od prvních minut bylo jasné, že to nebude proces o přiznání a lítosti, ale o zoufalém přehazování odpovědnosti.

Podle obžaloby se trojice mužů na devětašedesátiletého bezdomovce vrhla po předchozím popíjení alkoholu a následné hádce. Dědka měli mlátit pěstmi, kopat ho do obličeje i dalších částí těla a opakovaně mu dupat na hrudník. Výsledkem byla devastace jeho těla, která podle znalců nemohla skončit jinak než smrtí. Státní zástupce Tomáš Milec před soudem popsal, že napadení bylo surové a vedené na citlivá místa.

Oběť neměla šanci přežít

Zbitý muž ještě v noci podlehl sérii vážných zranění. Příčinou smrti bylo polytrauma, následek mnohačetných poranění. I když se obžalovaní snažili přesvědčit soud o svých verzích, realita byla mnohem jednodušší: útok byl tak brutální, že oběť neměla šanci. Kosti lebky byly polámané, mozek otekl, žebra popraskaná. S takovým poškozením těla se podle soudů nedá mluvit o náhodě nebo jednom nešťastném úderu.

Na začátku procesu se ukázalo, že vraždu neviděl žádný svědek. A právě to byla pro obžalované příležitost, jak zkusit postavit obhajobu na mlze a pochybnostech. Jenže proti nim stály stopy, ze kterých se nedá vymluvit. Brejcha vypověděl, že přišel pod most až ve chvíli, kdy už tam Řehák se Zajacem stáli a poškozený ležel na zemi s hlavou od krve.

Tvrdil, že se ptal, co se děje, a prý mu řekli, že si „vyřizují účty“. Bezvládné tělo měl odtáhnout o kus dál, pak si prý přisedl a pokračoval s nimi v pití, dokonce si pouštěl film na mobilu. Když šel muže zkontrolovat, usoudil, že je mrtvý. A pak přišla věta, která říká všechno o atmosféře té noci: podle Brejchy mu ostatní měli říct, že si to nechají pro sebe a budou mlčet.

Jenže Řehák a Zajac při dřívějších výpovědích na policii líčili obraz obrácený. Oni sice připustili, že Dědkovi dali ránu, protože se probudil a začal nadávat, ale hlavního viníka viděli v Brejchovi. Ten měl podle nich na bezdomovce vyskočit, kopat do něj, šlapat po něm a skákat mu po těle i obličeji.

Dlouhé pobyty za mřížemi

Odvolací senát Vrchního soudu v Praze později konstatoval, že míra intenzity napadení byla rozdílná, ale účast byla společná. Krev a DNA oběti se totiž našly na botách a kalhotách všech tří mužů. Krajský soud v Praze v první instanci uložil Josefu Řehákovi 18 let vězení, a to s ohledem na jeho minulost, protože už byl dříve trestaný nejen za majetkovou, ale i násilnou trestnou činnost.

Marek Zajac dostal 16 let, stejně jako Petr Brejcha. Jenže tím to neskončilo. Vrchní soud v Praze později tresty upravil. Brejchovi potvrdil 16 let. Zajacovi trest snížil o rok na 15 let, Řehákovi dokonce o dva roky na 16 let. Všechny rozsudky byly pravomocné a odsouzení měli tresty vykonat ve věznici se zvýšenou ostrahou.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Muž na Domažlicku napadl spolužáka svého syna. Vláčel ho po ulici, chlapec utrpěl otřes mozku